Otevírací doba: Po 10.00 – 18.00 hÚt  zavřenoSt -Pá 11.00 – 19.00 hSo - Ne 10.00 – 18.00 h Vstupné: Dospělí 180,- KčStudenti, děti od 12 let, senioři 90,- KčRodinné vstupné (2 dospělí a děti) 300,- KčŠkolní vstupné 60,- Kč(skupina studentů nad 15 osob v doprovodu učitele)Studenti výtvarných uměleckých škol, architektury a designu 40,- Kč(na základě předložení platného studijního průkazu) Vstup ZDARMA: Děti do 12letHendikepovaní s doprovodemDržitelé ZTP průkazůNovinářiDržitelé průkazu CIMAM, ICOM, AICAČlenové centra DOX   Centrum současného umění DOX v Praze je nezávislou mezioborovou platformou pro současné české a mezinárodní umění, architekturu a design. Výstavy předních světových umělců jsou prezentovány v unikátním multifunkčním prostoru o rozloze 6000m2, který se řadí mezi nejzajímavější světové architektonické projekty posledních deseti let. Pestré spektrum akcí zahrnuje komentované prohlídky, přednášky, panelové diskuze, performance a rodinné a vzdělávací programy. Jedinečný zážitek umocňuje stylová kavárna, knihkupectví a designshop oceněný v rámci Czech Grand Design Awards. Milovníci umění se mohou stát členy Klubu přátel centra DOX. Motto „Dnes, kdy stále více lidí myslí nebezpečně stejným způsobem, schopnost umění znejistit naše obvyklé způsoby vnímání může být jeho největším přínosem“. Leoš Válka   Cíle Podporovat prezentaci české umělecké scény v mezinárodním kontextu a poskytnout platformu pro dialog mezi místní a mezinárodní uměleckou scénou.Rozvíjet výměnu a přesahy mezi různými uměleckými odvětvími a obory, od malířství a sochařství k fotografii, designu, architektuře, filmu, videu či novým médiím. Vytvořit prostředí, jež umožňuje střetávání, rozvíjení a inspiraci prostřednictvím rozdílných pohledů. Historie Centra DOX Zakladatelé, iniciátoři centra Vznik centra DOX inicioval Leoš Válka spolu se svými partnery (Robert Aafjes, Richard Fuxa a Václav Dejčmar). Cílem této iniciativy je služba široké veřejnosti, vytvořit živé kulturní centrum, které by se stalo platformou pro prezentaci současného českého a mezinárodního umění.Leoš Válka odešel z tehdejšího Československa v roce 1981 do Austrálie, kde žil až do roku 1995, kdy se již natrvalo vrátil zpět do Prahy. Podniká v oblasti stavebnictví a interiérového designu. Jeho celoživotním zájmem je architektura a současné umění. Dnes působí jako ředitel centra DOX. V roce 2011 byla Leoši Válkovi udělena Cena Ministerstva kultury za mimořádný přínos v oblasti výtvarného umění.PhDr. Jaroslav Anděl, umělecký ředitel centra DOX, je autorem četných výstav a publikací věnovaných modernímu a současnému umění doma i v zahraničí. Kavárna Příjemné posezení s šálkem chutné kávy a drobným občerstvením nabízí kavárna s terasou nacházející se v druhém patře centra DOX. Bezbariérový vstup a WIFI, dětský koutek.Více info o kavárně ZDE Designshop DOX by Qubus Prezentace a prodej prací předních českých i zahraničních designerských studií i jednotlivých umělců. Více info o Designshopu ZDE Knihkupectví Bendox Jedinečné knihkupectví s rozsáhlou nabídkou knih o moderním umění, architektuře a designu. Více info o knihkupectví ZDE  

Chráněný strom u Štefánikovy hvězdárny na Petříně.

Most s bránou byl jako součást opevnění jižního předměstí vystavěn v letech 1555-1560 na okruhu opevnění jižního předměstí. Po mostní věži na Karlově mostě v Praze jde o ojedinělou stavbu v republice. Mostní vozovka je nesena pěti oblouky a průjezdní věž je hranolová, dvoupatrová, krytá jehlancovou střechou. První patro je přístupné šnekovým schodištěm ve zděném přístavku. Druhé patro je vlastně již podkroví věže a přístupné pouze žebříkem otvorem ve stropě. Objekt patřící městu je prázdný a nevyužitý, veřejnosti nepřístupný.

Další z mnoha rozhleden Děčínska stojí na Chlumu. Obliba a četnost rozhleden v tomto regionu se dá vysvětlit jednoduše tím, že se dá na co koukat. Dramatická krajina Českého středohoří na jedné straně a Krušné hory s Labskými pískovci na druhé straně přináší potěchu oku. Chlum je specifický tím, že má vrcholy dva. Malý Chlum (447 m n. m.) a Velký Chlum (507 m n. m.).  Specifický je také tím, že rozhledny stály v historii na obou těchto vrcholech. Na nižším zbudovali členové Horského spolku pro České Švýcarsko svou první spolkovou stavbu. Byla to malá turistická chata, která měla plochou střechu, jenž sloužila k vyhlídce. Otevřena byla 27. dubna 1879 v rámci celonárodních oslav stříbrné stavby Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty. Stavba na Malém Chlumu se těšila velkému náporu turistů a vedení horského spolku začalo pomalu uvažovat o rozšíření objektu o opravdovou rozhlednu. Ačkoli se původně plánovalo s věží kamennou, omezené finanční prostředky nakonec dovolily pouze rozhlednu ze dřeva, vysokou 14 metrů. Ta byla slavnostně otevřena 20. listopadu 1898, v roce kdy celá monarchie slavila 50. let vlády Františka Josefa I. Událost ovlivnil i sklon panovníkovy choti, na jejíž paměť byla věž nazvána rozhlednou císařovny Alžběty. Samotná rozhledna si moc velkou oblibu nezískala, několikrát ji vyvrátil vítr a definitivně se zřítila v roce 1915.Přesuňme nyní pozornost k vyššímu vrcholu. Pozornost společně s námi začali k tomuto vrcholu pomalu přesouvat i turisté. Pod Velkým Chlumem stála již od roku 1893 chata, nahrazena roku 1924 velkou restaurací s ubytováním. Bylo přirozené, že se začalo uvažovat i o stavbě rozhledny. Stavba z lomového a kamene a betonových tvárnic byla dle projektu děčínského architekta Jahnela zbudována v letech 1928 – 29. Šestnáctimetrová rozhledna nacházející se v nadmořské výšce 488 metrů byla slavnostně otevřena 18. května 1930. Po roce 1945 se rozhledna ocitla na okraji zájmu. Začala částečně sloužit jako vysílač a vystoupit šlo jen na dolní ochoz. Změna přišla až v roce 1996. Město Děčín provedlo rekonstrukci a rozhledna byla znovu zpřístupněna. Stalo se tak 12. Července 1997.   Rozhledna je volně přístupná a z Děčína se a po zdolání 83 schodů, uvidíte na jihu kopce Kukla s telekomunikační věží, Varhošť s rozhlednou a další vrcholky v Českém středohoří – Kletečnou, Milešovku, na západě pak pásmo Krušných hor a na severozápadě věž na Děčínském Sněžníku. Severní výhled omezují částečně stromy, přesto lze spatřit vrcholky Českého Švýcarska.