Cheb je okresní město na západě Čech v Karlovarském kraji. Město Cheb leží na řece Ohři. V minulosti byl centrem oblasti Chebsko, které ale ne vždy bylo součástí Českého státu. Definitivně se jím stalo až v roce 1322. za vlády Jana Lucemburského. Chebské hradiště bylo osídleno již v 9. století Slovany. První zmínky o Chebu pocházejí z roku 1061 v souvislosti se stavbou kamenného hradu. Nechal jej postavit německý král Jindřich IV. jako součást opevnění hranice své říše. Ve středověku se Cheb stal městem, kde se dařilo řemeslníkům i obchodníkům. Poloha na pomezí Čech a Německa byla výhodná obchodně, horší už to však bylo s bezpečností. Velký průlom ve vývoji přineslo 12. století, kdy se Cheb dostal do rukou panujícího rodu německé říše Hohenštaufů. Nejznámější i nejvýznamnější z nich, císař Friedrich Barbarossa, učinil město opěrným bodem své mocenské politiky vůči českým zemím. Rostoucí císařská moc se odrazila ve stavbě velkolepé románské císařské rezidence, tzv. falce, která měla reprezentovat novou feudální moc. V době kdy se stal Cheb definitivní součástí Českého státu byl již městem a získal výsadní postavení samosprávného území s vlastním sněmem. Cheb se výrazně zapsal do dějin 25. února 1634 kdy zde byl během třicetileté války zavražděn generalissimus císařských vojsk, vévoda Albrecht z Valdštejna. Od druhé poloviny 17. století nastal prudký rozvoj města, které se postupně stalo významným turistickým cílem. Inspirovali se zde takoví velikáni jako Friderik Schiller či Johann Wolfgang Goethe.Cheb má velmi pěkné a zachovalé historické centrum. Dodnes se z císařské falce  Chebského hradu, zachovalo hradní opevnění s románskými pětidílnými okny, Černá věž a románsko-gotická kaple sv. Erharda a Uršuly. Dále je k vidění řada sakrálních staveb. Gotický kostel sv. Mikuláše a Alžběty, z původní románské stavby kolem 1220 jsou zachovány obě věže. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1456 - 1476 na trojlodní halu, poškozené vrcholky věží byly barokně přestavěny roku 1746. Nejznámější historickou památkou v Chebu je Špalíček, malebná skupina jedenácti středověkých kupeckých domů na náměstí rozdělených Kramářskou uličkou. Dále je zde bývalý františkánský klášter, gotická stavba s kostelem a křížovou chodbou ze 13.-14. století a bývalý kostel sv. Kláry (dnes koncertní síň), barokní stavba z let 1708 - 1711, patrně od K. Dienzenhofera. Už v roce 1873 bylo ve městě založeno muzeum. Bylo založeno v Pachelbelově domě, tedy tam kde došlo k zavraždění Albrechta z Valdštejna.  To nabízí návštěvníkům nejen prohlídku místnosti, kde byl Albrecht z Valdštejna zavražděn, ale i uměleckořemeslné sbírky, výstavu chebského lidového nábytku a Valdštejnskou obrazárnu. Okolí Chebu nabízí i velmi krásnou přírodu a nestoje také atraktivní pro svou blízkost k třem hlavním lázeňským střediskům kraje.

Zajímavá skalní kaple ve Všemilech se nachází kousek za domem čp. 51. Nejstarší zmínka o ni je z roku 1835. Tehdy byla neveřejnou kaplí vysekanou ve skále na soukromém pozemku s obrazem sv. Ignáce. Kvůli jejímu stále vlhkému prostředí nechtěl nad ní nikdo převzít patronát. Po druhé světové válce byla ve správě státu, dnes ji spravuje OÚ Jetřichovice. Ke kapli je dnes přístup, dovnitř lze nahlédnout oknem ve dveřích.

