Další z krušnohorských rozhleden stojí na Tisovském vrchu (977 m) u Nejdku. Místní lidé vrch nazývají také Pajndl, podle někdejšího německého názvu Peindlberg. Jedna z našich nejkrásnějšch Podle mnohých je zdejší rozhledna, vůbec nejkrásnější vyhlídkovou stavbou na našem území. O její výstavbu se zasloužil v letech 1895 – 1897 Krušnohorský spolek z Nejdeku. Spolek byl inspirován úspěchy vyhlídkových staveb na Klínovci a Plešivci. Její stavba byla svěřena staviteli Schöberlemu. Ten pro její stavbu využil desetimetrového žulového skaliska na vrcholu Tisovské hory. Stejného materiálu, tedy žuly, využil i při samotné stavbě. Nutno podotknout, že na materiálu nešetřil a od začátku bylo jeho snahou postavit věž, která by každého oslnila svou mohutností, byla by pevná a odolná. Zdi proto měly tloušťku 130 cm. Výška rozhledny od prahu vchodu až po vyhlídkový ochoz obehnaný litinovým zábradlím činí 18 metrů. Na nekrytý ochoz vede 114 schodů, v jeho středu je 3 m vysoký dřevěný přístřešek s třímetrovým bleskosvodem. Věž, jejíž stavba stála 4000 zlatých, byla slavnostně otevřena 1. Září 1897. Velký zájem turistů vyústil do realizace projektu chaty v roce 1908. Během druhé světové války chata zanikla a rozhledna začala chátrat. Na začátku 80.let byla rozhledna v havarijním stavu. Po dlouholetém úsilí několika nadšenců se podařilo přesvědčit městský národní výbor v Nejdeku, aby v letech 1986-87 provedl rekonstrukci objektu. Rozhledna na Tisovském vrchu byla v roce 1995 prohlášena za Národní Kulturní Památku. V roce 1997 byla věž opět opravena a oslavila 100. narozeniny. O rok později došlo k obnově malé turistické chaty u věže. Rozhledna je volně přístupná a nabízí rozsáhlý kruhový výhled.   Výhled sever: Zaječí hora, Blatenský vrch, Fichtelberg východ: Klínovec, Plešivec, Doupovské hory jih: Nejdek, Karlovarské rozhledny, Slavkovský les s Krásenským vrchem západ: Zelená hora Popis cesty   Autem - K rozhledně se nejlépe přiblížíte, když se vydáte z Nových Hamrů, vesnice mezi nejdkem a Horní Blatnouo úzké asfaltce směrem k vlakové zastávce Nejdek-Tisová. U přejezdu, 200 metrů před zastávkou necháte auto a nejprve po modré a následně po zelené značce se vydáte na 1,5 kilometru dlouhý výlet k rozhledně.  Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je Nejdek-Tisová. Vydáte se po kolejích ke zmiňovanému přejezdu směrem na Nové Hamry a odtud je popis stejný jako v případě auta. Délka trasy je necelé 2 kilometry.

Nová expozice kojetínského muzea má dvě části. Zemědělské nástroje – jedná se o staré exponáty jako např. pluh zvaný "kopčák" na oborování brambor, dřevěné brány s kovovými hroty, okované dřevěné rýče, cep na mlácení obilí, volské jařmo, skříňka zvaná "kótnica" na uložení domácích dokumentů, dále pak nástroje na zpracování lnu - lamka na len, ruční motovidlo, kolovrátek, hachle na česání příze, máslenka, lidové židle, ukázka obrázků na skle a jiné. Historická - městská část obsahuje ukázky ze života kojetínských cechů - vývěsní štíty a kostelní korouhve, cechovní truhlice na důležité dokumenty, ukázky praporů, knihy učňů, tovaryšů a mistrů, cechovní privilegia (výsady). Expozice je doplněna stručnými dějinami města Kojetín.

Rozhledna na vrchu Strážiště (395 m) při západním okraji obce Úvalno na Krnovsku je neobyčejná. Neobyčejná svým vzhledem a také pohnutkou, která vedla k jejímu postavení. Tato z dálky viditelná monumentální stavba v podobě novorománské hradní bašty byla vystavěna v roce 1913. Abychom pochopili proč byla postavena musíme se vrátit v historii do roku 1848, do revolučního roku, v němž byl jedním z hrdinů i Hans Kudlich (1823-1917). Kudlich, rodák právě z Úvalna a tehdy poslanec rakouského říšského sněmu podal návrh na zrušení roboty a na venkově byl za to považován za osvoboditele selského lidu. V roce 1913, při příležitosti jeho devadesátých narozenin, se občané rodného Úvalna rozhodli vztyčit na jeho počest památník v podobě vyhlídkové stavby. Byla vybudována podle odvážného návrhu architekta Oskara Felgela, který vytvořil 30 m vysokou, ze žulových kvádrů postavenou rozhlednu se dvěma vyhlídkovými terasami. Slavnostní otevření 21. září 1913 se oslavenec nezúčastnil, protože žil v USA. Když o čtyři roky později zemřel byly v roce 1923 jeho ostatky převezeny do rodné vlasti a v roce 1925 urna uložen ve spodní části rozhledny, upravené jako mauzoleum. Do roku 2000 byla rozhledna volně přístupná, avšak ve velice špatném stavu. Proto se uvažovalo o její opravě. Když se pak sehnaly potřebné finance, byla rozhledna nově opravena a její slavnostní znovuotevření se konalo 1.října 2000. Návštěvníci se tak opět mohou kochat kruhovým výhledem na Jeseníky, Opavsko a Radhošť.

Pomník obětem I. a II. světové války v Praze Slivenci.