Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 184 185 186 Poslední

Synagoga v Turnově

MěstoTurnov

Turnovskou synagogu najdeme v ulici Krajířova. Je v pořadí třetí synagogou v Turnově. První dvě turnovské synagogy byly ze dřeva a shořely při požárech města. Dnešní třetí synagoga byla postavena v roce 1719 z kamene uvnitř bloku domů v židovské čtvrti. Svému účelu sloužila až do druhé světové války. Po válce sice přeživší židé svoji komunitu obnovili, ale v roce 1961 byla pro nedostatek členů zrušena. Židovská synagoga byla však opuštěna ještě dříve a od roku 1951 sloužila jako skladiště. V roce 2007 bylo započato s její rekonstrukcí, která skončila následujícího roku. Velmi dobře zrekonstruovaný objekt je přístupný od dubna do října v příslušné otevírací době.

Celý článek

Synagoga v Uherském Hradišti

Synagoga v Uherské Hradišti je situována blízko kláštera. Byla postavena roku 1875 v tzv. elektrickém historizujícím slohu. Na počátku 20. století byla secesně upravena a doplněna kupolí. Během Druhé světové války ji potkal osud jako většiny synagog. Němci ji zničili a již nikdy nesloužila k bohoslužbám. Od roku 1967 jsou její prostory využívány Knihovnou Bedřicha Beneše Buchlovana. V roce 1999 byla částečně rekonstruována od škod, které ji způsobily povodně v roce 1997.

Celý článek

Synagoga Velvary

MěstoVelvary

Synagoga ve Velvarech se nachází v ulici K. Krouna asi 200 jižně od náměstí. Byla postavena jako náhrada za starší modlitebnu v letech 1930-1931 podle projektu Ing. arch. Františka Alberta Libry. Ačkoliv z venku působila synagoga moderně, v interiéru byla spíše venkovského stylu. V modlitebním sále byla prkenná podlaha, staré lavice a opotřebovaný čtecí pult ze zrušené synagogy v Jěšíně. Synagoga sloužila svému účelu až do druhé světové války. Poté byla opuštěna. V roce 1949 byla adaptována na hudební školu. V letech 1953-57 zde užívala jednu místnost církev čs. husitská. V současné době je zde základní škola.

Celý článek

Synagoga Volyně

MěstoVolyně

Volyňská synagoga nacházející se v ulici Žižkova byla postavena v letech 1838-1840 uprostřed nového ghetta. V roce 1890 proběhla úprava interiéru. Svému účelu sloužila až do druhé světové války. Roku 1956 byla adaptována na kino a sídlila zde i hudební škola. Dnes synagoga postavená jako jedna z mála v empírovém slohu slouží jako diskotéka a jiné podobné zábavě.

