Historie zámku Zámek byl postaven v empírovém stylu v letech 1829-1833 podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha pro hraběte Josefa Kinského a patřil rodině Kinských až do roku 1948. V roce 1992 byl zámek v restituci vrácen zpět a od té doby prošel jeho exteriér i interiér velmi náročnou rekonstrukcí. Podoba zámku Nový zámek v Kostelci nad Orlicí je jedna z mála slohově čistě empírových staveb s nádherným rozlehlým zámeckým parkem se vzácnými dřevinami. Rod pánů Kinských sídlil v Kostelci nejprve v tzv. Starém zámku, v prosté barokní budově nedaleko dnešního centra. Kolem roku 1830 nechal hrabě Josef Kinský postavit tzv. Nový zámek v překrásném empírovém slohu a ten se společně s rozlehlým anglickým parkem stal symbolem a chloubou Kostelce. Zámecké expozice Dochovaný mobiliář v empírovém stylu spolu s dalšími předměty z původního majetku rodiny byl postupně restaurován a nyní je součástí zámecké expozice s názvem Život v biedermeieru, umístěné v reprezentačních místnostech zvýšeného přízemí zámku.    V tomto patře se také nachází Zrcadlový sál, který slouží díky své výborné akustice koncertům různých hudebních žánrů a jako místo pro svatební obřady.  Pro návštěvníky je také otevřena Galerie Kinský v 1. poschodí zámku, kde probíhají po celou sezonu výstavy v rámci akce Zámecké kulturní léto.  V přízemí je otevřena ucelená muzejní expozice dokládající dávnou minulost a vývoj společenského a kulturního života města Kostelec nad Orlicí a jeho okolí.   Zámek se nachází uprostřed rozsáhlého anglického parku, který nabízí příjemnou procházku spolu s nádherným výhledem do kraje od východního průčelí budovy zámku. Tento park rozkládající se na více než 30 hektarech je přírodní rezervací a najdete zde mnoho vzácných druhů stromů a rostlin.  Příjemné zakončení návštěvy v areálu zámku a parku nabízí kavárna s vnitřním i venkovním posezením. Květen - září: Denně kromě pondělí   9:00 – 17:00 hodin V době konání svatebních obřadů je provoz zámku omezen. Sledujte informace na www.zamekkostelecno.cz.  Ve státní svátky je zámek otevřen. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete renesanční zámek Častolovice. V Rychnově nad Kněžnou můžete navštívit Kolowratský zámek nebo raně barokní zámek Rychnov nad Kněžnou. Navštívit můžete v okolí zříceninu hradu Potštejn, zámek Potštejn, hrad Litice nad Orlicí, pozdně renesanční zámek Doudleby nad Orlicí nebo vystoupit na rozhlednu Kastel u Vrbice. Ve Vamberku můžete navštívit Muzeum krajky, židovský hřbitov nebo dřevěný krytý most Peklo nad Zdobnicí.  Ubytovat se můžete přímo v Kostelci nad Orlicí.    

Hrad Točník patří sice mezi nejmladší české hrady, ale svou rozlohou je jeden z největších. Leží v okrese Beroun, kousek od Hořovic. Nechal ho postavit český král Václav IV. před rokem 1398. Po stopách Václava IV. Václav IV. si tento kraj velmi oblíbil, trávil tu mnoho času a nejdříve využíval pro svou potřebu blízký hrad Žebrák. Když ovšem Žebrák vyhořel rozhodl se král pro výstavbu Točníku. Tím nechal vzniknout v Čechách nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí. Točník byl nejen bezpečnějším, ale i důstojnějším královským sídlem a tvoří přechodový článek mezi českou hradní a zámeckou architekturou. Jméno prý dostal podle toho, že se příchozí musel otočit třikrát kolem hory, než se dostal k bráně. Točník se ovšem těšil pozornosti jen za života Václava IV. Jeho nástupce král Zikmund Lucemburský ani další zástavní páni neměli o hrad zájem. Spíše se starali o zisky z panství. Po renesančních úpravách, provedených pány z Vartemberka a pány z Lobkovic, se stal roku 1594 téměř na tři století majetkem české komory. Hrad tím ztratil význam jako správního centra a postupně chátral, nadále byl udržován pouze bývalý královský palác, jehož reprezentační sál byl v 18. století barokně upraven na poutní kapli sv. Bartoloměje. A tak kdysi reprezentační královské sídlo sloužilo za třicetileté války jako vězení pro těžké zločince a útočiště chudiny před útrapami války. Poslední šlechtický majitel Josef Colloredo-Mannsfeld vlastnil hrad do roku 1923, kdy ho daroval hrad ve dvacátých letech Klubu českých turistů. Točník začal být postupně rekonstruován a zachráněn tak od úplného zničení. Kulturní život a středověký jeřáb Dnes žije hrad nebývale rušným životem. Pořádají se tu různé kulturní akce, z hradního ochozu je rozhled směrem na Křivoklátsko. Prohlédnout lze královský palác s dobovým nábytkem, Velký palác se sgrafitovou výzdobou, západní bránu s heraldickými znaky a východní bránu s mohutným mostem přes příkop, kde jsou chováni medvědi. Probíhá zde historický experiment pod patronací ČAV a Národního technického muzea. Na vnější fasádě Královského paláce byla instalována replika středověkého šlapacího jeřábu. V současné době slouží k vyzdvižení natesaných trámů a břemen pod střechu paláce (oprava krovu Královského paláce). Ubytování naleznete například v nedalekých Hořovicích, kde stojí za návštěvu i barokně-klasicistní zámek.

