Kostel sv. Jakuba byl postaven ve 12. století při románském panském dvorci, nákladem paní Marie a jejích synů Slavibora a Pavla, zřejmě jako usmíření za účast jejího manžela při přepadení Olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka u hradu Usobrno ve vsi Biskupicích. Význam stavby dokládá i fakt, že vysvěcení se zúčastnil i král Vladislav s královnou Juditou. V 19. století byla celá stavba rekonstruována v duchu purismu architekty Krannerem a Mockerem. Kostel je ukázkou panské, jednolodní tribunové stavby. Byl postaven z objemných kvádrů a z větší části neomítnut. Na východě přiléhá apsida a západní část uzavírá hranolová věž se sdruženými okénky ve dvou patrech nad sebou. V apsidě se dochovala původní klenba (koncha), v lodi je pak renesanční hřebínková klenba. Dříky sloupů pod tribunou zdobí románský ornament. Unikátní je hlavně vnější jižní výzdoba stěny lodi, románskými plastikami českých zemských patronů. Zařízení kostela  není příliš významné, cenný je pouze náhrobní kámen Kateřiny z Arca z konce 17. století. Kostel je přístupný na požádání, průvodce se nachází v obci. V sezonně o víkendech, kdy je větší zájem není problém ho zastihnout přímo na objektu.

Dnešní poutní areál s kostelem Nanebevzetí Panny Marie stojí na místě staršího farního kostela s tvrzí Vítka Vítkovce z počátku 13. století. Za husitských válek byl kostel několikrát poničen a roku 1440 obnoven za přispění táborského měšťana Petra Růže. V letech 1469-1679 patřily Klokoty městu Táboru. V roce 1679 koupil Klokoty Didacus á Convero, který začal uvažovat o přestavbě, neboť obliba místa již vzrostla natolik, že přestala dostačovat kapacita kostela. Ta probíhala s přestávkami v průběhu poloviny 18. století. Roku 1743 byl dokončen celý ambit a dvůr tak uzavřen. V roce 1744 byl kostela poškozen pruskými vojáky a došlo na další úpravy. K vysvěcení nového kostela došlo v roce 1756. Roku 1816 byla v rezidenci zřízena škola. Od roku 1936 až do vyhnání v roce 1950 vykonávali zdější správu Bratři z kongregace Těšitelů Božského srdce z Gethseman. Za doby komunistického režimu zde byl nějaký čas Domov důchodců. V roce 1994 převzala zdejší správu poutního místa kongregace oblátů Neposkvrněného Početí Panny Marie. Areál se skladá z kostela a ambitu s kaplemi a rezidencí. Kostel je jednolodní stavba s trojboce uzavřeným presbyteriem, s bočními sakristiemi s oratořemi. Po stranách lodi jsou trojboce uzavřené kaple. Boční kaple jsou zaklenuty valeně s lunetami. Loď je plochostropá  a nachází se zde freska s námětem ze života Panny Marie od V. Bartůňka z roku 1892. Hlavní oltář je ze zlaceného stříbra z roku 1743 od F. Seitze. Na něm je umístěn obraz P. Marie Klokotské. Kostel nepravidelně obíhá ambit. Na východní straně se nachází vstupní brána, na jihu pak rezidence (jednopatrová budova členěná pilastry). V rozích ambitu stojí polygonální kaple, uprostřed západní strany ještě kaple výklenková. Kaple P.Marie Růžencové (JV) a kaple sv. Anny (SV) jsou sklenuty kupolí s lucernou. Kaple sv. Vavřince (SZ) a kaple sv. Vojtěcha (JZ) jsou sklenuty kupolí s výsečemi zdobenými akantovými arabeskami. Výklenková kaple je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému a je sklenuta valeně se štukovou výzdobou tvořenou akantovými arabeskami s andílky a květinovými rohy hojnosti.

Jako místo posledního odpočinku Franze Kafky je uctíván rodinný hrob na Novém židovském hřbitově na Olšanech.

Rozhledna Mandava, okres Praha-východ