Celý článek

Tábor

MěstoTábor

Okresní město Tábor je s 37 tis. obyvateli druhým největším městem Jihočeského kraje. Město ležící na řece Lužnici je důležitým kulturním, administrativním, dopravním, obchodním a turistickým centrem oblasti. Tábor, jehož centrum je památkovou rezervací, má bohatou historii, je neodmyslitelně spojen s husitským hnutím, jehož tradice přiláká do města ročně množství turistů.Založení města je spojeno s rokem 1420, husitstvím a Janem Žižkou. Místo bylo ovšem osídleno mnohem dříve. Je velmi pravděpodobné, že zdejší výhodnou polohu na ostrohu nad řekou využili již ve 2.stol před Kristem Keltové ke stavbě oppida. Jisté je, že už roku 1270 zde v rámci kolonizace jižních Čech nechal Přemysl Otakar II. vystavět město a hrad nazvané hradiště nad Lužnicí. To však bylo záhy zničeno. Ve 14. století byl tedy v těchto místech znovu postaven hrad, později nazvaný Kotnov. Strategické polohy, vysoké skály chráněné z jedné strany řekou Lužnicí a z druhé Tismenickým potokem, využili tedy roku 1420 radikální husité a poté co opustili Sezimovo Ústí založili zde město, které nazvali biblickým jménem Tábor, podle hory u města Nazaret v dnešním Izraeli. Zakladatelé zde chtěli naplnit své ideály a sny o spravedlivé společnosti. řídící se jen zákonem Božím. Všichni si měli být rovni, majetek měl být společný. Nově příchozí odevzdávali všechen svůj majetek do kádí na náměstí. Měli žít prostým životem bez přepychu. Tato idea vydržela jen půl roku, Tábor se stal vojenským městem a mocenským centrem husitského hnutí. Do čela se postavil husitský hejtman Jan Žižka. Táborské vojsko provádělo úspěšné výpady do okolí, dobylo a vyplenilo kláštery, jejichž zařízení ničilo. Představovalo v rámci tehdejšího českého státu samostatnou politickou jednotku, s vlastní ekonomikou a ozbrojenou silou. V průběhu husitských válek rostlo a udržovalo si svou svobodu. Českého krále Zikmunda neuznávalo. Po porážce radikálních husitů v bitvě u Lipan roku 1434 došlo ke smíru Táborských s císařem Zikmundem a roku 1437 byl Tábor povýšen na královské město.Ale teprve roku 1452 Tábor kapituloval před vojskem zemského správce Jiřího z Poděbrad a hrdí obyvatelé uznali českého krále za svého pána. Klidnější léta na sklonku 15. století umožnila nebývalý rozvoj města. Byla postavena honosná radnice, rekonstruován kostel Proměnění Páně a další stavby. Vznikl rybník Jordánu, první údolní nádrž ve střední Evropě. Tím si město zajistilo dostatek pitné vody a mohlo se nadále rozrůstat. Po dvou požárech v 16. století, kdy shořela většina měšťanských domů, se stal Tábor kamenným renesančním městem a domy byly vyzdobeny sgrafity. Ve stejném období byl vystavěn systém podzemních chodeb pod domy na Starém městě, který je dnes přístupný veřejnosti. Horší období nastalo pro Tábor po nástupu Habsburků na český trůn. Město si vzpomenulo na svou někdejší hrdost a vzdor jak v roce 1547 tak i v roce 1618 patřilo do stavovského tábora. Porážkou stavů přišlo o mnohé výsady a privilegia, drancování během Třicetileté války na dlouhou dobu přineslo stagnaci v jeho rozvoji. Oživením byl v polovině 17. století příchod mnišského řádu augustiniánů, pro něž byl postaven nový klášter a také výstavba významného poutního místa v blízké osadě Klokoty na počátku 18. století Byla postaveno ve stylu vrcholícího baroka projektoval ji patrně Jan Santini-Aichl.Nový rozvoj Tábora nastal až v 19. století s příchodem průmyslu, železnice a národního obrození. Ve městě vzniklo reálné gymnázium, kde se, jako první v Čechách, vyučovalo pouze česky a také vyšší hospodářská škola. Tím byla obnovena tradice vyspělého táborského školství. Rok 1878 přinesl vznik městského muzea, informujícího o husitské době a byl tak podnícen zájem o tuto historickou epochu. Zájem neustal ani po vzniku samostatného československého státu. Tábor se nadále rozrůstal, rozšiřovala se zástavba města a rostl jeho význam. Prosperitě pomohla i jeho poloha na důležitých dopravních komunikacích. Centrum Tábora je městskou památkovou rezervací. Láká především svou atmosférou středověku, kdy při procházkách dýchá na návštěvníky jeho bohatá historie. Prohlídka by měla začít na krásném Žižkově náměstí, kde se na ve vzhledu měšťanských domů mísí pozdní gotika s renesancí, barokem i rokokem. Pod nimi je díky propojeným sklepům labyrint podzemních chodeb ze 16.století, který je zpřístupněn. Nemělo by být opomenuto Husitské muzeum, jehož expozice jsou umístěny v prostorách pozdně gotické radnice. Procházku křivolakými uličkami Starého města mohou návštěvníci zakončit výstupem na jedinou zachovalou věž původního hradu Kotnov, ze které se nabízí výhled nejen na historické jádro města, ale i na nedaleký barokní chrám v Klokotech. Dále je k vidění děkanský kostel Proměnění Páně, budova Divadla Oskara Nedbala a renesanční vodárenská věž. Mezi přírodní zajímavosti patří lesní komplex Pintovka s naučnou stezkou, vodní nádrž Jordán, a místem pro odpočinek po prohlídce města je botanická zahrada.Tábor uspokojí každého. Milovníka historie i aktivní dovolené protože městem prochází také mezinárodní cyklotrasa Greenways Praha – Vídeň a řada regionálních cyklotras a pěších tras. Po celých rok se ve městě koná řada kulturní akcích, ať už jsou to Husitské dny nebo Reprezentační slavnosti piva a minerálních vod, spojené se soutěží o Zlatou pivní pečeť a Zlatý český pramen.

Celý článek

Tachov

MěstoTachov

Tachov je okresní město v Plzeňském kraji. Leží 59 km západně od Plzně. Město leží na řece Mži, v Tachovské brázdě. Má asi 13.000 obyvatel. Tachov patří mezi nejstarší sídla západních Čech. Poprvé je zmíněn r. 1115, kdy kníže Vladislav I. daroval vesnici kladrubskému klášteru. Asi v letech 1126-31 zde kníže Soběslav I. nedaleko vesnice při obchodní cestě do Falce vybudoval strážní hrad. Velký rozmach město zaznamenalo za vlády Přemysla Otakara II., který v Tachově postavil nový, již kamenný hrad s mohutnou válcovou věží.  A v podhradí nechal kolem roku 1285 založit nové královské město Tachov, které nechal obehnat hradbami. Za Lucemburků získalo město své pozoruhodné opevnění, které se z velké části dochovalo dodnes a patří mezi nejzachovalejší středověké hradby na našem území. Jejich délka je 700m. Tachov se stal centrem pro široké okolí. Do historii se zapsal Tachov  významně v roce 1427 kdy zde husité porazili další z křižáckých výprav, které proti nim byly vypraveny. V 17. století se město postavilo na stranu protihabsburského povstání a po bitvě na Bílé hoře bylo tvrdě potrestáno. Tachov se tímto stal pouhým poddanským městem s omezenými právy, navíc mu byly zabaveny statky, které městu patřily. Proběhla násilná rekatolizace a také do města přišla řada Němců. V 18. století kdy město patřilo Windischgrätzům, zažilo další vzestup. Vzkvétalo a spadalo pod něj téměř 50 vesnic. Po Druhé světové válce se proměnilo složení obyvatelstva. Obyvatelé německého původu byli nuceni město opustit, Tachov byl téměř vylidněn a po dosídlení lidmi z vnitrozemí se stal městem s ryze českým obyvatelstvem. Tachov svým návštěvníkům nabízí k vidění hodně památek. Dominantou celého města je kostel Nanebevzetí panny Marie, který byl původně vystavěn v raně gotickém stylu, v polovině 14. stol. rozšířen taktéž v gotickém slohu. Vnitřní zařízení kostela pochází z roku 1670. Důležitou památkou je také Tachovský zámek, který vznikl přestavbou gotického hradu v 17. století. V roce 1770 zámek vyhořel, v roce 1784 byl obnoven v klasicistním stylu. Dalšími lákadly k návštěvě jsou barokní Husmannův mlýn a františkánský klášter (dnes muzeum Českého lesa) s kostelem sv.Máří Magdaleny. Za původně nejstarší stavbu města je považován kostelík sv.Václava. Bez návštěvy by neměla zůstat monumentální Windischgrätzova jízdárna ve Světcích. Na okraji města jsou dva pozoruhodné památníky - mohyla obětem pochodu smrti z r.1945 který procházel územím Tachovska a památník husitské bitvy u Tachova r.1427. V centru je ještě památník Díkůvzdání americké armádě za osvobození r.1945.Malebně položené městečko nabízí návštěvníkům také řadu míst ke krásným procházkám, např. Aglainým údolím podél řeky Mže a řadu dalších turistických tras pro pěší i na kole.

