Hroznětínský židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce, ve svahu na úpatí zalesněného vrcholu a při potoku Bystřice. Jeden z nejstarších židovských hřbitovů ve střední Evropě byl založen v 15. století a později několikrát rozšiřován do dnešní plochy 4.468 m2. Za druhé světové války a po ní byl devastován. V posledních letech byl však rekonstruován. Velká část náhrobků se nachází v zadní části a v místech kde se terén více svažuje. Přední a vyvýšená část je téměř holá. Nejstarší náhrobky pocházejí z druhé poloviny 17. století. Celkem zde najdeme na tři stovky náhrobků. Hřbitov dnes ohrazuje opravená zeď z lomového kamene a doplněná kovanou bránou. Hřbitov je uzamčen, klíč lze zapůjčit na OÚ. Přístup je z cyklostezky vedoucí z hlavní silnice kolem pily. Asi 50 m od hlavní silnice se přejde železniční trať a pak kousek po lesní cestě mírně do vršku.

Barokní zámek stojí při břehu řeky Opavice v těsném sousedství polských hranic. Blízkost řeky svědčí o tom, že se původně jednalo o klasickou vodní tvrz, která byla postavena po roce 1377. Vodní tvrz Poprvé je písemně doložena roku 1410. Tvrz stála při cestě z Krnova do Zlatých Hor a její význam postupně stoupal. O vzhledu tvrze se nedochovaly prakticky žádné záznamy, tvrz byla snad obehnaná vodním příkopem a měla vjezd s padacím mostem ve východním křídle. O majetkových poměrech je známo více, tvrz byla spojena s rytíři z Vladěnína, což byla pobočná větev rodu Fulštejnů. Ti jí vlastnili do druhé poloviny 16.stol. Od roku 1578 se stává majitelem panství Václav Haugvic, který se oženil s Kateřinou Kravařskou ze Šlev, která získala zámek při vyrovnání. Renesanční sídlo V té době byla tvrz přestavěna. Ovšem neví se jestli přestavba proběhla již za rytířů z Vladěnína nebo už za Haugvic. Každopádně tvrz dostala podobu renesančního zámku. Ten byl sice čtyřkřídlý, neměl však uzavřený půdorys. Jižní křídlo bylo kratší a v proluce mezi jižním a východním křídlem byla nejspíše brána. V té době měl zámek pravděpodobně více než jednu věž. Z tehdejší podoby se zachovala původní dispozice s obrannou věží a zejména sklepními klenbami. Ve fragmentech zůstala rovněž zachována sgrafitová omítka na věži. Figurální sgrafita jsou podnes viditelná v arkádové chodbě II. poschodí severního zámeckého křídla. Haugvicové zámek vlastnili do poloviny 17. století. Zámek měl podobný osud jako většina šlechtických sídel v okolí a během třicetileté války byl značně poškozen. A tak osmnáctiletý zadlužený další vlastník Ladislav Alois Haugvic roku 1658 odprodal Linhartovy Karlu Maxmiliánu Sedlnickému. Za Sedlnických byl zámek barokně upraven, v severovýchodním nároží budovy byla zřízena kaple a vzhled zámku z doby Sedlnických se dochoval prakticky do dnešní podoby. U zámku byl v té době založen okrasný sad ve francouzském stylu. V 19. století pak byl přeměněn na přírodně krajinářský park. Sedlničtí vlastnili zámek až do druhé poloviny 19. století, kdy sňatkem s dcerou posledního majitele z rodu Sedlnických Karolínou, přešel majetek po její smrti do rukou rodu Oppersdorfů. V roce 1892 se majitelem stává krnovský obchodník ze suknem Eduard Wenzelides a Linhartovy tak přestavájí být šlechtickým sídlem. I za dalších majitelů byly prováděny drobné úpravy, ty už ovšem neměly vliv na celkový vzhled zámku. Pestrá současnost Roku 1943 byla v zámku umístěna německá vojenská nemocnice. Brzy zde vypukl požár. Shořela střecha. V roce 1945 se stal majetkem státu. V roce 1966 se majitelem zámku stalo Zdravotnické zásobování. Roku 2001 se stal zámek majetkem obce Albrechtice a postupně je opravován. V současnosti žije zámek neobyčejně pestrým kulturním životem, každoročně jsou pipravovány nové expozice, konají se noční prohlídky, jarmarky atd. Tipy na výlet Navštívit můžete Muzeum v Bohušově, zámek Slezské Rudoltice, zámek Dívčí Hrad, zříceninu hradu Fulštejn, Liptaňský bludný balvan nebo se rozhlédnout z rozhledny Strážnice u Liptaně. V Krnově je k vidění kostel sv. Martina, kostel sv. Ducha, klášter Minoritů s kostelem Narození Panny Marie, městské muzeum, rozhledna Civilín nebo rozhledna Ježník. Ubytování najdete v Krnově.

Husmannův mlýn - Tachov.

Regionální muzeum v Chrudimi najdeme  v novorenesanční budově postavené roku 1898 v samotném centru města. U zrodu stál muzejní spolek, který začal shromažďovat předměty již v 60. letech 19. století. Po ukončení jeho činnosti vzniklo již plnohodnotné muzeum, které neslo název Průmyslové muzeum pro východní Čechy v Chrudimi. V současnosti má muzeum bohaté sbírky uměleckého řemesla a vlastivědné sbírky z chrudimského regionu. Ve stálých expozicích ukazuje  lokální  historii a uměleckoprůmyslové sbírky. Pořádá i krátkodobé výstavy zaměřené na vlastivědu, přírodovědu a umění.Muzeum využívá i další budovy v Chrudimi, v Rybičkově ulici č.p. 10 sídlí detašované archeologické a přírodovědné pracoviště. Muzeum spravuje přes 140 000 sbírkových předmětů, které shromáždilo za více než stoletou existenci. Těžiště sbírek jak už název muzea napovídá leží v chrudimském regionu. Stálá expozice Umělecký plakát - výběr z kolekce plakátů významných afišistů konce 19. a poč. 20. století. Umělecké řemeslo - prezentace kolekce vybraných předmětů převážně z konce 19. století. Mozaika z dějin regionu - netradičním způsobem pojatá prezentace 12 událostí, které ovlivnily dějiny regionu.