Vítkovský kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí východně od centra města. Byl vystavěn jako novogotický v letech 1910-1914. K tomu byl vítkovským starostou Antonínem Onderschkou ustanoven roku 1905 spolek. Ze šedesáti návrhů byl vybrán projekt stavitele Wenzela Mattuschka. Na konci druhé světové války byl kostel poškozen, ale záhy opraven. Stejně tak se na jeho stavu, zejména malovaných oknech podepsala éra komunistického režimu. Po revoluci se však dočkal opravy. Kostel má tvar kříže, hlavní loď s vysokou žebrovanou klenbou a dvě boční lodě. Vystavěn byl z místního materiálu. Při kopání základů vytrskl silný pramen, z tohoto důvodu byla pod sakristií zbudována šachta a voda svedena do kanalizace. Unikátní je i klenba kostela, tvořící kašírovaná rubová skořepina s vyložením kápí jutovým materiálem máčeným v sádře, zevěšenou na v krovu upevněné železné nosníky a roznášecí nosné pruty z pružných silných větví stromů. Hlavní oltář je vytvořen z vítkovského lipového dřeva. Malby v oknech tehdy vytvořila firma Richarda Schleina z Grottau. Prostorný chrám pojme až 2.000 osob.

Císařský znak je umístěn na nároží domu čp.193. V původním stavení sídlil úřad hor viničních založený Karlem IV. v roce 1358. Zrušil ho v roce 1783 císař Josef II. Do roku 1850 zde také sídlila správa mostu pražského.

Kostel zde byl postaven v letech 1362 – 1376 pro kapitulu ze Sadské, kterou sem nechal přemístit Karel IV. Od roku 1874 sloužil jako kostel farní. V roce 1897 byl regotizován stavitelem J. Mockerem. V interiéru kostela se dochovaly nástěnné malby ze 14. století.

Rajská zahrada, která má v současnosti 0,38 ha vznikla v roce 1562 zasypáním příkopu a stavbou zdi podél Nových zámeckých schodů. Ze staveb, které zde byly vybudovány, se dochval Matyášův altán ležící v jihovýchodní části zahrady. Zahrada má dva vstupy. Jeden z Hradčanského náměstí a druhý ze zahrady Na Valech, od které je oddělena malou alejí.