Celý článek

Tančící dům

KrajPraha
MěstoPraha

Málokterá z novodobých staveb v Praze vzbudila tolik emocí a rozporuplných reakcí jako rohová budova Jiráskova náměstí, metaforicky nazývaná Tančící dům. V místech, kde v letech 1992 - 1996 vyrostla budova Tančícího domu, stával dům, který byl zničen při mylném americkém leteckém náletu na Prahu 14. února 1945. O 50 let později byl položen základní kámen ke stavbě, která dostala jedno z oceněních v kategorii designu v anketě amerického časopisu Time a v českém časopisu Architekt se dostala mezi pět nejvýznamnějších českých staveb 90. let. Tančící dům navrhl Vlado Milunić spolu s Frankem O. Gehrym, kterého k projektu přizval investor, nizozemská pojišťovna Nationale Niederlanden (dnes ING). V jádru administrativní budova má sedm nadzemních podlaží a dvě podlaží podzemní. V budově jsou kanceláře, luxusní kavárna a restaurace. Své pojmenování získala díky svým věžím, které připomínají postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira. Tanečníka představuje věž kamenná a jeho partnerku věž skleněná. Na nároží Rašínova nábřeží a Jiráskova nám. byla od roku 1945 proluka. Dům, který tu stál zničily bomby amerických letadel při stejném náletu jako na Emauzy. Po definitivním odklizení trosek v roce 1960 se po celých třicet let za bývalého režimu dohadovalo co zde bude. Byla vydávána souhlasná i nesouhlasná stanoviska, vše ale jen na papíře. Jen tak namátkou co zde mělo být: budova Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků Praha, budova Svazu českých novinářů, objekt České obchodní komory, obchodní zastupitelství Maďarské lidové republiky, Rakouské kulturní, společenské a reprezentační centrum. Za všechny ty roky by popsané papíry všech zúčastněných stran v této záležitosti zaplnily menší nákladní auto. Tanec okolo zástavby proluky byl jakousi předzvěstí příštích událostí i názvu objektu který tu dnes stojí. V roce 1989 se začal zástavbou na nároží zabývat Chorvat Vlado Milunič, který bydlel v sousedním domě bratrů Havlových a pro Ivana a Václava Havlovy upravoval už v roce 1986 patro. V roce 1992 pozemek koupila ninozemská pojiš´tovna Nationale Niederlanden. Od samého počátku měl nový dům své odpůrce i zastánce. Odpůrců bylo víc. Stavba příliš dráždila svým netradičním pojetím. Dům nazývaný Pražany Tančící získal své jméno díky svým věžím. Ty byly pojmenovány Ginger a Fred po legendárním tanečním páru. Tanečníka představuje věž kamenná či spíše betonová, ladně prohnutou tanečnici, věž skleněná. S trochou nadsázky se dá říci, že návštěvník budovy může při vstupu tanečnici Ginger nahlídnout pod sukni. Na vrcholu věže symbolizujícího tenečníka je kupole s konstrukcí z kovových trubek potažená nerez síťovinou s oky o rozměrech 10 x 10 mm, zahalená do pomyslných vlasů. Představuje hlavu medúzy. Konstrukce byla dopravena na vrchol pomocí helikoptéry. Složitá akce byla komplikovaná, bohužel dnes z klasických důvodů. V nestřežené chvíli se podařilo dvěma neznámým mladíkům odcizit ze služebního vozu pracovníků MONTAIR mobilní telefon Eurotel, takže po určitou chvíli bylo spojení s pilotem přerušeno. Tančící dům se protančil ke svému otevření v roce 1996 a ještě téhož roku získal prestižní ocenění amerického časopisu Time v kategorii design roku.

Celý článek

Tarouca Arnošt Emanuel Sylva

Jednoduchá kamenná pamětní deska na počst zakladatele Průhonického parku hraběte Taroucy Arnošta Emanuela Silvy. Je umístěna v Průhonickém parku.

