Most legií. Most legií spojuje Malou Stranu se Starým Městem. S oběma břehy také spojuje Střelecký ostrov nad nímž prochází. Most je využíván pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Stavba Mostu legií. Klenutý most ze žulových kvádrů byl postaven v letech 1898 – 1901 podle projektu J. Janů, J.Soukupa a A. Balšánka. Uměleckou výzdobu vytvoříli Vilém Amort a Josef Palouš. Plastiky říčních řemesel jsou dílem Gustava Zouly. Most legií má 9 kleneb, je dlouhý 343,5 m a jeho šířka je 16 m. Vozovka je široká 10,36 m. Most prochází nad Střeleckým ostrovem. Původně most nesl jméno Františka I. a to podle původního železného mostu, který v těchto místech stával od roku 1841 do roku 1898, kdy byl zbořen a nesl jméno tohoto rakouského panovníka. Název Mostu legií. V roce 1918 byl most přejmenován na současný název, na Most legií. A to na počest českých a slovenských legionářů, kteří v období první světové války bojovali na území Ruska, Francie a Itálie proti Německu a Rakousku-Uhersku a které výrazně napomohly ke vzniku samostatného československého státu v roce 1918. V části období německé okupace, v letech 194 – 1945 se jmenoval Smetanův. V letech 1960 – 1991 nesl název most 1. máje a to na počet první oslavy svátku práce v Praze, která se odehrála na Střeleckém ostrově, nad nímž se most klene.

Tramvajová zastávka Anděl v Nádražní ulici je určena pro přepravu směr Malá Strana a Nové Město.Název je odvozen od místního názvu Anděl.Tramvajová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Kaple Božího hrobu na Petříně, mezi Petřínskou rozhlednou a Bludištěm, byla vybudována v roce 1732. Sloh kaple je barokní, je opatřena věžičkou a její vchod je orientován na sever. Kapli nechal postavit kněz Norbert Saazer. Cca na přelomu 18. a 19. století přestala sloužit svému účelu a obnovena byla až v roce 1845. Několik desítek metrů, u kostela sv. Vavřince se nachází stejnojmenná kaple postavená o pět let později, tedy v roce 1737.

Mariánský morový sloup na Hradčanském náměstí nechal postavit svým rozhodnutím z roku 1725 císař Karel VI. Základní kámen byl položen v roce 1726. Dílo však bylo díky finančním problémům dokončeno a vysvěceno až v roce 1736.Mariánský morový sloup stojí na místě, kde se konaly bohoslužby pod širým nebem v období morové epidemie v letech 1713 – 1714. Sochy umístěné na sloupu jsou dílem F. M. Brokoffa a jeho žáka F. I. Weise. Postava Panny Marie na vrcholu sloupu je vysoká 2,06 m byla v roce 1844 pozlacena. V roce 1894 byla umístěna do lapidária a nahrazena kopií od L. Wurzela. Na horním soklu jsou plastiky znázorňující sv. Václava, sv. Víta, a sv. Vojtěcha.  Na dolním jsou postavy sv. Alžběty Duryňské, dávající žebrákovi almužnu, sv. Pavla, sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého a sv. Karel Boromejského,Sloup stojí na podstavci s kamennými hranoly.