Římskokatolický kostel sv. Michaela archanděla je součástí hřbitovního areálu, který se rozprostírá na západním okraji historické části památkové zóny města Poličky. Kostel sv. Michaela byl vystavěn v letech 1572 - 1576 Ambrožem Vlachem a Jiřím Krejzlíkem. Zděná trojlodní stavba se sanktusní věží je jednou z nejvýznamnějších památek z období renesance na poličsku. Při jižní i severní straně lodi jsou dodatečně přistavěné čtvercové předsíňky, součástí severní předsíňky je šnekové schodiště na kůr a půdu. Sakristie na severní straně kněžiště byla přistavěna okolo roku 1658 (či1690). Exteriér nese ještě známky pozdně gotického stylu díky uplatnění opěrného systému a hrotitým oknům. Naopak vnitřní prostor reflektuje zejména díky své štukové výzdobě renesanční umělecký názor. Hlavní loď je od postranních oddělena párem toskánských sloupů a párem čtyřbokých pilířů. Roku 1690 byla na severní straně kostela přistavena raně barokní sakristie. Na hlavním rokokovém oltáři je umístěn obraz Pád pyšných andělů od Františka Vavřince Korompaye z Brna. Kazatelna pochází z roku 1777 a je zdobena reliéfními deskami s výjevy z Mojžíšova života a soškami andělů. Sochy v interiéru kostela pocházejí taktéž z 18. století. Ve vrcholu triumfálního oblouku je štukový znak města Poličky, nejstarší po městských pečetích. V areálu hřbitova se nachází také renesanční zvonice a barokní kostnice. Na zdejším hřbitově je pohřben hudební skladatel Bohuslav Martinů.

V centru obce Sedliště stojí dřevěná kostel Všech Svatých. Současná stavba je již třetím dřevěným kostelíkem na tomto místě. První pocházel z roku 1305, který v roce 1447 nahradila druhá stavba a současný kostel byl vystavěn roku 1638, zřejmě za použití zdravých částí z předchozí stavby. Kostel má šindelovou střechu a kolem lodě se nachází zvenčí krytý ochoz. K tomu ještě ke stavbě přiléhá boční sakristie. Původně samostatná věž byla roku 1680 rozebrána a zakomponována do objektu. Uvnitř se nachází zpovědnice a kazatelna z roku 1680, varhany pocházejí z roku 1862. Kostel spolu s již nefunkčním hřbitovem obepíná dřevěný plot.

Území Letné tvoří návrší na levém břehu Vltavy na katastru Holešovic. Letenské sady, Letenská pláň a přilehlé okolí. Název je odvozen od výrazu Sluneční hora.Za panování císaře Karla IV. byly svahy Letenské pláně obrácené k jihu osázeny vinnou révou. V 17. a 18. století v důsledku častých válečných událostí na Letné stejně jako na jiných místech v tehdejším pražském okolí, vinice postupně pustly. Ještě na konci 17. století bylo letenské návrší téměř prázdné, přestože zde stála stará kaštanová alej lemující cestu od letohrádku královny Anny k jagellonskému hrádku v Královské oboře. V letech 1715-17 byl na letenské pláni postaven reprezentační letohrádek pro místodržícího Františka Josefa Waldštejna a jeho ženu Markétu Černínovou. S největší pravděpodobností stavbu projektoval pražský architekt František Maxmilián Kaňka. Letohrádek zde ale nestál dlouho, 26.11.1741 spojená francouzská, saská a bavorská vojska po kratším obléhání dobyla Prahu. Když zhruba po roce, pod tlakem rakouských vojsk musel Prahu opustit, vyhodili zákopníci letohrádek do povětří. Okupačníci také kromě toho pokáceli zmíněnou kaštanovou alej. Rozhodující zásluhu na zřízení sadů přibližně v dnešní podobě měla ve 40. letech 19. století pražská obec. Bylo to v době vlády osvíceného pražského místodržícího, hrabě Karla Chotka. Dnes jsou Letenské sady oblíbeným rekreačním místem obyvatel města s krásným výhledem na Staré Město, Malou Stranu, Pražský hrad a další okrajové čtvrtě centra města.

První dochované zmínky o tomto území pocházejí z roku 1197. Z doby, kdy zde byla osada Zadní Ovenec. Původní výraz Oveneč byl odvozen od jména majitele vsi Ovence. Archeologické nálezy však potvrdily pravěké osídlení. V letech 1679 – 1685 si zde Václav Vojtěch ze Šternberka nechal postavit zámeček, který podle řecké mytologie nazval Troja. V 18. století se tento název ujal natolik, že ho převzala celá lokalita. Troja je dnes vedle zmíněného zámečku známá zoologickou zahradou, která zde byla založena v roce 1931. Od roku 1969 je zde také botanická zahrada rozkládající se na ploše 130 ha. K Praze byla Troja připojena v roce v roce 1922. Troja je dnes poklidnou, převážně vilovou čtvrtí, která přitahuje návštěvníky nejen zmíněnými zahradami a zámečkem, ale krásnou přírodou. Je zde také plavební kanál pro kanoe.