ŠTOLA sv. ANTONÍNA PADUÁNSKÉHO je pod správou Regionálního muzea v Jílovém u Prahy. Štola patří do tzv. Kocourského žilného pásma a najdeme ji v Hrádeckém vrchu, kousek od řeky Sázavy.Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754, kdy zde působili těžaři knížete Josefa Viléma Fürstenberka. Navázali zřejmě na původní dílo z předhusitské doby hluboké asi 40 metrů. Velmi rychle však štolu po počátečních neúspěších opustili a prostory byly uzavřeny více jak 250 let.Dnes je štola přístupná veřejnosti a její návštěva je velmi výjimečná. Vede totiž ve dvou úrovních, spojení mezi nimi je realizováno systémem sedmi žebříků a povalů v původním úzkém komíně. Navíc není chodba osvětlena, každý návštěvník projde prohlídkovým okruhem se skutečnou hornickou lampou. Údaje o štole:   Délka hlavní chodby má podle historických map délku kolem 170 metrů. Velikost dobývek je ze všech tří zpřístupněných štol největší, na stěnách jsou stopy po ručním vrtání, způsob dobývání dokumentuje technologii používanou v 18. století. Profil zadní části, který není  přístupný a rozměry chodeb horního patra jsou pravděpodobně zbytky původního, mnohem staršího dolu. Další dvě štoly, které jsou v okolí zpřístupněny jsou Štola sv. Josefa v Dolním Studeném a Štola v Halířích.  

Renesanční zámek v Oslavanech, původní cisterciácký klášter, nalezneme přímo ve městě. Historie zámku Bývalé klášterní budovy byly upraveny na hospodářské objekty a v jejich sousedství byl vybudován zámek. Do zámeckého komplexu byl zapojen i bývalý raně gotický kostel Panny Marie, upravený na zámeckou kapli a v roce 1833 doplněný o polygonální věž.  V roce 1225 byl v Oslavanech založen Heilwigou ze Znojma první ženský cisterciácký klášter na Moravě, Klášter Údolí sv. Marie. V roce 1228 byl vysvěcen olomouckým biskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie. Po vypálení za husitských válek a zejména po roce 1515, kdy vyhořel klášterní kostel, nastal úpadek a řádové sestry odešly do Brna. V roce 1525 byl klášter zrušen. Panství poté koupili Althanové a v 70. letech 16. století zahájili přestavbu zpustlého kláštera na renesanční zámecké sídlo. V roce 1599 byl zámek v držení Wolfa Ditricha z Althana, kterému byl majetek zabaven pro účast ve stavovském povstání. Panství získal roku 1621 katolík Michal Adam z Althana. Roku 1654 se Oslavany dostávají sňatkem do vlastnictví rodu Mollartů, který jej roku 1712 prodává starobrněnskému klášteru. Další přestavby provedl Jan Nepomuk Scharff v 18. století. Po josefínských reformách v roku 1783 byl zámek zabaven a panství připadlo císařské komoře. Za posledních majitelů Gomperzů vznikly v okolí zámku zahrady. V roce 1939 využívala sídlo německá armáda a po válce bylo využíváno pro skladovací prostory. V roce 1993 se dostal zdevastovaný zámek do majetku města. Od roku 1997 je opravován v Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR. Dnes je v rukou města Oslavany, které sem umístilo expozice hornictví, energetiky a hasičské techniky.   Podoba zámku                      Oslavanský zámek je rozsáhlá renesanční budova s arkádovým nádvořím. Zachoval se dodnes původní klášterní gotický kostel, který sloužil jako zámecká kaple, nyní je využíván ke kulturním akcím. V zámku je možno při prohlídce shlédnout architektonické prvky románské, novogotické a renesanční. Arkádové nádvoří v Oslavanech je jedno z největších v republice. Na zámku může návštěvník po prohlídce navštívit zámecký pivovar a posedět v zámecké restauraci. Tipy na výlet V nedalekých Ivančicích najdete zámek Ivančice. Vydat se můžete také na rozhlednu Réna nebo na Menšíkovu rozhlednu. V Dolních Kounicích najdete zříceniny klášter Rosa Coeli, zříceninu hradu Templštejn, hrad a zámek, synagogu a židovský hřbitov. Navštívit můžete rovněž renesanční zámek Hrubšice, renesanční zámek Rosice, renesanční zámek Moravský Krumlov nebo Muzeum průmyslových železnic Brno ve Zbýšově. Ubytovat se můžete v Moravském Krumlově nebo v Dolních Kounicích.