Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vybudován v roce 1736 na místě pravděpodobně starší svatyně. To dokladuje valeně zaklenuté přízemí a patro věže z lomového kamene. V interiéru se nachází hlavní oltář od F. Kohla z 18. století, v křestní síni postranní oltář  Čtrnácti pomocníků z doby kolem roku 1720 a další. Kostel je přístupný v době bohoslužeb a mimo to bývá otevřena předsíň kostela.

Novodobě upravené zříceniny hradu neznámého jména, kterému se až v moderní době začalo říkat Rychleby (něm. Reichenstein – říšský kámen), se nacházejí přibližně 4 km jihozápadně od města Javorník. Na volně přístupný hrad turistu zavede turistická značka. Historie hradu O hradě, nazývaném Rychleby, nemáme žádných písemných zpráv (pravděpodobně proto, že na strážním hradě žádný z majitelů nikdy nesídlil, a proto se po něm nikdo nepsal), tudíž si musíme vystačit se zprávami archeologickými. Podle nich byl hrad „živým“ organismem přibližně v letech 1290–1440. Je možné, že zakladateli hradu byli loupeživí Vusthubové, sídlící na nedalekém hradě Frýdberku (Žulové). Ve stejné době naproti Rychlebům přes údolí Račího potoka vznikla další pevnost, dnes zvaná Pustý hrádek. Hrad Rychleby sloužil jako strážní pevnost na obchodní cestě vedoucí Rychlebskými horami právě zde, údolím Račího potoka. Okolní území vlastnila vratislavská knížata a je dosti pravděpodobné, že nedlouho po založení získala i Rychleby. Okolo poloviny 14. století došlo k rozšíření hradu. Zánik hradu s největší pravděpodobností zapříčinilo husitské vojsko, které roku 1428 dobylo i několik hradů v okolí, včetně nejbližšího Javorníku. Archeologické nálezy objevily velké množství šipek ze střel kuší a šípů z luku. Podle jedné do jisté míry nevěrohodné zprávy byl pak pobořený hrad obýván lapky, které odtud vyhnalo až počátkem 16. století vojsko vratislavského biskupa Stanislava I. Thurzy. Romantická úprava V letech 1909–1910 byla zřícenina pro potřeby turistů romanticky upravena Moravskoslezským horským sudetským spolkem pod vedením B. Königa. Veškeré části hradu byly vykopány ze země (před pracemi zde byly pouze dva oddělené pahorky), ostění byla často umístěna na nepůvodní místa, zdivo hlavní věže (bergfritu) bylo zvýšeno a upraveno, menší věž v hradbě byla upravena na rozhlednu. Celý hrad byl zakonzervován, z dnešního pohledu nesprávným postupem. Při úpravách bylo nalezeno velké množství důkazů života na hradě – hřebíky, kované zámky, klíče, kování dveří, čepy, podkovy, jezdecké třmeny, výše zmíněné šipky, bodce kopí, sekerky, srpy, hlaveň pistole, lahvička se svatou vodou, střepy z užitkových nádob, části plátkové zbroje ze 14. století a stříbrný groš z doby Jana Lucemburského. Zajímavým nálezem z doby po zániku hradu byl hrnec s penězi, který si majitel do zřícenin schoval v době třicetileté války. Dispozice hradu Rychlebský hrad měl širokou okružní hradbu s ochozem, posílenou vně ze třech stran příkopem a valem, že čtvrté srázem. Za vstupem do hradu na severní straně stál mohutný bergfrit. Obytné zázemí pak zajišťoval jednoduchý palác, patrně ještě dřevěný. V polovině 14. století došlo k rozšíření hradu – vznikly dva paláce v nádvoří a na východní straně od jádra další pás opevnění se dvěma vstupními branami. Nejasného původu je okrouhlá věž, sloužící dodnes jako rozhledna. Mimo hradní jádro byly na západě přistavěny dvě obdélníkové budovy, sloužící pravděpodobně jako hospodářské budovy. Romantizující úpravy na počátku 20. století částečně pozměnily rozložení zdí a jednotlivých kamenných prvků, což ztěžuje „čtivost“ zříceniny, z níž se dochovaly základy a zdivo až do výše 3 metrů většiny hradních prvků. Tipy na výlet Nedaleko odsud u obce Uhelná najdete vyhlídku Čertovy kazatelny. Krásnou procházku si můžete udělat Račím údolím. V blízkém Javorníku najdete kromě zámku také Městské muzeum, kapli Panny Marie Salletské, rozhlednu Borůvková hora nebo Šafářovu skálu. Ubytovat se můžete v Javorníku. M.K.

