Mohutný od brdských hřebenů oddělený vrch (654 m.n.m.), který spisovatel Karel Sezima nazval jako „Olymp podbrdského kraje“ se nachází 6,5 km jihovýchodně od Hořovic. Vrch je směsicí různorodých nerostných vrstev, tvoří jej tvrdé žíly křemenců, železem prosycené diabasy, jinecké břidlice a jiné. Podle vnímajících lidí je to místo vyzařující silnou energii. Zajímavostí je, že je vrch pozorovatelný ze všech okolních kultovních hradišť jako Závist, Stradonice, Damil, Otmičská hora a také z příbramské Svaté Hory. Podle archeologických průzkumů se zdejší pravěké osídlení datuje do kultury knovízské nebo mladší doby bronzové. Pozůstatkem hradiště je dodnes patrný mohutný val o délce 3 km, který ohrazoval plochu o velikosti 56 ha. V severozápadním cípu pak menší val ohrazoval menší místo, zřejmě akropoli, která byla vyhrazena vládcům a bohům. Zde také kořenářky nacházely ty nejmocnější bylinky a dnes se tomuto místu říká Fabiánova zahrádka. Hradiště však bylo prý podle archeologů brzo opuštěno a jako důvod se uvádí nedostatek vody, přitom však hora je téměř jako houba a nachází se tu vcelku dost pramenů, většina z nich byla porušena až mnohem později při lámání kamene. Přesto však hradiště nemělo zřejmě příliš obytnou funkci, ale sloužilo jako místo strážní, pro zpracovatele bronzu a také jako poutní svatyně, něco jako dnešní příbramská Svatá Hora. Z tohoto důvodu se tu zejména v 19. století nacházelo mnoho rozličných bronzových předmětů. Bohužel většina jich skončila špatně, lidé je dávali na hraní svým dětem a nebo je kováři použili ke zušlechťování svých výrobků. V okolních muzejích se dochoval jen patrně zlomek toho co se zde našlo. Při lámání kamene bylo také objeveno v různých puklinách na devět tzv. „bronzových pokladů“. Poslední objev byl učiněn na jaře roku 1923, šlo o džbán s českými denáry. Dle legend je Plešivec nejen místem silné energie, ale také místem kde schází mnoho různých legendárních bytostí, ať již brdský Fabián, Hadí královna z Krkavčích hor, nebo za Svatojánské noci se tu rozhoří vatra a slétají čarodějnice k jedinému brdskému sabatu v roce. Na vrch vede turistická značka ze dvou úbočí vrchu, téměř vrcholová plošina nad bývalým lomem kde se lámal kámen, poskytuje dobrý výhled západním směrem na brdské vrcholy zatím stále vojenské újezdu, Hořovicko, částečně Příbramsko a další místa.

Unikátní rozhledna v podobě majáku se nachází v průmyslové zóně na okraji Starého Města. Dominanta bývalého areálu cukrovaru souvisí s firemní filosofií společnosti na zpracování odpadů, která zde sídlí. Maják má za úkol ukazovat lidem „cestu v moři odpadů“. Jedná se o oplechovanou stavbu složenou ze 7 dílů, každý o výšce 3 m, dohromady měří 27m. Váží 25 tun, má dvanáct oken a vyhlídkovou plošinu, nad kterou je umístěn reflektor, který ve tmě vysílá do okolí kuželové světlo, stejně jako majáky přímořské.Na vyhlídku musíte vystoupat celkem 96 schodů. Když tak učiníte, rozprostře se před vámi malebná krajina lemovaná vrcholky Chřibů se starobylým hradem Buchlovem a pohořím Bílých Karpat. Před sebou budete mít jako na dlani nejen celý areál společnosti zakomponovaný v jedinečném a příjemném prostředí, ale také Staré Město a královské město Uherské Hradiště v pozadí s rozhlednou Rovnina.

Židovský hřbitov se nachází nedaleko centra obce při silnici Neratovická (vstupní brána stojí při domě čp. 552). Založen byl údajně na konci 16. století a je jedním z nejstarších židovských hřbitovů v ČR. Po třicetileté válce nebyl sice údajně používán, ale roku 1813 a i později byl rozšiřován směrem k západu. Na nejstarší části hřbitova byl v 19. století vystavěn dům pohřebního bratrstva, který byl po druhé světové válce prodán a adaptován na obytné účely. Poslední pohřeb se konal v roce 1942. V letech 1945-2000 nebyl hřbitov vůbec udržován, mnoho náhrobků bylo povaleno a plocha hřbitova byla zcela zarostlá. Po roce 1980 byl přilehlý obytný dům rozšířen, následkem toho byly v té době nejstarší náhrobky zničeny, některé dokonce použity do základů stavby. V roce 2000 byla zahájena rekonstrukce hřbitova. Muselo být vykáceno několik set náletových křovin, odstraněna nežádoucí zeleň, zbourána kůlna (postavená bez souhlasu vlastníka hřbitova na jeho pozemku) a tímto uvolněním zřízen nový vstup na hřbitov. Následně opravena ohradní zeď, postaveny povalené náhrobky a brána opatřena kovovou mříží. Celá rekonstrukce si v letech 2000-2005 vyžádala asi 1,6 mil. korun. Na dnešní ploše 1.723 m2 se nachází cca 300 náhrobků. Vlivem rozšíření přilehlého domu se dochovaly náhrobky od poloviny 19. století. Hřbitov je udržován, uzamčen a přístup umožněn na požádání. (8/2010)V obci se nacházela i synagoga zřízená roku 1869, v roce 1952 zbořena a na jejím místě se dnes nachází parčík.

Autobusová zastávka Třeboradice - manipulační.