Čertův odpočinek je geologická pozoruhodnost nacházející se na hlavní vrcholové skále Černé hory (1085 m.n.m.) v Jizerských horách.Nazývá se tak skalní útvar s bohatým výskytem skalních hrnců a rýh. Podle legendy vznikl když zbožní lidé s kříži vyháněli pekelné síly z hor. Některé kameny čerti upravili tím, že si na ně sedli (tak vznikly skalní hrnce) a zanechali i při tom otisky  svých ocasů (což jsou odtokové rýhy skalních hrnců).

Olomouc je statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje. Dnešní stotisícové město Olomouc, umístěné na řece Moravě v úrodné krajině zvané Haná, je pátým největším městem České republiky, sídlem Okresní hospodářské komory a dalších institucí, sídlem moravského biskupství a arcibiskupství a rovněž tu roku 1573 byla založena druhá nejstarší univerzita (nynější Univerzita Palackého) v českých zemích. Olomouc byla v historii společně s Brnem politickým centrem Moravy. Úrodná oblast ve které leží Olomouc byla osídlena již odedávna. Významným historickým mezníkem bylo pro město připojení Moravy k českému přemyslovskému státu. Olomouc se totiž stala centrem přemyslovské moci na Moravě. První písemná zmínka o Olomouci v souvislosti s hradem pochází z roku 1055. Dalším významným mezníkem bylo založení nového moravského biskupství u olomouckého kostela sv. Petra roku 1063, stejně jako založení benediktinského kláštera Hradisko v roce 1078. Od této doby se Olomouc stává i významným církevním centrem, což sebou přineslo i řadu významných architektonických památek v pozdějším období. Město bylo opevněno hradbami což se ukázalo jako spásné v případě česko - uherských konfliktů. Město zůstalo nedobyto i v období husitských válek, kdy stálo na straně protihusitské. Velká pohroma v podobě požáru potkala město v roce 1492, kdy shořela téměř třetina města. Přesto se město vzpamatovalo a v době předbělohorské byla Olomouc druhým největším městem v českých zemích. Citelnou ranou byla pro město třicetiletá válka. Válečné události a dlouhodobý pobyt švédských vojsk ve městě vyústil v katastrofální stav, kdy bylo město navrženo císaři jeho vojevůdcem k demolici. Během válečného konfliktu město ztratilo téměř 90% obyvatel. Ale městu se podařilo nejen přežít, ale po několika desetiletích se stalo znovu výstavným městem. Velkým dílem k tomu přispěla i stavební činnost uměnímilovného olomouckého biskupa Karla II. z Liechtensteina jehož přičiněním v Olomouci projektovali stavby italští architekti. Ti pak pracovali i na stavbách olomouckých premonstrátů, dominikánů a dalších. Díky tomuto období můžeme v Olomouci obdivovat řadu barokních památek. Od roku 1655, kdy císař Ferdinand III. vyhlásil Olomouc pevnostním městem, probíhala také postupná výstavba nového barokního opevnění. Ta byla završena až etapou tereziánskou v letech 1742 – 1756. Svou obranyschopnost pak pevnost prokázala pouze jednou, a to roku 1758. Tehdy město odolalo pruskému obléhání. 