Farní kostel Panny Marie Bolestné byl postaven v letech 1676-1680. Dne 3.5.1953 vyhořel a v prosinci roku 1957 byl zbořen. Vzhledem k velké blízkosti hranic s Německem byly jako základy odkryty až v letech 1990-1991, přitom došlo i k úpravě bývalého hřbitova. V roce 1996 došlo k rekonstrukci základů kostela.

Železné hory tvoří severozápadní výběžek Českomoravské vrchoviny. Na severu se pozvolna sklánějí k Polabské nížině, na jihozápadě se výrazným hřebenem zvedají nad Čáslavskou kotlinu. Ve skutečnosti mají Železné hory ráz vrchoviny až pahorkatiny, jejich nadmořská výška se pohybuje v průměru kolem 600 m.n.m. Nejvyššími vrcholy jsou Vestec s 668 metry nad mořem a Spálava s 662 metry. Nejdůležitějším vodním tokem pohoří je řeka Chrudimka dlouhá asi 108 km. Zvláštností Chrudimky je velké množství přehrad na jejím toku - Hamry, Seč, Křižanovice a Práčov. Největší přehradní nádrž Seč nacházející se přímo v centru Železných hor je vyhledávanou rekreační oblastí. Hlavní hřbet kopíruje malebná řeka Doubrava. Území Železných hor má dlouhou historii osídlení. Je prokazatelné, že na jejich území žili Keltové, dodnes se zachovaly zbytky dvojitého keltského valu v Hradišti u Nasavrk. V dnešní době je jediným větším městem v Železných horách Hlinsko s téměř 11 tisíci obyvateli. Převážná část obyvatel tedy žije na venkově. V některých vesnicích jsou zachované roubené domky, hospodářské a církevní stavby. Jak vypadaly vesnice v Železných horách a jak se v nich žilo dříve, se návštěvníci mohou podívat také ve skanzenu Veselý kopec. Ve Svobodných Hamrech je zpřístupněn vodní kovací hamr a mlecí zařízení, nedaleko je také Králova pila - roubené vodní dílo patrně z konce středověku. V okolí Včelákova jsou zachovány ústí šachet a haldy z dob, kdy se zde dobývala železná ruda. Historie se dá obdivovat i při návštěvě četných zřícenin. Nejnavštěvovanější jsou Lichnice, Oheb, Vildštejn, Rabštejnek, Žumberk, Strádov a tvrze Svojšice, Lipka. Lákadlem jsou rovněž památné stromy. Nejvzácnějším stromem je přes 700 let starý Žižkův dub s obvodem kmene 13 m v Podhradí u zříceniny hradu Lichnice, dalším pamětihodným památným stromem je nejmohutnější strom Havlíčkobrodska - Královská lípa v Klokočově stará téměř tisíc let o obvodu 870 cm. Za návštěvu stojí jistě i dvě rozhledny v Zubří a České Lhotici, z nichž lze spatřit vrcholy Krkonoš. Z novějších technických zajímavostí stojí za zmínku 182 m vysoký televizní vysílač z roku 1960 u obce Krásné a stará vápenka u Třemošnice,. Do oblasti Železných hor patří i obec Ležáky, pietně upravené místo osady vypálené za 2. světové války. Železné hory jsou vhodné pro celoroční rekreaci. V letním období patří mezi jejich nejvíce navštěvované oblasti místa s možností koupání - např. Seč, Kraskov a Konopáč. V zimním období si na své přijdou milovníci běžek, ale i přes malou nadmořskou výšku vyznavači sjezdového lyžování. Sjezdařské terény lze využívat zejména v okolí Hlinska a Trhové Kamenice, kde bývá dostatek sněhu téměř po celou zimu.

Bechyňské židovské ghetto se nacházelo v prostoru dnešní ulice Široká. Několik domů v této ulici se dochovalo v přestavbách dodnes. Stejně tak se naštěstí dochovala i synagoga. Vystavěna byla po roce 1827 v klasicistní podobě s novorománský průčelím. Svoji zadní stranou přiléhá k bývalé městské hradbě. Svému účelu sloužila až do druhé světové války. Během války v ní bylo skladiště a pak opuštěna až do roku 1973. Tehdy zde bylo instalováno hasičské muzeum. V roce 1995 byla navrácena Židovské obci a po rekonstrukci se zde usídlilo muzeum KČT.

Vrch Cvilín s poutním kostelem a rozhlednou je viditelnou dominantou města Krnova. Toto mystické místo má několikasetletou poutní tradici. V mladší době kamenné zde stávalo hradisko. Poutní tradice sahá do počátku 17. století. V letech 1722-1728 byl na vrchu postaven kostel v těsné blízkosti dřevěné kaple z roku 1684. Roku 1786 byl kostel z nařízení císaře Josefa II. uzavřena a určen k likvidací. Podařilo se jej za 406 zlatých vykoupit čtyřem měšťanům a roku 1795 dosáhnout jeho znovu otevření. Císařským výnosem ale nebylo dovoleno aby jej spravovali minorité a kostel se dostal do vlastnictví města. Až roku 1940 ho minorité získali zpět výměnou za pozemky, které město potřebovalo pro svůj rozvoj. V srpnu 1865 kostel vyhořel a ani válečné události v roce 1945 na tom nebyl lépe. Požárem byla dokonce poničena levá věž kostela. Za komunistické éry je činnost minoritů přerušena. V roce 1994 je navrácen zpět a v letech 1994-1996 je v bezprostřední blízkosti postaven poutní dům sv. Josefa. Chrám je barokní dvouvěžová stavba s hlavní lodí, boční, rozšíření je oboustranně vytvářeno trojicí kaplí a prostor nad nimi tvoří druhou etáž rozšíření hlavní lodě olemovanou balustrádou, která pokračuje i na kůr. Na hlavním oltáři se nachází obraz Panny Marie Sedmibolestné o kterém se tradují legendy o jeho léčivých účincích. Interiér zdobí nádherné fresky od brněnského malíře F. Ecksteina z let 1726-1727. Na vrch Cvilín k poutnímu kostelu se několikrát do roka konají církevní poutě.