Celý článek

Telč - historické centrum - UNESCO

MěstoTelč

Důvodem proč se Telč stala součástí Světového kulturního dědictví UNESCO je její historické jádro, které představuje dobře zachovaný goticko-renesanční urbanistický celek, který dokumentuje vyspělou renesanční stavební a uměleckou kulturu druhé poloviny 16. století. Historické centrum Telče Reprezentační zámecké sídlo i ojedinělý soubor měšťanských domů na náměstí jsou hlavním lákadlem pro tisíce turistů, kteří každoročně do „Moravských Benátek“ jak se městečku v jihozápadním cípu Moravy přezdívá, přijíždějí. Šestitisícová Telč vyrostla pravděpodobně v pol. 13. století. Datum založení města je neznámé, ovšem již z počátku 13.století pochází nejstarší památka města pozdně románská věž sv. Ducha. V roce 1339 přešlo telčské panství z královských rukou na pány z Hradce. Ti přetvořili Telč na středověkou vodní pevnost, chráněnou rybníky, vodními příkopy, hradbami a branami. Renesanční tvář dal Telči Zachariáš z Hradce, nejvýznamnější osobnost její historie, který žil ve druhé polovině 16. století. Měšťanské domy a zámek Jedinečnost Telče spočívá v tom, že si historické jádro města, uzavřené rybníky a branami, udrželo po celá staletí svou příznačnou tvář právě z časů Zachariáše z Hradce. Do dnešních dnů se zde dochovaly pozůstatky pozdně gotického opevnění s branami a kolem náměstí můžeme ještě dnes obdivovat ojedinělou sbírku gotických a renesančních měšťanských domů s podloubími a renesančními, barokními a klasicistními štíty. Podloubí a průčelí těchto domů byla v naprosté většině stavěna podle jednotného plánu. Zdejší radnice s unikátní fasádou kopíruje styl z roku 1574 a při její prohlídce upoutají zejména zachované gotické portály. Dominantou městečka je renesanční zámek ze 16. století stojící na místě původně gotického hradu, který měl obrannou funkci, stejně jako oba rybníky - Štěpnický a Ulický dosahující až k hradbám. Zámek je obklopen nádhernou renesanční zahradou a anglickým parkem s klasicistním skleníkem. V zámecké zahradě se nachází galerie předního českého malíře Jana Zrzavého, představitele české avantgardy. Uvnitř zámku jsou honosné historické interiéry s jedinečnou výzdobou, dobovým zařízením a cennými sbírkami. Sakrální památky a pestrý kultruní život V bývalém purkrabství je dnes muzeum s etnografickými sbírkami, pohyblivým betlémem a expozicí o historii města. Návštěvník Telče by jistě neměl opomenout návštěvu kostela sv. Jakuba založeného současně s městem, roku 1386 vyhořel. Dnešní podoba je z 15. stol. Na 60 m vysoké věži přiléhající ke kostelu jsou dochovány dva zvony: Jakub a Marie. Dále Jezuitskou kolej, postavenou v letech 1651 - 1655. Přízemí má křížovou klenbu, po zrušení řádu budova sloužila jako kasárna. K areálu koleje patří i jezuitský kostel Jména Ježíšova, dokončený v roce 1679. Barokní podoba je zachována, atypická je orientace boční fasády směrem do náměstí. V Telči se koná mnoho kulturních akcí, srpnové „Prázdniny v Telči“ s folklórovým festivalem, „Telčské parní léto“, při kterém se pořádají výletní jízdy historického parního vlaku a v září lze zavítat na divadla, koncerty a výstavy v rámci „Svatováclavských časů“.

Celý článek

Telekomunikační věž - Pardubice

MěstoPardubice

Na Masarykově náměstí byla v letech 1979-1987 vystavěna podle projektu M. Vodolana dodnes stojící telekomunikační věž.