18. století bylo na historické události více než bohaté. Kromě ran, kterými Olomouc prošla na jeho počátku, jako byl obrovský požár roku 1709 či morová epidemie v letech 1713 – 1715, šlo o řadu záležitostí o poznání příjemnějších. V roce 1770 bylo ve městě zřízeno stálé divadlo, velký význam mělo pro Olomouc povýšení biskupství na arcibiskupství roku 1777. Při svém pobytu v Olomouci roku 1767 zkomponoval jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart svou VI. symfonii F – dur.Hospodářský rozmach města byl po dlouhou dobu brzděn pevně sevřeným prstencem hradeb. Značný význam proto měla pro město výstavba železnice. První vlak přijel do města s velkou slávou roku 1841. Konečně roku 1886 byla Olomouc spolu s Terezínem a Josefovem zbavena císařským rozhodnutím statutu pevnostního města. Stavební činnost mohla naplno propuknout a během počátku 20.století se její velikost zvětšila z 50 ha na téměř 300 ha. Rychle se rozvíjel také průmysl, v okolí města byly stavěny nové továrny, cukrovary, sladovny, pivovar, železárny a další.Více jak 900-letá historie města činí z Olomouce jeden z největších památkových klenotů České republiky, druhým nejvýznamnějším a největším po Praze. Nalezneme zde rozsáhlý soubor historických a architektonicky významných objektů a vzácně zachovalý půdorys středověkého města. Město bylo vždy velmi religiózní, je tedy plné sakrálních památek Nejvýznamnější církevní stavbou je chrám sv. Václava. Původně to byla románská katedrála zpočátku 12.století, po požáru ve 13.století přestavěna v gotickém slohu a dnešní novogotickou podobu získala po rekonstrukci v 19.století. V její blízkosti byl v roce 1306 zavražděn poslední Přemyslovec Václav III. a také v jejích útrobách byl na českého krále korunován Matyáš Korvín, stalo se tak roku 1469. Ze sakrálních staveb Olomouc dále nabízí barokní chrám Panny Marie Sněžné, chrám sv. Michala, gotickou katedrálu sv. Mořice se vzácnými varhanami mistra Michaela Englera z roku 1745, novobarokní kaple sv. Sarkandra, bývalý Dominikánský klášter a klášter Hradisko, komplex klášterních budov původně z 11. století. V neposlední řadě je to také Arcibiskupský palác – kde v roce 1848 nastoupil císař František Josef I. na rakouský trůn. Součástí církevního dědictví je také poutní chrám Navštívení Panny Marie na Sv. Kopečku, který roku 1995 prohlásil papež Jan Pavel II. za basiliku minor.Mezi nesakrální památky, které při návštěvě Olomouce nelze opomenout patří Přemyslovský hrad se zbytky původní románské stavby ze 12. století, radnice, o níž první zmínky pocházejí z r. 1378, původně gotická stavba renesančně upravená, s orlojem obnoveným po r. 1945, Terezská brána a především unikátní soubor šesti barokních kašen, které jsou situovány na několika velkých olomouckých náměstích. Roku 2000 se Olomouc se svým barokním Sloupem Nejsvětější Trojice zapsala na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, který je se svou výškou 35 m jedním z nejvyšších v českých zemích a tvoří dominantu olomouckého Horního náměstí.Olomouc patří mezi nejvýznamnější centra v České republice. Díky své bohaté historii, památkám, ale především centrální poloze v rámci Moravy, byla vždy atraktivním místem pro turisty. 

Vodní nádrž Dalešice byla zbudována na řece Jihlavě jako zdroj pro vlastní přečerpávací elektrárnu, akumulaci vody pro jadernou elektrárnu Dukovany a snížení povodňových průtoků pod hrází. Byla dokončena následující rok po dokončení výstavby vodní nádrže Mohelno, tedy v roce 1978. Nádrž je dlouhá přibližně 16 km a plocha tvoří 482 ha. Celkový objem nádrže činí 126 mil. m3. Hráz je kamenitá sypaná se středním jílovitým těsněním, dlouhá 300 m a vysoká úctyhodných 88 m. Hráz je přístupná, vede tudy turistická značka a silniční komunikace Kramolín – Slavětice. Na nádrži je provozovaná výletní lodní doprava s několika přístavy.

