Karlovo 34

Historie hradu Hrad Seeberg byl po svém založení jedním z vojenských opěrných bodů, které vytvářely zázemí při německé kolonizaci Chebska. Původně románský hrad zde již stál koncem 12. století. První písemná zmínka je až z roku 1322. Ludvík Bavorský jej tehdy zastavil a po nevyplacení zástavy se stal majetkem Koruny české. Za vlády Karla IV. patřil městu, na konci husitských válek jej věnoval císař Zikmund svému kancléři Janu Šlikovi. V roce 1461 přechází do majetku významného chebského patricijského rodu Junkerů. Později se o něj střídá řada šlechticů až jej v roce 1703 prodává Jacques Gerard městu Cheb. Chebští sem dosazují správce, ale o hrad příliš nepečují. Po té co byly založeny Františkovy Lázně, byla zde zřízena restaurace a hrad se stal oblíbeným výletním místem lázeňských hostů. Po druhé světové válce patřil různým organizacím a zchátral. Až v letech 1986-90 byl zrekonstruován a znovu otevřen pro veřejnost. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Na východní straně za malým příkopem se rozkládalo předhradí. Dnes zde stojí mladší hrázděné objekty. Vlastní jádro v době románské obíhala hradba s brankou, k níž v severovýchodním nároží přiléhalo věžovité stavení. Zástavba v zadní části zanikla patrně v renesanci, kdy hrad prodělal zámeckou přestavbu. Hrad Seeberg je dnes přístupný v době sezony a je zde umístěna expozice dějin nábytku, života venkovského lidu a porcelánu. Tipy na výlet V okolí najdete celou řadu památek. Vydat se můžete třeba na zříceninu tvrze Pomezná, hrad Hazlov nebo na Goethovu skalku. Za návštěvu jistě stojí hrad Libá nebo hrad Vildštejn. Nedaleko Františkových Lázní najdete sopku Komorní hůrka. V témže městě najdete také rozhlednu Zámeček a rozhlednu Salinburg. Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.

    Rozhledna na vrchu Kohout (589 m), jenž stojí 5 km od Benešova nad Ploučnicí má zajímavou historii i vzhled. Když ji navštívíme, tak první co nás napadne je, proč rozhledna byla postavena na místě, ze kterého není téměř nic, kvůli vzrostlým stromům, vidět. Inu je to proto, že rozhledna zde stojí již více než století a v době kdy se stavěla, byl vrchol Kohoutu nezalesněný a poskytoval pěkný, kruhový výhled. Proto jej jako místo pro stavbu rozhledny vybralo vedení Německého turistického svazu se sídlem v Děčíně. Důvod pro stavbu rozhledny, podobně jako u mnoha dalších věží, byla skutečnost, že se blížily oslavy šedesátiletého jubilea panování císaře Františka Josefa I. Stavbou rozhledny, chtěl tak spolek oslavit toto výročí a stavbu také po císaři pojmenoval. Autorem projektu byl stavitel Anton Möller, který měl již zkušenosti se stavbou rozhledny Hrádek ve Varnsdorfu.  Jeho projekt zahrnoval 16 m vysokou kamennou stavbu s okny a přilehlou restaurací. Plány směle, financovaní chatrné. Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat stav na počátku roku 1908. Výročí, v srpnu 1908, se neúprosně blížilo. Aby se zabránilo blamáži, dostala se na pořad dne improvizace. Stavební komise se spojila s Pražskou strojírenskou akciovou společností a požádala ji o zhotovení kovové konstrukce. Tato konstrukce byla namontována na nedostavěnou kamennou podstavu. Vznikl tak hybrid kamenné a kovové konstrukce, moc se nelíbil, ale co bylo hlavní, stihl se termín oslav. Nová rozhledna byla otevřena 15. srpna 1908 a všichni se domnívali, že toto provizorium je jen dočasné a že rozhledna bude dokončena podle původních plánů. Ovšem k dostavbě již nikdy nedošlo a podoba věže zůstala do dnešních dnů. Jedinou změnou, ke které na vrcholu došlo, byla stavba dřevěné chaty u rozhledny. Věž má tedy vyhlídkový ochoz ve výšce 12 metrů a při výstupu na něj lze napočítat celkem 71 schodů. Ještě nedávno byl stav rozhledny velmi špatný, kovové části byly napadené korozí, výstup byl riskantní a výhled takřka nemožný. Současnost je ovšem mnohem růžovější. Rozhledna je po rekonstrukci a nabízí opět pěkné výhledy. Bohužel díky vzniku soukromých pozemků musela být zrušena turistická značená cesta z Bukové hory do Benešova nad Ploučnicí, ze které rovněž vedla značená odbočka k této stavbě.

Jedna ze studen vykopaných na Vyšehradě se nachází u bývalé Mýtnice.