Celý článek

Templářské sklepy Čejkovice

Tradiční pěstování hroznů a výroba vína je pro nás věcí cti, úcty, nadšení ale i pýchy z vykonané práce. Pokračování zkušeností a tradice, jež se dědí z pokolení na pokolení začalo již v dobách temného středověku. Historie Historie firmy Templářské sklepy Čejkovice je spojena s příchodem tajemného řádu templářských rytířů. Ti přišli do Čejkovic ve 30. letech 13. století, přičemž první písemná zmínka o jejich působení je z roku 1248. Společně se stavbou templářské tvrze začala i výstavba rozsáhlých vinných sklepů, které neměly na našem území obdoby. Zároveň začíná i nová epocha pěstování vinné révy v oblasti Čejkovic a okolních obcí.  Čejkovickým panstvím prošlo po staletí několik významných rodů a řádů – páni z Lipé, rod Víckovců, jesuité a Habsburkové.  V roce 1936 bylo založeno první vinařské družstvo, jehož pokračovatelem je od roku 1992 firma – Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo. Společnost  působí stále v historických sklepech, kde má uloženo více než 500 000 litrů vín v dubových a barikových sudech a rozsáhlý archív lahvově zralých vín. Další kapacitu více než 6 000 000 litrů má v průmyslových budovách nad templářským sklepením.  Výroba Tradiční výroba a zrání vín se u nás snoubí s moderními postupy a technologiemi od zpracování hroznů až po konečnou finalizaci. Důraz na kvalitu je kladen již při výkupu hroznů, moderní odzrňovače a lisy jsou zárukou šetrného a přitom kvalitního vylisování hroznové šťávy. Reduktivní technologie, řízené kvašení a odbourávání kyselin vybraných partií vín zaručuje vysokou kvalitu konečného produktu, která je znásobena zráním v dubových sudech a po stočení do lahví uložením ve starých chodbách templářského sklepení. Templářské sklepy společně s vinárnou a templářskou tvrzí se staly hojně navštěvovaným místem v rámci individuální, vinařské ale i kongresové turistiky. Pro zájemce jsou ve sklepech pořádány prohlídky spojené s řízenou degustací a přednáškou o historii templářského řádu a pěstování vinné révy na jižní Moravě. Zákazník pak může povečeřet a zatancovat si s cimbálovou muzikou ve Vinárně U Templářů, případně využít ubytovacích kapacit hotelů Zámek a Albor. Pro vyznavače cykloturistiky je v okolí Čejkovic připraveno několik cyklistických vinařských stezek.   PROHLÍDKA TEMPLÁŘSKÝCH SKLEPŮ   Prohlídku historických templářských sklepů ze 13. století si můžete objednat na telefonním čísle +420 518 309 011 nebo na e-mailové adrese: info@templarske-sklepy.cz. Objednávejte prosím minimálně den předem. Uveďte datum a čas prohlídky, eventuelně požadavek na překlad do angličtiny či němčiny. Prohlídky spojené s řízenou degustací a přednáškou o historii templářského řádu a pěstování vinné révy na jižní Moravě probíhají každý den od 9.00 do 20.00 hodin. Prohlídka trvá přibližně hodinu, její součástí může být degustace 4 vín. Je možná také rozšířená ochutnávka. V červenci a v srpnu provádíme prohlídky od pondělí do pátku v 11.00, ve 13.00 a v 15.00 hodin.    Vstupné:   Prohlídka sklepů s výkladem ... 40 Kč/osoba Prohlídka sklepů s výkladem a degustací 4 druhů ročníkových či přívlastkových vín ... 100 Kč/osoba Překlad do angličtiny či němčiny ... 300 Kč      VINÁRNA U TEMPLÁŘŮ Součástí rozlehlého podzemního komplexu chodeb je stylová vinárna, kde je možné povečeřet, zatancovat si s cimbálovou muzikou či pořádat oslavy a firemní večírky. Kapacita vinného sklepa je 170 míst v boxech různých velikostí, od malých pro 4 osoby přes větší pro 16 osob až po sál, do kterého se usadí 44 hostů.   Kontakt: Vinárna U Templářů 696 15 Čejkovice 1 Tel.: +420 518 362 604, fax: +420 518 370 555 E-mail: info@vinarnacejkovice.cz www.vinarnacejkovice.cz   

Celý článek

Terezín

MěstoTerezín

Terezín je malé pevnostní město nacházejí se v okresu Litoměřice. Město leží na řece Ohři nedaleko od soutoku s Labem poblíž Litoměřic v Ústeckém kraji. Město leží na obou stranách řeky, které je rozděluje na Malou a Velkou pevnost Terezín. Dějiny Terezína začínají na konci 18. století, kdy zde byla vybudována pevnost, pojmenovaná na počest císařovny Marie Terezie, jejímž úkolem bylo bránit Čechy před nepřátelskými armádami přicházejícími ze severu. Moderní svět poznal Terezín jako tragický symbol nacistické perzekuce. Památník Terezín je jedinečnou institucí svého druhu v České republice.Pevnost byla založena roku 1780 císařem Josefem II. Terezínská pevnost, pojmenovaná po Josefově matce, císařovně Marii Terezii, byla postavena zejména jako obrana proti pruské rozpínavosti. Právě tímto směrem vedlo militantní Prusko své vpády do českých zemích ve dvou předešlých vzájemných válečných střetech, ve válce o dědictví Bavorské a v Prusko-rakouské válce. Jedná se ve světovém měřítku o špičkový pevnostní systém, a to z toho důvodu, že byla vystavěna na samém konci éry bastionových opevnění. Obranný systém se skládá z Hlavní pevnosti na levém břehu a Malé pevnosti na pravém břehu. Hlavní pevnost má tvar osmiúhelníku, Malá pevnost měla tvar mírně se rozbíhajícího obdélníku. Zdi jednotlivých budov a hradby jsou velmi silné a mohutné.Paradoxem dějin je, že své obranné vojenské poslání však nikdy nesplnila. Důvodem byla v evropské mezinárodní politice. Pruská rozpínavost, proti které byl Terezín vybudován, byla koncem 18. století zatlačena do pozadí francouzskou revolucí a z nepřátel, tedy Rakouska a Pruska, se stali spojenci. Zlepšením zbraní a komunikačních sítí se pevnosti staly pouhými ostrůvky v záplavě pochodujících vojsk, čímž ztratily svůj strategický význam, a tak byl v roce 1888 zrušen pevnostní statut Terezína. Ne ovšem pevnost samotná, ta se své dějinné úlohy měla ještě dočkat. Sluší se dodat, bohužel. Ke své zrůdné historické roli byla pevnost předurčena již svými stavebními parametry. Kasematy, komůrky, chodby, neproniknutelné stěny. To vše ji odsoudilo k tomu, aby se již za Rakouska stala Malá pevnost jedním z nejtěžších žalářů pro politické vězně. Svou životní cestu zde například ukončili tři sarajevští atentátníci na následníka trůnu Ferdinanda d’Este, v čele s Gavrilem Principem. V době okupace Československa nacisty se z Malé pevnosti stala největší mučírna na území Protektorátu Čechy a Morava. Dne 10. června 1940 převzalo terezínskou Malou pevnost pražské Gestapo, aby v ní zřídilo věznici a koncentrační tábor.O rok později využili nacisté ke svým plánům i hlavní pevnost. 24. listopadu 1941 se zde začalo budovat židovského ghetto. Do poloviny roku 1942 se muselo původní obyvatelstvo vystěhovat. Celé město se tak stalo obrovským koncentračním táborem, který však byl pouze přestupní stanicí. Pro tyto účely nacisté zřídili zvláštní železniční vlečku, která vedla z blízkého městečka Bohušovice nad Ohří od jihu až za jižní hradby Velké pevnosti. Od roku 1943 pak nacisté přímo z ulic města odváželi zvláštními transportními vlaky zde soustředěné židovské obyvatelstvo z různých částí Evropy přímo do likvidačních táborů na území Polska. Následná bilance je těžko představitelná. Malou pevností prošlo v době nacistické okupace na 32 000 lidí, z nichž bylo umučeno asi 2 600 osob. Ghettem prošlo během pěti let na 160 000 lidí, z nichž téměř 35 000 zemřelo hladem, zimou, následkem epidemií, mučení, nebo bylo popraveno. Z těch, kteří byli deportováni do dalších koncentračních a vyhlazovacích táborů, se vrátila jen nepatrná část. Nyní je v prostorách Malé pevnosti zřízen Památník Terezín a objekt je nyní také Národní kulturní památkou.Pro návštěvníky je připravena řada stálých expozic a prohlédnout si je možné také všechny objekty. navštívit tak mohou Malou pevnost, Muzeum ghetta, krematorium na Židovském hřbitově, Židovský hřbitov a bývalá magdeburská kasárna.

