Dřevěná krytá lávka, která překonává Teplou Vltavu asi 10 km západně od Volar. Byla postavena roku 1870. Lávka spočívá na třech mohutných kamenných pilířích a má délku 25 m a šířku 1,8 m. Výška valbové, šindelem kryté střechy nad mostovkou je 3 m. Bednění rechle sahá až po okap, střecha je kryta pěti řadami šindelů. Bednění nad středním pilířem je vylamované. Při nízkém stavu vody se otvory v podlaze rechle kolmo dolů spouštěly tyče, jimiž bylo splavované dřevo zadržováno až do doby, než byla z okolních jezírek uvolněna vyšší vlna, která pak klády odnesla až do papíren ve Větřní nebo Loučovicích.

Rozsáhlé zříceniny hradu Rýzmburk ční na ostrožně nad Oseckým potokem asi 2 km severozápadně od obce Osek. Z obce vede na volně přístupný hrad turistické značení. Historie hradu Hrad je pravděpodobně královského založení. Soudě dle následujících okolností stavbu vedl královský kastelán Boreš z rodu Hrabišiců, který hrad posléze získal do svého držení a poprvé se po něm psal roku 1250 „z Riesenburka“. Dokončení hradu s módním jménem Riesenburg (Obří hrad) trvalo až do počátku 14. století. Mocný rod pánů z Rýzmburka (nebo také z Oseka) zde sídlil až do roku 1398, kdy jej bez králova svolení prodal míšeňskému markraběti Vilémovi. Cizinec tak získal hrad na českém území a vytvořil z něj svůj strategický bod v neklidné pohraniční oblasti. Tento fakt se samozřejmě českým králům nezamlouval, a proto se snažili získat hrad zpět, což se ovšem podařilo až Jiřímu z Poděbrad roku 1459. Ten se pak po roce rozhodl udělit hrad do zástavy svému přívrženci Prokopovi z Rabštejna. Za pánů z Rabštejna byl hrad dobyt (roku 1473) saskými knížaty a hrad se dostal zpět do královských rukou. Posledními majiteli, kteří hrad alespoň částečně obývali, byli Kaplířové ze Sulevic, kteří si však koncem 15. století postavili v nedalekém Duchcově tvrz a hrad opustili. Posléze se majiteli opuštěného a pustnoucího hradu stali Lobkovicové (1523) a Valdštejnové (až do poloviny 20. století). Podoba hradu Stavba královského hradu byl pojata velkolepě, ovšem páni z Rýzmberka při jeho dokončování již nedisponovali dostatečnými financemi, aby byly veškeré plánované stavby uskutečněny. Rozlehlý hrad je čtyřdílné dispozice. Trojúhelné jádro obsahovalo na nejvyšším místě obytnou věž (donjon) a v dalších dvou nárožích okrouhlou a čtverhrannou věž. K čtverhranné věži přiléhala kaple s polygonálním závěrem a při boční straně podél hradby malý palác. U okrouhlé věže se nacházela brána. Na třetím nádvoří stávala patrně pouze větší hospodářská budova a čelo hradby, která tvořila parkán okolo části hradu, zpevňovala čtverhranná věžice. Střed druhého nádvoří vyplňoval volně stojící okrouhlý bergfrit a hradba opět měla funkci parkánu (obíhala již celý hrad). První nádvoří, tvořené pouze hradbou a protáhlou vstupní branou, bylo pravděpodobně také prázdné. K vnější hradbě v místech pod hradním jádrem (jihozápadní strana) pak byla později přistavěna blíže neurčená hospodářská budova. Předpokládá se, že král nechal postavit základní prvky hradu, tj. věže, hradby a brány a teprve poté stavbu převzal Boreš z Rýzmburka, který pravděpodobně nechal postavit malý palác v jádře. Na ostatní zástavbu nádvoří se mu již nedostávalo financí. Borešovi potomci dokončili kapli kolem roku 1300. Hospodářská budova vně hradeb byla postavena až v průběhu 15. či na počátku 16. století. Z hradu se dochovaly mohutné zříceniny všech jeho prvků kromě několika úseků hradeb. Tipy na výlet V okolí najdete rozhlednu Dlouhá louka, cisterciácký klášter nebo barokní zámek Duchcov.  Zavítat můžete také na barokní zámek Světec, barokní zámek Janov. Zajímavé je navštívit i vodní nádrž Fláje nebo vodní nádrž Janov. Ubytovat se můžete v Duchcově nebo v Litvínově. M.K.

