Vodní nádrž Fryšták se nachází jižně pod obcí, při silnici č. 490. Nádrž byla vystavěna v roce 1939. Hráz je sypaná z jílovitých hlín, dlouhá 198 m a vysoká 13 m.

Nenápadné městečko Chyše se nachází přibližně v polovině cesty mezi Karlovými Vary a Rakovníkem, v Karlovarském kraji. Je známé svojí dominantou, stejnojmenným zámkem, sídlem hraběcího rodu Lažanských. Historie zámku Nejstarší zmínky o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého rodu Odolenoviců. Ti zde sídlili dvě stě let. V roce 1467 byl hrad zcela zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Dobytí chyšského hradu se vztahuje k osobě Buriána z Gutštejna, který jako přívrženec Jednoty zelenohorské se přidal na stranu odbojných pánů. Hned v roce 1471 se Burián přiklonil na stranu krále Vladislava Jagellonského, a ten mu propustil panství do přímého držení. Burián z Gutštejna byl pro Chyše velkorysým stavebníkem. Kromě obnovy hradu nechal kolem městečka postavit opevnění s jedenácti baštami. O století později získal panství sňatkem Mikuláš z Lobkovic. V roce 1578 nechal přestavět gotický hrad na reprezentační renesanční zámek. Další majitelé, Michlovští, zámek barokně upravili v roce 1695. Z této doby pochází také nástropní malba Petra Brandla na klenbě salonu v přízemí. V roce 1766 získal panství ve veřejné dražbě hrabě Prokop Lažanský. Tím byla sloučena dohromady velká panství v této oblasti. Rod Lažanských vlastnil Chyši až do roku 1945. Chyše za éry Lažanských Za jejich éry získal zámek svou poslední vnější podobu už zcela romantickou, ve slohu tudorovské novogotiky. Od března 1917 na zámku působil pět měsíců jako učitel mladého Prokopa Lažanského spisovatel Karel Čapek. Za socialismu objekt chátral. Záchrana objektu započala až v roce 1996, kdy zámecký areál koupili manželé Vladimír a Marcela Lažanští, kteří se pustili do velkorysé rekonstrukce. Vedle oprav zámecké budovy byl zásadním způsobem revitalizován i vzácný zámecký park. Jedná se o krajinářskou architekturu z poloviny 19. století. V centru parku je velmi cenný strom, cca. 400 let stará lípa, k níž je směřována i široká promenádní cesta. V roce 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku. Součástí zámeckého areálu je taky panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyši má však tradici již od roku 1580. V historických interiérech pivovaru můžeme vidět stylový restaurant a tradiční pivnici. Tipy ny výlet Navštívit můžete třeba zříceninu hradu Nevděk, zámek Valeč, vydat se k Žihelskému viklanu nebo na zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou. Poblíž najdete také zámek Rabštejn nad Střelou Ubytování najdete ve Žluticích.

Barrandovský most přes Vltavu spojuje Hlubočepy s Braníkem. Byl postaven v letech 1978 - 1983. Most má šest polí o rozpětí 34,66 až 72 m, je 352 m dlouhý, široký 40 55 m, vysoká 15 m a jeho celková plocha činí 15 600 m. Tvoři ho dvě samostatné konstrukce a klene se přes Vltavu pod úhlem 53º. Původně, po uvedení první části do provozu v roce 1981 až do roku 1990 se most jmenoval Antonína Zápotockého. Od roku 1990 do současnosti je pojmenován po části lokality Barrandov. Její název je odvozen od jména francouzského geologa a paleontologa Joachima Barranda. Barrandovský most je největším mostem v Praze a je určen pro automobilovou dopravu a pro pěší.

Historie hradu Hrad byl nejspíše založen na počátku 14. století Arnoštěm z rodu Kouniců. V roce 1473 byl jaho majitelem Bedřich Ojíř z Očedělic, v roce 1487 pak Bedřich ze Šumburka a Talmberka. Pravděpodobně na počátku 16. století hrad zpustnul. Dispozice hradu Hrad měl dvojdílnou dispozici. Z předhradí kromě jeho rozsahu dnes není více známo. Jádro hradu bylo obdélné. Jižní (zadní) nejchráněnější stranu zaujal palác. V nárožích severní strany se tyčily dvě věže. Západní mohutná okrouhlá věž částečně vystupovala z hradu. Východní věžovitá stavba z obrysu hradu nevystupovala a není dnes jasná ani její výška. Do dnešní doby se nejvíce zachovaly zbytky mohutné západní okrouhlé věže. Ještě ve 30. letech 20. století stála v plné své výšce, dnes je to jen její spodní část. Dále zde najdeme zbytky severní části hradeb (zde byl vstup do hradu), východní malé věžovité stavby a část valeně zaklenutého suterénu paláce. Navštívit v okolí můžete městečko Sázava nebo přímo Sázavský klášter. Výběr z ubytování najdete přímo v Sázavě.