Celý článek

Terezino údolí

NPP vyhlášená v roce 1992 (139,29 ha). Rozkládá se jihozápadně od Nových Hradů. V roce 1765 zde na popud hraběnky Terezie Buquoyové vznikl park úpravou romantického údolí řeky Stropnice. Postupně zde byl vystavěn Modrý dům, Václavovy lázně, Švýcarský dům a další krajinářské prvky, mezi nimiž je nejkrásnější zřejmě umělý vodopád. Zhruba dva kilometry dlouhé údolí je volně přístupné, prochází tudy značená turistická cesta a vede jím naučná stezka.

Celý článek

Terezka

KrajPraha
MěstoPraha

Kašna s alegorií Vltavy, sochou Terezky, je umístěna na Mariánském náměstí v nice ve zdi kolem zahrady Clam-Gallasova paláce. Jeho majitel, hrabě Clam-Gallas, také hradil náklady spojené s výrobou a instalací kašny. Autorem díla je V. Prachner. Zhotovil jí v roce 1818 podle předlohy Josefa Berglera. Terezka, sedící žena, drží v každé ruce nádobu. Z jedné vystupuje pět hvězdiček. Symbolizují vztah Vltavy a sv. Jana Nepomuckého. Byl mučen a svržen do jejích vod z Karlova mostu. Druhá nádoba je chrličem kašny a vytéká z ní voda. Kašna byla často poničena a musela být opravována. V roce 1953 byla nahrazena kopií. Originál byl umístěn do depozitáře Národní galerie. Kašna se sochou Terezky je opředena i legendami. Podle jedné získala jméno podle krasavice, která sem chodila pro vodu. Jiná vypráví o tom, že se do sochy zamiloval místní bývalý rytmistr a odkázal jí všechen svůj majetek.

Celý článek

Těšnovský tunel

KrajPraha
MěstoPraha

Těšnovský tunel byl vybudován v letech 1977 – 1980. Prochází pod předmostím Hlávkova mostu a je určen pro automobilovou dopravu. Spojuje nábřeží Ludvíka Svobody na Novém Městě s Rohanským nábřežím v Karlíně. Most má délku 320 m a je 15 m hluboký.

Celý článek

Těžní věž dolu Jindřich - Ostrava

MěstoOstrava

Těžní věž s jámovou budovou bývalého dolu Jindřich se nachází téměř v centru Ostravy při nádražní ulici. Důl byl založen v roce 1846 rakouským montánním erárem. O deset let později přešel do vlastnictví společnosti „Výhradně privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda“. Provoz dolu pak byl ukončen v roce 1979. Areál se skládal z jámové budovy, strojovny a kotelny. Později přibyla ještě větrní jáma a koksovna. Postupem času areál obklopila rozrůstající se zástavba města. Současná jámová budova s těžní věží pochází z roku 1913 a hledá se pro ni rozumné využití.

Celý článek

Thomayerovy sady

KrajPraha
MěstoPraha

Thomayerovy sady leží při pravém břehu Vltavy v místě ústí Rokytky. Západně od Libeňského zámečku. Byly vybudovány koncem 19. století podle projektu F.Thomayera, po kterém také od roku 1957 nesou pojmenování. Dříve se zde říkalo Za zámečkem.Sady z Libeňské strany navazují na ulici U Českých loděnic a lze jimi projít po břehu Vltavy až k mostu Barikádníků.