Zámek Slatiňany spatříme v malebném kraji na úpatí Železných hor. Zámek se nachází ve stejnojmenném městě s přibližně 4100 obyvateli, poblíž okresního města Chrudimi v Pardubickém kraji. Slatiňany jsou svojí polohou, krásnou okolní přírodou a historickými zajímavostmi vyhledávaným výletním místem. Slatiňany získaly statut města v roce 1971. Malebný zámek na úpatí hor První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z konce 13. stol., kdy zde, na místě nad řekou Chrudimkou, stála dřevěná gotická tvrz majitele Františka ze Slatiňan. Název je odvozen od slatí, uprostřed kterých vznikla původní osada. V držení tvrze se postupně vystřídala řada majitelů, známý je až Václav ze Slatiňan, který se podepsal na protestní listinu českých a moravských stavů proti upálení Mistra Jana Husa. V roce 1575 koupil panství písař menších zemských desek Bohuslav Mazanec z Frymburka. Tomu se však tvrz zdála nepohodlná, proto se rozhod vystavět v jejích místech moderní renesanční zámek. K uskutečnění díla byl povolán stavitel císaře Rudolfa II. Ulric Aostalis de Sala. V roce 1589 po Mazancově smrti pokračovala ve stavbě objektu i jeho druhá manželka Alena Škopková. V roce 1732 koupil Slatiňany Josef František, hrabě ze Schönfeldu, který nechal zámek barokně upravit. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se provdala za Jana Adama Auersperga a v držení tohoto rodu zůstalo panství až do roku 1945. V této době se postupně z malé vsi stávají Slatiňany hospodářsky i kulturně živým místem. Vzniká zde cukrovar s rafinérií a kostkárnou, továrna na umělá hnojiva, parní pila a později i lihovar. Auerspergové realizovali na zámku stavební úpravy. Koncem 18. stol. byla uskutečněna štuková výzdoba místností, do nichž se pořídily rokoková i klasicistně řešená kamna, také prováděli stavební úpravy zámku ještě v 19. stol., například stavba nového křídla a schodišťové věže u vjezdu do budovy a další přestavby do podoby romantického novogotického stylu, ve kterém vidíme zámek dnes. Úpravy byly provedeny slatiňanským rodákem Františkem Schmoranzem a jeho pomocníkem Benediktem Škvorem. Posledním majitelem Slatiňan byl dr. Josef Karel Trauttmansdorff, po 2. světové válce přešel zámek do vlastnictví státu. Hipologické muzeum V 50. letech minulého století bylo na zámku zřízeno hippologické muzeum podle plánů prof. Františka Bílka, které nás seznámí s užitečností koně a dokumentuje jeho vývoj. Velké množství exponátů představuje umělecké ztvárnění koně na obrazech, rytinách a plastikách. V porcelánovém provedení se prezentuje škola španělská z vídeňské porcelánky. Bohatě je zastoupena grafická tvorba a obrazové sbírky George a Filipa Hamiltonů. V dalších pokojích jsou obrazy z dostihů, prezentuje se i využití koně u pošty a dopravy. Zámecká expozice Expozice je doplněna také ukázkami postrojů a jezdeckého oblečení. Sbírka muzea je svým rozsahem největší v Evropě. Z interiérů zámku zaujme především jídelna, knihovna a Černý salón, které jsou vybaveny původním pseudoslohovým nábytkem. Součástí původního mobiliáře jsou dva restaurované gobelíny ze série Zeus a Kalistó z konce 17. stol. V Popplerově síni si prohlédneme památky na vynikajícího československého jezdce kpt. Rudolfa Popplera.   