Od 1. května do 30. září funguje ZDARMA průvodcovská služba, denně mimo pondělí, odchod od TIC vždy v 10:00 h a 14:00 hodin - návštěva památek, které nejsou běžně přístupny, včetně výkladu.Společně s průvodcem objevíte zajímavosti městské památkové rezervace, navštívíte i památky, které nejsou běžně přístupné (zvonice, bývalá synagoga). Součástí prohlídky  je i návštěva unikátní střešní zahrady a židovských hřbitovů.Otevírací doba: Od 1. října do 30. dubna: Po - St      9:00 - 12:30    13:00 - 17:00 Čt             9:00 - 12:30    13:00 - 14:30 Pá            9:00 - 12:30    13:00 - 17:00 Od 1. května do 30. září: Po - Pá      8:00 - 17:00     So - Ne      8:00 - 16:00      

Projekt Curia Vítkov si dal za cíl vybudovat repliku venkovského velmožského sídla, neboli kurie, z 12.století. Na kopci nad vsí Horní Vítkov, která je vzdálena 5 km od města Chrastavy a asi 15km od Liberce, vzniká dvorec s objekty, které byly typické pro tento typ raně středověkého sídla na přelomu 12. a 13. století. Cílem je rekonstruovat objekt, který se na našem území nedochoval - typ panského sídla předcházející mladším gotickým hradům a tvrzím. Tato raná šlechtická sídla plnila funkci hospodářskou, správní, ale také rezidenční. Typově jde o jakési malé opevněné hradiště. Projekt Curie Vítkov je zamýšlen jako muzeum v přírodě, které je v letní sezóně zpestřeno mnoha historicko - kulturními akcemi.Návštěvníkům je přiblížena doba raného středověku, mohou shlédnout ukázky života tehdejších lidí, jejich dobová obydlí, vybavení, starobylá řemesla a dovednosti. Mnohé si návštěvníci mohou i vyzkoušet. Celý areál vzniká pod záštitou sdružení pro živou historii Curia Vitkov. Dvorec se nachází v krásné přírodě na pomezí Jizerských a Lužických hor, lze ho navštívit zejména během akcí, které jsou inzerovány na webu.Servis pro návštěvníkyV současné době pravidelné prohlídky skanzenu neprobíhají. Pokud ale zájemci o prohlídku tohoto nevšedního místa do Vítkova zavítají mimo některou z akcí, členové sdružení je po velmožském hradišti rádi provedou. V těchto případech je vstupné většinou dobrovolné či zcela zdarma. V blízké budoucnosti se ovšem pravidelné prohlídky plánují. Jiné je to samozřejmě během mnoha akcí, které se zde během roku konají. Tehdy se divákům dostane prohlídky i výkladu, mají možnost shlédnout různá tématická scénická představení, řemesla i vybavení domů. Výše vstupného je odvislá od povahy a délky akce.

