Ve městě Pelhřimov vidíme v horní části náměstí barokní zámek stojící vedle kostela sv. Bartoloměje.     Historie zámku                                Původně zde stávala tvrz, která měla snad věžovitou gotickou podobu asi z 15. století. Zbytky se dochovaly v tzv. Gotické síni v přízemí zámku a dokládají, že tento objekt byl zakomponován do městského opevnění. Roku 1550 se stali novou vrchností páni Říčanští z Říčan. Zámek nechal vystavět Adam z Říčan v letech 1550 - 1551 s použitím městských hradeb. Po velkém požáru města v roce 1561 byla část zámku zahrnuta do rozsáhlé renesanční přestavby o dvou poschodích. V 2. polovině 17. století bylo sídlo adaptováno na radní dům, po požáru roku 1766 pozdně barokně přestavěno. Po tehdejších opravách si zámek uchoval svůj vzhled s menšími úpravami dodnes. Od roku 1849 byl v zámku umístěn Okresní soud, který zde vydržel až do roku 1907. Od roku 1908 jsou v zámku instalovány expozice okresního muzea. Okresní muzeum Pelhřimov zde sídlí dodnes s expozicí Muzea Vysočiny. K nejvýznamnějším exponátům patří iluminovaný utrakvistický graduál z 15. století, hedvábí malovaný prapor od Josefa Mánesa a historické kroje. Na věžičce zámku je orloj s pohyblivými figurkami.       Podoba zámku               Pelhřimovský zámek je dvoukřídlá patrová budova s mansardovou střechou a hranolovitou věžičkou s cibulí. V nároží obou křídel je zachována původní věž. Průčelí obrácené k náměstí je členěno pilastry a sdruženými obdélníkovými okny oddělenými lizénami, nad nimi pak oválnými okny, nad nimiž je dvouhlavá orlice. V průčelí zámku ve výklencích je možné vidět sochy Spravedlnosti a Ochrany sirotků, před zámkem stojí socha sv. Václava. Přízemí je sklenuto křížovými klenbami, v patře se nachází bývalá soudní síň, klenutá plackami, na klenbě jsou dochovány fresky. K objektu přiléhá městská brána (Solní, dříve zvaná Táborská) a též budova bývalé městské šatlavy. Tipy na výlet   V Pelhřimově je dále k vidění Muzeum strašidel, Muzeum rekordů a kuriozit, kubistická Drechselova vila, Dolní brána, městské opevnění nebo třeba kaple Panny Marie Sedmibolestné. V Humpolci najdete zajímavé Muzeum vah. Vydat se můžete i do Pacova, kde najdete zámek, synagogu nebo Městské muzeum Antonína Sovy. V okolí najdete i jiné památky a zajímavá místa, jako například Muzeum izolátorů a bleskojistek, zámek Březina, zámek Proseč nebo hrad Kámen.  Ubytovat se můžete přímo v Pelhřimově.  

Zbytky hradu Krasíkov (zvaný také Švamberk) se nacházejí u obce Kokašice, přibližně 3,5 km západním směrem od Konstantinových Lázní. Historie hradu Založen byl koncem 13. století a ve 14. století již sloužil jako hlavní sídlo pánů ze Švamberka. Pohnuté osudy rodu jsou spjaty s nositeli rodového jména Bohuslav, nastupujících po sobě v několika generacích. Bohuslav III. byl členem zemského soudu a nejvyšším komorníkem, jeho syn Bohuslav IV. Bušek zastával úřad nejvyššího sudího a byl také nejvyšším vyšehradským purkrabím. Na začátku husitských válek stáli Švamberkové na katolické straně. V roce 1421 husité hrad Švamberk oblehli a dobyli. Bohuslav V. padl do zajetí a všemi opuštěn se přidal ke kališníkům. Po smrti Jana Žižky se dokonce stal nejvyšším vůdcem táboritských vojsk a roku 1425 v bitvě zahynul. V letech 1528-1533 byl hrad přestavěn do renesanční podoby. Roku 1544 byl prodán, ale později odkoupen zpět a vrácen tak do rodového majetku. Při vzbouření roku 1618, které bylo začátkem třicetileté války, zůstal Jan Bedřich ze Švamberka věrný katolíkům a císaři. Díky tomu zůstal hrad za třicetileté války ušetřen. Osudnou chybou se mu stala drobná nepozornost v roce 1644, údajně při smažení koblih. Vznikl požár, hrad vyhořel a již nebyl obnoven. Podoba hradu Z hradního jádra kromě zbytků paláce dnes dominuje hlavně kaple sv. Máří Magdalény, postavená roku 1650 na místě původní hradní kaple sv. Jiří. Přestavba a rozšíření přibližně do dnešní podoby pochází z roku 1710. Poslední rozsáhlou přestavbou prošla v letech 1880-1891 za Löwensteinů, kdy byla přistavěna pseudogotická věž. Do poloviny 20. století kaple sloužila svému účelu a konaly se sem hojně navštěvované pouti, na kterých se popíjelo pivo ze švamberského pivovaru. V šedesátých letech 20. století byla kaple zrušena, zpustošena vandaly a hrobky zde pochovaných Švamberků zneuctěny a vykradeny. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází barokní kaple na Ovčím vrchu u Kokašic. Kromě Konstantinových Lázní můžete navštívit nedalekou zříceninu hradu Gutštejn, barokní zámek Bezdružice nebo barokní zámek Trpísty. Nedaleko Konstantinových Lázní se také nachází přírodní rezervace v okolí Hradišťského vrchu. Ubytování najdete v Konstantinových Lázních nebo přímo v Kokašicích.

Mohutná pětipatrová stavba přiléhající k městské hradbě pochází z roku 1531. Původně se v ní skladovalo obilí, později pak sůl. Kamenné masky v průčelí mají zřejmě představovat podobu stavitele a jeho pomocníků. V současné době je zde instalováno muzeum jednostopých vozidel.

Autorem plastiky Karla Havlíčka Borovského na stejnojmenném náměstí je Josef Strachovský. Socha zde byla slavnostně odhalena 16.5.1911. V době německé okupace se podařilo českým vlastencům sochu ukrýt v Holešovicích na Maninách a tak mohla být po osvobození Prahy instalována znovu na své původní místo. Stalo se tak 16.7.1946. Na památníku je Havlíčkovo motto: „Přislibujte si mně, vyhrožujte si mně, přece zrádcem nebudu“.