III. nádvoří Pražského hradu je největším ze tří nádvoří Pražského hradu. Byly zde nalezeny pozůstatky nejstaršího osídlení z 9. století. Severní část nádvoří, za chrámem sv. Víta, ho lemuje Vikářská ulice. Na tomto nádvoří, v jižním traktu, je sídlo prezidenta České republiky. Nádvoří je propojeno průchodem s II. nádvořím a se zahradou Na valech. Východní část navazuje na náměstí U sv. Jiří.

Sice se za autora označuje Jan Brokof, ale autorem sousoší z roku 1707 je ve skutečnosti jeho devatenáctiletý syn Ferdinand Maxmilián, který pracoval se svým bratrem v otcově dílně. Podíl Jana Brokofa se zde projevuje v dekoraci podstavce. Sousoší financoval císařský rada Jan Václava Obytecký z Obytce. Jeho znak je na soklu pod sv. Markétou, pod sv.Alžbětou je znak jeho manželky. Sv. Barbora, stojící uprostřed, je patronkou horníků a dělostřelců, vlevo stojící sv. Markéta je ochránkyní porodů a sv. Alžběta napravo poskytuje útočiště opuštěným ženám. Uprostřed, pod sochou svaté Barbory, je nápis: ORATE PRO NOBIS NVNC ET IN HORA MORTIS - Modlete se za nás nyní i v hodině smrti. Na mostě je umístěna kopie.

Rozhledna Pivní maják v Žatci, okres Louny.

Zámek Horky nad Jizerou, okres Mladá Boleslav.