Příští zastávkou bude Betlém v největším městě regionu Železné hory v Hlinsku. Ve středu města na pravém břehu řeky Chrudimky se nachází jedinečné seskupení roubených objektů, které zde vznikaly v průběhu několika desítek let od poloviny 18. století. Obyvateli těchto domků byli drobní řemeslníci, především hrnčíři a tkalci. V roubenkách jsou umístěny expozice ukazující bydlení a dílny lidových řemeslníků. Po rekonstrukci byly v roce 1993 byly zpřístupněny první objekty, v současné době mohou návštěvníci obdivovat všech jedenáct opravených roubených objektů, které pocházejí z poloviny 18. století.  Akce v roce 2008 18. března až 6. dubna VELIKONOCE NA BETLÉMĚ - Výstava ve všech roubených objektech, která přibližuje tradiční lidové zvyky. Prodej velikonočních dárečků.4. dubna až 22. června BÁCHORKY Z VYSOČINY - Výstava prací žáků Základní umělecké školy v Hlinsku.8. července až 31.října Kouzelný čas her - Výstava věnovaná tradičním dětským hračkám a hrám.22. září až 26. září ŽIVÁ HISTORIE VII. - Týden pro školy, vyprávění o životě našich předků, ukázky řemesel apod. Upozornění: účast na tomto programu je nutné předem objednat.13.prosince až 31.prosince nebo až 4. ledna BETLÉM VÁNOČNÍ - Výstava ve všech roubených objektech, lidové betlémy, unikátní mechanický betlém R.Frinty

Vila postavená pro průmyslníka Tomáše Baťu z počátku 20. století stojí na severním okraji centra Zlína při ulici Gahurova.Původním autorem stavby byl vizovický stavitel František Novák, v průběhu stavby se pak Tomáš Baťa obrátil na Jana Kotěru. Vila postavená v letech 1909-1912 má dvě nadzemní podlaží, valbovou střechu s podkrovím a střešní vyhlídku. V přízemí se nacházela centrální hala, na jedné straně kulečníkový pokoj a dámský salon, na druhé straně pak jídelna se zimní zahradou. Za jídelnou pak kuchyně s přípravnou a pokoj pro službu. V patře bylo privnátní bydlení s obytnými pokoji, sociálním zařízením a pokoj pro služku. Na vybavení interiéru se podílel Kotěra s Františkem Kyselou a jeho žáky. V roce 1913 zakoupil Baťa celý soubor nábytku od Dušana Jurkoviče. Po válce v roce 1951 se vila stala domem pionýrů a mládeže. Za této éry došlo k devastaci inteiéru a exteriéru. Za své vzala v polovině 80. let i část zahrady. Byla na ni vybudována ulice spojující centrum Zlína se sídlištěm Jižní svahy. V roce 1989 byla vila navrácena zpět do rukou rodiny Baťů. Byla zahájena rekonstrukce stavby, která navrátila vile co největší podobu Kotěrově návrhu, bohužel původní vnitřní vybavení se nedochovalo. Přestavba ukončená v květnu roku 1998 přišla na zhruba milion amerických dolarů. Následně byl objekt předán Nadaci Tomáše Baťi. Dnes slouží podnikatelským, vzdělávacím a spolenčenským projektům.

Autobusová zastávka Červený mlýn v ulici Kostelecká slouží pro dopravu ve směru Čakovice, Letňany, Hloubětín, Dolní Počernice, Hostavice.Pojmenování je odvozeno od bývalého stejnojmenného mlýna na Červenomlýnském potoce.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

První farní kostel je zde zmiňován ve 14. století. Současná stavba byla vybudována podle projektu J. J. Halířka v letech 1740 – 1743. Současně s kostelem zde byla postavena i márnice, později kaple Božího hrobu. Soubor těchto staveb tvoří reprezentativní ukázku vrcholně a pozdně barokního umění. Kostel má čtvercový presbytář. Jeho hranolová věž s hodinami je umístěna v podélné ose stavby. Kazatelna a oltář je dílem F. Ublackera z roku 1752. Nástropní freska je dílem J. P. Molitora staršího. Boční oltář pochází z roku 1745 a je vyzdoben sochami R. Prachnera a obrazy J. P. Molitora a J. V. Spitzera. Vchod do kostela a jeho jižní strana jsou vyzdobeny sochami světců, které jsou převážně z dílny Jana Jiřího Šlanzovského. Zhotoveny byly okolo roku 1720.Pozdně barokní sálová svatyně se čtvercovým presbytářem z let 1740-43. Ve svých zdech uchovává zbytky starší, gotické, renesančně přestavěné svatyně, z níž pochází i spodek masivní hranolové věže v průčelí. Honosně vyzdobený interiér má nástropní fresku Nejsvětější trojice. Kostel se vymyká průměru výzdoby venkovských svatyní a to i sochami na vnější ohradní zdi, přenesenými sem ze zrušeného mariánského sloupu v Kostelci nad Černými lesy.