Anglický park, hřebčín a kočičí hrádek    Přilehlý zámecký park byl založen na počátku 19. stol. v anglickém stylu, jedná se o druhou nejbohatší sbírku dřevin ve východních Čechách. Dále zde můžeme navštívit hřebčín, který je znám chovem starokladrubských vraníků, jediného českého plemene, a tím byl právě ve Slatiňanech zachráněn a navrácen k životu. Prohlídky hřebčína a romantické projížďky kočárem přilákají nejednoho návštěvníka. Mezi dominanty Slatiňan patří také kostel sv. Martina ze 14. stol., který byl upraven do pseudogotického stylu v roce 1891 Františkem Schmoranzem, st. Tipy na výlet Slatiňanský zámek nám nabízí příjemné prožití dne, ale zdejší návštěvu ocení především naši nejmenší. Místní kuriozitou je totiž Kočičí hrádek, který stojí v lese nedaleko za zámeckým parkem. Ten dal postavit jeden ze zámeckých pánů pro své děti. I dnes zůstává tento objekt oblíbeným místem pro dětské "řádění". Dále najdete poblíž Rabštejnské Lhoty přírodní památku Na Skalách nebo zříceninu hradu Rabštejnek. Vydat se můžete také na vodní nádrž Křižanovice nebo o něco jižněji položenou vodní nádrž Seč.  V Chrudimi najdete také hrad Chrudim nebo Muzeum loutkařských kultur. Ubytování najdete v Chrudimi.  

Romanticky upravený novogotický zámek Mostov se nachází přímo ve stejnojmenné obci na okraji parku asi 9 km od Chebu. Historie zámku   První zmínka o osadě Mostov pochází z roku 1353, kdy byli jejími držiteli chebští měšťané Zoswitzerové. Přestavbu tvrze na barokní zámek inicioval Jan Bedřich Perglar z Perglasu. V tomto rodě zůstal Mostov až do roku 1738, kdy jej sňatkem získali Schirndinkové. Roku 1796 bylo mostovské panství rozprodáno poddaným, kteří je však v roce 1815 prodali pražskému měšťanovi a architektovi Michalu Brusterovi, jehož syn jej prodal ještě před rokem 1823 Rummerskirchům. Potom patřilo několik let chebským Kommersům, kteří dali zámek důkladně přestavět v romantickém slohu se čtyřmi nárožními věžemi. Kolem objektu byl tehdy zřízen park s vodotryskem a větší obora. Od Kommersů koupil Mostov v roce 1885 chebský velkoprůmyslník a spolumajitel slavkovské porcelánky, baron Jiří Haas z Hasenfelsu. Ještě počátkem třicátých let minulého století držela zámek baronka Olga Haas, která zde žila až do své smrti v roce 1942. Ve 2. polovině 20. století mostovský zámek využívaly Státní statky ke správním účelům, později sloužil k dětské rekraci. V roce 1992 byl zámek Mostov zapsán jako kulturní památka a po rekonstrukci roku 2002 otevřen pro veřejnost. Zámek dnes Dnes je zámek ve vlastnictví společnosti Zámek Mostov, s.r.o. a funguje jako hotel a restaurace, kde je možné pořádat kulturní a firemní akce nebo svatby. Také je zde umístěno muzeum slavkovského porcelánu od roku 1792 po současnost. Expozici doplňuje soubor 15 unikátních historických kachlových kamen, nástropní štuková výzdoba, ozdobné vitráže a zámecká kaple. Tipy na výlet Podívat se můžete do nedalekého Kynšperka nad Ohří, kde je k vidění také původní dochovaná městská brána, kostel Panny Marie, poslední dochovaný původní hrázděný dům nebo dřevěný most. Mimo město najdete třeba hrad Kynšperk nad Ohří, klášter křížovníků v Chlumu sv. Maří. Ubytovat se můžete buď přímo na zámku nebo v Chebu.