Písecké městské opevnění bylo vybudováno na obranu založeného města ve 13. století. V průběhu 15-17. století bylo ještě zesíleno a hradby zvýšeny do výšky až 10 metrů. Vstup do města umožňovaly tři brány. Všechny tři byly zbrourány a v průběhu 19. století v souvislosti s rozvojem města byla ubourána i většina hradeb. Do dnešní doby se zachovalo krátké úseky hradeb a to při Komenského ulici naproti gymnáziu, v ulici Podskalí a při ulici Hradební II. včetně upraveného přístupného parkánu. Kromě toho se část hradeb dochovala i ve hmotě domů, díky tomu můžeme třeba vidět polokruhovou baštu v Budovcově ulici a nebo kruhouvou na okraji Palackého sadů naproti poště. Oboje jsou dnes součástí domů.

Barokní zámek Bezdružice, viditelný ze širokého okolí, se tyčí na návrší, na západní straně náměstí ve stejnojmenné obci. Hrad jako předchůdce zámku Bezdružický zámek stojí na místě menšího středověkého hradu, který zde vznikl již koncem 13. století a v 16. století byl částečně renesančně přestavěn. V souvislosti se zdejším šlechtickým sídlem se vybavuje jméno českého humanisty, cestovatele, skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Předchůdce tohoto rodu, Bušek z Bezdružic, vlastnil zámek v letech 1360-1379. Do současnosti se zachovalo nádvoří s dvěma křídly gotických budov vystavěných patrně ve 14. a 15. století. Také na zámku v Bezdružicích se často střídali páni, mezi něž patřili i rody Elpognárů a Švamberků, kteří začali s přestavbami sídla. Snad nikde jinde nebylo použito tolik uměleckých slohů jako zde, kde chybí pouze jediný románský. Renesanční sídlo bylo vypálené Švédy a v roce 1711 je zámecký objekt zmiňován jako značně zpustlá stavba, z níž byla stržena střecha. Přestavby zahájené před rokem 1711 strhly starý goticko-renesanční objekt, který byl zčásti použit k výstavbě nových barokních částí zámku. Pozdně barokní přestavba Zásadní, pozdně barokní přestavbou prošel objekt v letech 1772 - 1776 za knížete Karla Tomáše Löwensteina. Tato přestavba v podstatě dala zámku dnešní podobu. Nejvýznamnější z rodu - Konstantin Löwenstein - založil lázeňské městečko Konstantinovy Lázně, vzdálené 2 km od Bezdružic. Potomci Löwensteinů vlastnili sídlo až do konce druhé světové války. V roce 1868 postoupil majitel bezdružický zámek k bezplatnému užívání rakousko-uherským úřadům. Roku 1901 byla část starého hradu zničena výstavbou vodojemu a v roce 1952 převzalo zámek ČKD Praha a upravilo jej pro rekreační účely. Zámek dnes Zámek je přístupný veřejnosti a můžeme zde vidět zámecké interiéry s nástěnnými a stropními freskami, dřevěný strop ze 17. století, Rytířský sál s replikou tkaného gobelínu z 16. století a zámeckou kapli. Na zámku sídlí muzeum tvorby předních českých sklářských umělců, zakladatelů světové slávy české skleněné plastiky, prodejní galerie sklářského umění. V gotických prostorech původního hradu je umístěna expozice o Kryštofu Harantovi. Zajímavostí zámku je však unikátní skleněný betlém výtvarníka Jaromíra Rybáka, největší skleněná plastika s tímto motivem na světě. Betlém váží 3,5 t a je vytvořen z taveného brazilského křišťálu a zdobený zlatem. Tipy na výlet Za návštěvu jistě stojí nedaleké Konstantinovy Lázně, barokní kaple na Ovčím vrchu a nedaleká zřícenina hradu Krasíkov. Dále můžete navštívit zříceninu hradu Gutštejn nebo barokní zámek Trpísty. Nedaleko Konstantinových Lázní se také nachází přírodní rezervace v okolí Hradišťského vrchu. Ubytování najdete v Konstantinových Lázních nebo přímo v Kokašicích.