Barokní zámek Mnichovo Hradiště stojí na okraji stejnojmenného města založeného na protějším břehu řeky Jizery ve 13. stol. mnichy z cisterciáckého kláštera. Město, ležící v okrese Mladá Boleslav v Středočeském kraji, má přibližně 8536 obyvatel a nachází se 70 km od hlavního města Prahy. Historie zámku Zámek Mnichovo Hradiště dal vystavět, jako renesanční sídlo, významný český šlechtic Václav Budovec z Budova, který byl popraven roku 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. Bělohorská porážka stála Budovce majetek i život, kdy jeho panství získal Albrecht z Valdštejna. Ten postoupil Hradiště synovci Maxmiliánovi. Významné období pro sídlo je spojeno s osobou hraběte Arnošta Josefa z Valdštejna. Hrabě zde založil klášter kapucínů, který však byl roku 1785 zrušen. Budovy kláštera i zahradu pak vrchnost koupila a připojila k zámeckému areálu. V bývalé kapucínské zahradě a v části zahrady severně od saly terreny byl zřízen volně krajinářský park. V roce 1696 hrabě Arnošt Josef započal velkolepou přestavbu objektu podle plánu architekta Canevalleho ve stylu vrcholného baroka, tato podoba je zachována dodnes. Zámek byl zmodernizován, zvýšen o jedno patro a postavěna další část budovy s novou tzv. hodinovou věží. Byly vybudovány konírny, sala terrena i oranžérie. V prvním patře zámku tak vznikly dva hlavní sály, dnešní přijímací a zámecké divadlo. Po roce 1730 byl na zámku zřízen Zlatý kabinet a také byl vytvořen základ miniaturní zámecké obrazárny, která se postupně rozrostla na 112 obrázků. Pozornost zde zaujmou především díla J. Strobla, Saveryho a Casysse. Ve druhé polovině 18. stol. byla dokončena výzdoba místností západního křídla, kde byl použit unikátní krb s plastickými delfíny, přivezen z chátrajícího zámečku v polesí Valdštejnsko. Nejdůležitější událostí v zámeckých dějinách byla schůzka Svaté aliance za účasti rakouského císaře Františka I., ruského cara Mikuláše I. a pruského prince Fridricha Viléma. Na této schůzce v roce 1833 byla upevněna absolutistická moc Habsburgů, Ruska a Pruska proti revolučním vlivům z Francie. V roce 1872 byla v prvním patře zřízena nová jídelna, kde byl použit renesanční kazetový strop ze zámku v Dobrovici. Valdštejnové drželi Mnichovo Hradiště do roku 1945, kdy se stalo majetkem státu. Dispozice zámku Návštěva Mnichova Hradiště zahrnuje 3 prohlídkové okruhy. Prohlídka zámku nám představuje původní zámecké interiéry Valdštejnů, kabinetní obrazárnu, sbírkové pokoje delftské fajáns, orientální a míšeňský porcelán, duchcovskou knihovnu spravovanou G. Cassanovou v 18. stol. Jeho písemná pozůstalost a rodový archív Valdštejnů patří k nejvýznamnějším archívním fondům pobočky Státního oblastního archívu v Praze, která je dnes umístěna v zámku v Mnichově Hradišti. Ve druhém okruhu prohlídky nás určitě zaujme zámecké empírové divadlo. Původně bylo postaveno za účelem zábavy panstva při setkání Svaté aliance. Kolem roku 1910 se v něm přestalo hrát, v roce 1999 bylo slavnostně znovuotevřeno inscenací oratoria Pietra Paola Benciniho "Il Sacrifitio d'Abramo" v podání barokního souboru Cappella Accademica Praha. Dřevěná jevištní konstrukce se dochovala v původním stavu. Uměleckou hodnotu divadla zvyšuje dochovaný soubor kostýmů, rekvizit i dekorační fundus. Zdejší zámecké divadlo je svou zachovalostí unikátem v našich zemích. Kaple sv. Anny s hrobkou Albrechta z Valdštejna a lapidárium pískovcových barokních soch převážně z dílny sochaře Josefa Jelínka v bývalém kapucínském kostele můžeme vidět ve třetím prohlídkovém okruhu. Krásný barokní zámek Mnichovo Hradiště nám nabízí nejen zajímavou a výjimečnou prohlídku expozic, ale i nádherné podmanivé okolní prostředí. Můžete zde také navštívit zříceninu největšího skalního hradu v Čechách Valečova nebo třeba vrch Mužský. O něco dále najdete i zříceninu hradu Zásadka. Ubytování nabízí samo město.