Rozhledna na Klínovci (1244 m) je nejvýš položenou rozhlednou Krušných hor. Je to 24 metrů vysoká osmiboká věž, která spatřila světlo světa roku 1884. Historie dalekých výhledů z Klínovce je však mnohem delší. Ještě předtím než se o její stavbu zasloužili členové jáchymovské sekce Krušnohorského spolku, zde stály tři vyhlídkové stavby. Nejprve zde byla postavena dřevěná pyramida, a to v roce 1817. Blízkost Karlovarských lázní, jejichž hosté si rádi vyjeli na vrchol Klínovce kočárem, přivedla dva jáchymovské občany, poštmistra Floriána Makasyho a hostinského Petra Weigla, k myšlence postavit zde vyhlídkový gloriet. Stalo se tak roku 1838. Gloriet k vyhlídkám využívali návštěvníci Klínovce do roku 1868, tehdy vyhořel. Roku 1880 byl v Jáchymově založen Krušnohorský okrašlovací spolek. Hned při své první schůzi, si jeho členové naplánovali výstavbu nové rozhledny na Klínovci. Peněz neměly nazbyt a tak se museli spolehnout na případné dárce. Aby jim ukázali, že to myslí se stavbou kamenné rozhledny vážně, postavili během jednoho týdne v roce 1880 jednoduchou dvoupatrovou dřevěnou věž. Vydržela zde tři roky. Během té doby členové spolku nelenili. Pořádali sbírky, řešili pozemkové otázky a připravovali projekt. Jeho realizace se chopil stavitel Josef Peter z Kadaně. Slavnostní otevření, během něhož byla rozhledna pokřtěna jménem císaře Františka Josefa I., se konalo 3. Srpna 1884. Byla to osmiboká kamenná rozhledna s krytou zasklenou vyhlídkovou plošinou a s ochozem, za niž spolek zaplatil 4300 zlatých. Obliba Klínovce rostla, navštěvovalo jej čím dál více turistů. Proto zde roku 1893 vyrostl malý hostinec, později nahrazený současným komplexem budov. Významným pro Klínovec byl rok 1908, kdy se v prostorách objektu konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří.  Velkou slávou pro vrchol Klínovce byl rok 1908. Tehdy se zde konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří. Při té příležitosti vznikla rozlehlá hala s kazetovým stropem a erby krušnohorských měst. Z výstavní haly se stala restaurace a centrum nového objektu, otevřeného v roce 1927. Po požáru v roce 1929 proběhla další dostavba. Posledním významným zásahem do podoby Klínovce byla stavba 80 metrů vysoké televizní věže. V dobách socialismu celý objekt katastrofálně zchátral a uvažovalo se o jeho strhnutí. K tomu naštěstí nedošlo. Ovšem ani společenské změny, které přinesl rok 1989, situaci příliš nezlepšily. Na lepší časy se snad začalo blýskat v roce 2003. Tehdy se objekty na vrcholu staly majetkem obce Boží Dar a začala se připravovat generální rekonstrukce. Nezbývá než doufat, že rozhledna bude opět brzy přístupná a její návštěvnici si budou moci prohlédnout celé pásmo Krušných hor od Komářího vrchu po Děčínský Sněžník, v další řadě hor pak postupně od jihozápadu k severovýchodu Český les, Slavkovský les, Doupovské hory a České středohoří.

Osamocená pískovcová stolová hora (700 m.n.m.) se nachází 3 km severozápadním směrem od Police nad Metují. Svůj název dostala podle svatého Eustacha (Ostacha) patrona myslivců. Tvoří ji dvě dislokované kry. Na vyšší kře (tzv. Horní labyrint) tvořící vrchol kopce se nachází skalní bludiště a různé skalní útvary jako Čertovo auto, Zrádce, Cikánka a další. Nacházejí se zde i dvě vyhlídky Frýdlantská skála a Krtičkova. Oboje dohromady poskytují velmi dobrý výhled na Adršpšsko-teplický masiv, okolí Teplice nad Metují, Ruprechtický špičák, Javoří hory a také na skalní útvar Kočičího hradu. Tímto vrchem prochází okružní značená cesta. Spodní kra (tzv. Dolní labyrint) je přibližně o 100 metrů níž než vrchní kra. Zde se nacházejí Kočičí skály a Sluj českých bratří. V roce 1421 za husitských válek se Ostaš stala děsivým místem. V úterý o Božím těle vtrhli do Police Slezani (bojovali na straně Zikmunda) a počali mordovat husitské obyvatelstvo. Některým dokonce vyřezávali jazyky. Mnoho lidí uteklo a snažilo se ukrýt právě zde na Ostaši. Byly však vyzrazeni (zrádcem byl patrně mlynář Holinka z Hlavňova, za odměnu byl Slezany nakonec také sťat) mordováni, házeni ze skal, některé ženy a panny věšeny na stromy. V roce 1484 byla na památku takto povražděných obyvatel postavena kaple dodnes stojící u chatkové osady. Svědkem tragické události měla být i údajně tzv. Husitská lípa, památný strom rostoucí ve svahu nedaleko restaurace. I když jde o statný strom o obvodu cca 460 cm, jeho stáří se odhaduje na přibližně 200 let.