II. nádvoří Pražského hradu bylo součástí západního předhradí, kde byly obranné příkopy. Vzniklo za vlády Rudolfa II jako „přední zámecké“ nádvoří. Celé prostranství je ohraničeno křídly nového paláce. Průchody je spojeno s I. a I. nádvořím Pražského hradu, se zahradou Na baště a s Prašným mostem.

Benešov je okresní město ve Středočeském kraji. Leží v mírné pahorkatině přibližně 40 km jihovýchodně od Prahy. Díky atraktivní poloze v krajině mezi řekou Sázavou a Vltavou je Benešov a jeho okolí turisticky vyhledávanou lokalitou. Svoji zásluhu na tom má i okolí, kde lze navštívit celou řadu památek, nejznámější z nich je zámek Konopiště. Město Benešov je kulturním centrem okresu a žije v něm více jak 16 000 obyvatel.Historie města Benešova začala v 11.století  kdy na vyvýšenině nazývané Karlov byl založen panský dvorec a kolem něj osada s kostelíkem. V průběhu let se osada změnila v tržní místo, které stávalo v místech dnešního Masarykova náměstí. Počátkem 13.století byl na Karlově vybudován minoritský klášter a majitelem panství se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo – Konopiště. Osada se rozrůstala, byl v ní založen špitál, obdržela tržní právo a stala se městysem. Po vymření Benešovců se roku 1327 stali majiteli panství spolu s Konopištěm Šternberkové, z jejichž rodového erbu vznikl znak města Benešov (zlatá osmicípá hvězda ne modrém poli). Za husitských válek táhl přes Benešov na prahu Jan Žižka a vypálil minoritský klášter. V druhé polovině 15. století se v Benešově konaly zemské sněmy. Velkou ranou pro město byla třicetiletá válka a zvláště obsazení švédským vojskem v roce 1648, vydrancované město bylo na mnoho let v útlumu. Nejvýznamnější úsek Benešovských dějin se váže k období, kdy se vrchností stali na sklonku 17.století šlechtické rody Přehořovských a Vrtbů. V této době vznikla barokní piaristická kolej, která byla významným střediskem vzdělávání a kultury celého kraje.  V průběhu 19.století se Benešovu i nadále dařilo. Vykoupil se z poddanství roku 1802 a jakožto ryze české město se stal místem vlasteneckých aktivit. Od roku 1871 prochází městem železnice Praha - České Budějovice. Ke konci 19.století, koupil konopišťské panství František Ferdinand Rakouský - d´Este, a přeměnil je na sídlo hodné následníka habsburského trůnu.     Významnými památkami Benešova jsou zřícenina minoritského kláštera, která byla ještě po zničení husity obnovena, ale švédská epizoda během třicetileté války znamenala pro klášter definitivní konec. Na Karlově dosud stojí gotický kostel sv. Mikuláše, vystavěný ve 13.století, další sakrální památkou je barokní kostel sv. Anny. Turisté by neměli opomenout návštěvu secesní budovy muzea a dva židovské hřbitovy. Dnešní Benešov je městem s bohatým zázemím pro rekreaci, s mnoha atraktivními cíli a rozmanitou krajinou v okolí, což zaručuje příjemné turistické zážitky. Nejnavštěvovanější památkou okolí je samozřejmě zámek Konopiště, ale za vidění stojí i hora Blaník, památník Josefa Lady, hrad Zbořený Kostelec a zámek Jemniště.