Přírodní památka s názvem Husova kazetelna se nachází jen několik málo kilometrů od obce Petrovice na Sedlčansku. Jde o zhruba 2,5 metru vysoký viklan s hlubokou mísou na temeni. Spočívá na nepatrné základně, takže při troše šikovnosti s ním může zdatný člověk zahýbat. Tato přírodní památka je ukázkou zvětrávání žulových hornin. Vzhledem k tomu, že zde v okolí mistr Jan Hus pobýval, není vyloučeno, že zde nemohl kázat, přímé důkazy o tom však nejsou. Petrovičtí jezuité ve snaze pošpinit Husovo jméno, nazývali kámen posměšně čertovou kazatelnou.

Renesanční zámek Uherčice můžeme spatřit ve stejnojmenné obci s přibližně 428 obyvateli, asi 40 km západně od Znojma, nedaleko hraničního přechodu Vratěnín – Drosendorf.  Jde o největší zámecký komplex ve zdejší oblasti Jihomoravského kraje. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Historie zámku Počátky renesančního sídla v Uherčicích jsou spojeny s rodem Krajířů z Krajku, kteří zde na přelomu 15. a 16. stol. vystavěli pozdně gotickou tvrz. Od roku 1562 vlastnil zdejší panství dolnorakouský rod Strejnů ze Švarcenavy, kteří dokončili dostavbu jižního a  severního křídla, příčného traktu s arkádovou lodžií, vstupní věž s předdvořím, rozárium a oba přístavky hlavní věže. Barokní úpravy Později se majiteli stali Berchtoldové, kteří započali barokní úpravy. Nejvýznamější barokní úpravy zámku však pocházejí z let 1692-1731, kdy vlastnili Uherčice Heisslerové z Heitersheimu. Johann Donát Heissler, polní maršál a generální válečný komisař, byl jednou z nejpozoruhodnějších postav v dějinách Uherčic. Bojoval na straně Leopolda I. proti Turkům a Francouzům a za svá válečná hrdinství postupně získal titul říšského hraběte. Nejhodnotnější umělecko-řemeslnou složkou tohoto období však je štuková výzdoba kaple, spojovací chodby a více než dvanácti sálů. Jejich autorem byl pravděpodobně štukatérský mistr Baldasare Fontana, rodák z italského Chiassa u Corna. Dále byl v tomto období vybudován rozsáhlý barokní park na východní straně zámku. Posledními majiteli Uherčic byli Collalttové, kterých majetkem byl od r. 1768 až do r. 1945. Rod příliš nezměnil vnější podobu sídla, na rozdíl však od interiérů, kde proběhly klasicistní a později i romantické úpravy. V 18. stol. byl upraven a rozšířen také barokní park, nejprve ve francouzském stylu, později na přírodně - krajinářský park. V něm byly na návrších vybudovány romantické stavby, dodnes se nám dochovaly pouze dvě: obelisk a umělá hradní zřícenina. Po 2. světové válce byl zámek využíván jako státní statek, sídlila zde i československá armáda. Tak došlo k postupné devastaci objektu. Roku 1995 byl uherčický zámek převeden pod správu Památkového ústavu v Brně a po krátké obnově zpřístupněn veřejnosti. Od 1.1.2002 je zámek Uherčice národní kulturní památkou. Interiéry zámku V průběhu dlouhodobé památkové obnovy zámku je vymezen jenom menší prohlídkový okruh v jinak velmi rozlehlém areálu. Můžeme si prohlídnout zpřístupněné interiéry, kde na nás čeká zámecká kaple, 5 místností reprezentačního západního křídla včetně komorního barokního divadla a klasicistní banketní sál. Každým rokem je v interiérech s menšími obměnami instalován výběr mobiliáře z původního uherčického fondu a součástí expozice je také výstava prací soudobých výtvarníků. Tipy na výlet Okolí uherčického zámku nabízí návštěvníkům a turistům pobyt v odlehlé, ale o to více romantické krajině. Navštívit můžete třeba na hrad Bítov, který je známý čilým kulturním životem. Za návštěvu také stojí Vranovský zámek, zřícenina hradu Frejštejn, zřícenina hradu Cornštejn, rozhledna Rumburak u Bítova nebo kanenný most u Vranova nad Dyjí. Zlákat vás může i Vranovská přehrada. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.

Kostel Panny Marie Růžencové - Plzeň.

Monumentální barokní dřevěný kostel Panny Marie Sněžné se nachází v obci Velké Karlovice. Kostel byl založen roku 1754 Františkem hrabětem ze Žerotína. První mše se zde konala již 15.8.1754. Bez větších změn slouží původní stavba dodnes. Půdorysně je objekt ve tvaru kříže, jelikož je stavba sroubena ze dřeva, jsou ramena zakončena diagonálně. Stavba tak má 24 úhlů. Na středem kostele se nachází věžička se dvěma zvony (sv. Jiří a Blahoslavená Panna Marie, Pomocnice křesťanů). Interiér byl původně bez nátěru, podlaha byla z dřevěných prken. Před rokem 1900 byl vymalován bílou olejovou barvou a ještě později roku 1928 upraven do dnešní podoby. Dřevěnou podlahu nahradily později velké kameny a od roku 1948 je zde dnešní dlažba.