Celý článek

Tigrid Pavel

KrajPraha
MěstoPraha

V roce 2007 byla umístěna na zdi Starého židovského hřbitova v Praze pamětní deska věnovaná Pavlu Tigridovi. Byla tak učiněno při příležitosti jeho nedožitých devadesátých narozenin. Pavel Tigrid, vlastním jménem Pavel Schönfeld,žil v ulici U starého hřbitova od roku 1993 až do své smrti v roce 2003. Umělecké ztvárnění je dílem akademického sochaře Michala Vitanovského. Text na desce zní: V této ulici v domě č. 3 žil v letech 1993 až 2003 novinář a politik Pavel Tigrid (1917 – 2003) vydavatel exilového časopisu Svědectví. Významně přispěl k pádu komunismu a k obnově demokracie v naší zemi.

Celý článek

Tisá - skalní město

MěstoTisá

Tiské stěny jsou bránou k romantickému kraji Labských pískovců. Přivítá nás zde fantastické skalní město s mnoha bizarními pískovcovými útvary s názvy jako Dědečkova stolice, Hřib či Napoleonova bota. Skalní město je nejen rájem turistů a horolezců, ale stalo se i dějištěm fantasy filmu Letopisy Narnie.

Celý článek

První 1 2 3 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Mníšek pod Brdy
Raně barokní klasicistně upravený zámek Mníšek pod Brdy stojí nedaleko Prahy, v centru stejnojmenné obce na vyvýšeném místě a je dominantou blízkého okolí. V okolí zámku se nalézá také areál barokního kláštera Skalka a především překrásná příroda s množstvím turistických stezek.     Historie zámku                                       První písemná zmínka o sídle Mníšku pod Brdy je až zápis v zákoníku Karla IV. „Majestas Carolina“ z roku 1348. Archeologické nálezy však dokládají, že zde stávala stavba již na přelomu 13.  a 14. století. Šlo o malý hrádek obklopený hradbou a příkopem. V roce 1487 na více než 150 let získal Mníšek významný rod pánů z Mitrovic. Tento rod spravoval sídlo po celé 16. století, kdy zde proběhly značně rozsáhlé stavební práce. V roce 1639 zničily zámek švédská vojska. V roce 1655 odkoupil panství nobilitovaný pražský měšťan Servác Engel z Engelsflussu, který v letech 1656-1672 nechal sídlo opravit. Tím byla zakončena etapa, která objektu i přes četné a podstatné mladší úpravy vtiskla zásadní podobu i výtvarný ráz. Ve druhé polovině 18. století, za Unwerthů, došlo k řadě stavebních úprav. V  roce  1848  zámek  poznamenal  rozsáhlý požár. V roce 1909 po smrti hraběte Schirndinga majetek získal jeho příbuzný, Theodorich, svobodný pán Kast z Ebelsbergu, jenž přistoupil k zásadní obnově zámku podle projektu, který vypracovala přední pražská kancelář vedená Matějem Blechou. V roce 1945 byl zámek v Mníšku pod Brdy zkonfiskován. Poté se objekt dostal do správy Ministerstva vnitra, které zde ukládalo různé archivní fondy. V roce 2000 byl zámek vyklizen a postoupen Národnímu památkovému ústavu, který zde přikročil k rozsáhlé obnově. Obnova zámku začala v prosinci roku 2000. Jde o jedinečný projekt, který se snaží zachytit stav panství na počátku 20. let 20. století. Zámek byl slavnostně otevřen veřejnosti 1.7.2006. Podoba zámku Návštěvník může projít dva okruhy, vztahující se především k poslední rodině majitelů - Kastů. Pokoje jsou bohatě vybaveny a dokládají život šlechty na přelomu 19. a 20. století. V prvním patře zámku je prohlídková trasa, která seznamuje návštěvníky se stylem života a bydlením drobné šlechty v období mezi světovými válkami. Severní křídlo pak poskytuje prostory pro společenské akce a pořádaní stylových svatebních obřadů. V průběhu roku probíhá na zámku celá řada kulturních akcí. Mezi již tradiční patří Velikonoční veselice, Slavnosti vína, Vánoce na zámku, Mezinárodní flamenco festival a celá řada výpravných letních divadelních představení i koncertů. Po prohlídce zámeckých prostor a všech zdejších zajímavostí si návštěvník může odpočinout v stylové restauraci "U Saturnina". Ubytovat se můžete přímo v Mníšku pod Brdy.
Doporučujeme
Kopřivnice
Průmyslové město Kopřivnice leží v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Město, s více než 23 tis. obyvateli, leží v překrásné krajině beskydského podhůří v malebném údolí pod kopci Červený kámen a Bílá hora, pod zříceninou hradu Šostýna. Společně s nedalekými městy Příbor, Štramberk a hradem Hukvaldy tvoří lašskou bránu do Beskyd a Valašska. Historie osídlení je na místě současného města velmi dlouhá. Není divu, těmito místy vedla důležitá obchodní stezka mezi Baltem a Středozemním mořem. Takže z archeologických nálezů je doloženo osídlení již v době bronzové. Samotná osada Kopřivnice vznikla až ve druhé polovině 13.století, po založení hradu Šostýna, který byl vystavěn pravděpodobně roku 1280. Držitelé Kopřivnice byli podobní jako na okolních panstvích. Zakladatelem hradu tak byl Jindřich z Hückeswagenu a panství držel do roku 1307. Pak se stalo majetkem olomouckého biskupství, které jej často udělovalo v léno světským feudálům. V jeho drženi se tak vystřídali Mikuláš z Rýzmburka, husitský hejtman Jan Čapek ze Sán nebo král Jiří z Poděbrad. Ten postoupil panství olomouckému biskupu Tasovi z Boskovic a obec postupně získává úlevy a osvobození od roboty. V té době už Šostýn po zničení během husitských válek nebyl obýván a postupně chátral. Válečné vřavě neušla ani samotná obec, která během třicetileté války velmi trpěla. Nejprve přepadli obec vzbouření Valaši a později dánská vojska. Aby se kraj z těchto událostí vzpamatoval, zvýšila vrchnost robotní dávky, což vyvolalo nepokoje a vzpoury na konci 17.století. Ani 18.století nebylo pro Kopřivnici příliš šťastné. Požáry, povodně, neúroda, epidemie moru, drahota a hlad těžce doléhaly na zdejší lid. Přelomem v historii byla až průmyslová revoluce a založení továrny na kameninu a hliněné zboží roku 1812. Hlavní hybnou silou se ovšem stává továrna na kočáry založená roku 1853 Ignácem Schustalou, která později vyrábí železniční vagóny a od konce roku 1897 i automobily. Roku 1919 opouštějí závod první vozy s názvem Tatra, jejichž následující úspěchy rozšířily věhlas značky v celém světě. Právě značka Tatra stojí za proměnou Kopřivnice z vesnice na město s moderní výstavbou. Dne 10. října 1938 je Kopřivnice zabrána zóny nacistickým Německem. Po osvobození zaznamenává Kopřivnice bouřlivá rozvoj, prudce roste počet obyvatelstva a roku 1948 je konečně povýšena na město. Lákadlem pro návštěvu Kopřivnice je zejména Technické muzeum Tatra Kopřivnice, zachycující 150ti letou historii kopřivnického závodu. Budova muzea Fojtství je zase úzce spjata s historií kopřivnické automobilky. Jedná se o stavbu bývalé dědičné rychty, kde Ignác Šustala zahájil první řemeslnou výrobu lehkých kočárů a bryček. V okolí města je možné navštívit rozhlednu Bílá hora, zříceninu Šostýna,hrad Hukvaldy nebo hrad Trúba ve Štramberku. Kopřivnice má řadu významných rodáků. Nejznámější jsou Zdeněk Burian, malíř jehož zobrazení pravěku hodnotí nadšeně vědci celého světa nebo olympionik Emil Zátopek, který má společně se svou manželkou Danou, rovněž úspěšnou atletkou, v muzeu Síň slávy.
Románský kostel pochází z konce 12. století. Z této doby pochází obvodové zdivo a čtyři patra věže. Stěny lodi byly vystavěna z kvádříků permského pískovce. V roce 1304 byl kostel poškozen při vpádu nománských kmenů. Obnoven a přestavěn byl roku 1338 a to již v gotickém slohu. Byla vystavěna příčná loď, takže kostel má dnes půdorys kříže. Dále pak presbytář s klenbami, žebry a svorníky. V letech 1782-83 byla přistavěno páté patro věže. V jejím přízemí se zachovala původní valená klenba. V interiéru najdeme původní románský portál a v presbytáři sedile z období gotické přestavby.
Autor je Matěj Václav Jäckel. Sousoší z roku 1708 bylo postaveno na náklad konventu dominikánů u svatého Jiljí na Starém Městě pražském. Jsou zde zobrazeni sv. Dominik a sv. Tomáš Akvinský, zakladatelé a nejvýznamnější přestavitelé dominikánského řádu. Mezi nimi je Madona s Ježíškem, která podává růženec sv. Dominiku. Ten klečí na levé části podstavce a je obklopen opatskou infulí. Pod Madonou je zeměkoule v oblacích a symbolický pes s pochodní v tlamě – Domini canes, odznak řádu dominikánů. V pravé části podstavce je svatý Tomáš Akvinský s knihou na níž je nápis: BENE SCRIPSISTI - Dobře jsi napsal, se stuhou s nápisem: AVE MARIA, brkem, řetězem se zářícím sluncem a andílkem držícím úl. Na sousoší je nezvykle hodně nápisů. Další je na stuze pod Madonou a stojí na něm: IESV AC MARIANE DECORI - K ozdobě Ježíše a Marie. Uprostřed na podstavci je ještě nápis: MEMOR ESTO CONGREGATIONIS TVAE QVAM POSSEDISTI AB INITIO- Buď pamětlivá své kongregace, která ti od počátku náleží. Vpravo jsou pak nápisy: SANCTO THOMAE AQVINATI DOCTORI - Učiteli církevnímu svatému Tomáši Akvinskému. POSITVS SVM EGO PREDICATOR ET DOCTOR IN FIDE ET VERITATE - Byl jsem ustanoven kazatelem a učitelem víry a pravdy. A vlevo ještě nápis: SANCTO DOMINICO AVTHORI - Zakladateli svatému Dominiku. A tamtéž na levém boku je ještě nápis PREDICAMVS CHRISTVM CRVCIFIXVM IVDEIS QVIDEM SCANDALVM - Vyznáváme Krista Ukřižovaného, potupu však židů. Originál je umístěn v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti, na mostě je kopie z let 1958 – 61, vytvořená Bartůňkem a Hanzlem.