Římskokatolický poutní kostel Panny Marie stojící na vrchu Chlumek je výraznou dominantou obce Luže. Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů je jedním z nejvýznamnějších poutních míst ve východních Čechách. Byl vystavěný na čedičovém návrší „Chlumek“ nad obcí Luže v letech 1690-1695. Poutní místo založila hraběnka Marie Maxmiliána Eva Terezie Hieserlová, která od svého umírajícího bratra Františka Eusebia získala milostný obraz Panny Marie Pomocné, tzv. Pasovské, který uložila v kapli hradu Košumberk. Obraz ovšem budil značný zájem prostého lidu a tak nechala hraběnka na nedalekém vyvýšeném místě zvaném Chlumek postavit v letech 1667–1669 poutní kapli s ambitem. O nové poutní místo se starali jezuité z královéhradecké koleje, kteří si postavili jihovýchodně od kaple svoji rezidenci. Brzy přicházeli poutníci v tak hojném počtu, že se hraběnka rozhodla vystavět rozlehlejší poutní areál. Nový chrám byl navržen italským architektem Bernardem Minelli z Hořic. Po smrti fundátorky, hraběnky Marie Maxmiliány, se výstavby ujal Pavel Ignác Bayer, který původní plány pozměnil. Výstavby se jako polír účastnil i později známý architekt G. B. Alliprandi. Na vnitřní výzdobě se podíleli řezbář J.F.Pacák a malíř J.J.Heintsche. Kostel je jednolodní stavba s bočními kaplemi a emporami, s bazilikálním osvětlením lodi, užším presbytářem a dvouvěžovým průčelím. Prostor presbytáře vyplňuje pozoruhodná zděná Mariánská kaple, která je zaklenutá kupolí s lucernou. Zde se uchovává uctívaný milostný obraz Panny Marie Pomocné. O tomto obrazu uváděla sama zakladatelka, že jde o kopii originálu L. Cranacha z Innsbrucku, kterou údajně namaloval týž malíř, který pořídil i kopii uctívaného obrazu v Pasově. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb a o poutích. Prohlídku kostela je také možno domluvit předem se správcem Lužské farnosti.

Kovová deska označující výšku hladiny Vltavy při povodních v roce 2002. Je umístěna na Staroměstské vodárenské věži na Novotného lávce.

Letohrad leží v nádherném údolí, obklopený krásnou nezničenou přírodou. Návštěvníky láká barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, přírodně krajinářský park s empírovou kašnou, altánem a umělou jeskyní s vyhlídkou. S historií města se seznámí v Městském muzeu, které mimo jiné vlastní i Napoleonovy originální saně a turistickou novinkou je soukromé Muzeum řemesel. Od podzimu 2002 je také možné navštívit první část zámecké expozice. Každoročně se v Letohradě pořádá slavná Kopečková pouť, Mezinárodní hudební festival, Kaskády výtvarného umění a Mistrovství ČR v biatlonu na kolečkových lyžích.Otevírací doba červenec a srpen Po-Pá  8:00 – 11:30    12:00 – 17:00So       9:00-11:30      12:15 – 17:00Ne       13:00 – 17:00září – červen Po – Pá 8:00 – 11:00        11:30 – 16:00So 8:00 – 11:00     

Na čedičové homoli Buková hora (683 m.n.m.) nějakých 14 km východně od Ústí nad Labem se nachází zdaleka viditelný a výraznou dominantu tvořící televizní vysílač stejného názvu. Zdejší místo přitahovalo lidi už dlouhou dobu. V roce 1778 zde stanul císař Josef II. a roku 1873 přírodovědec A. Humboldt, po které je pojmenovaná blízká vyhlídka do údolí. Koncem 19. století tu byla vystavěna jednoduchá vyhlídková stavba a roku 1907 první turistická občerstvovna. Doprava potravin sem byla obtížná, vše se muselo vynášet v nůši. Posléze musela být dle požadavku sedláka Richtera přemístěna na nově zakoupený pozemek. Po první světové válce tu byla vztyčena triangulační věž, kterou potzději zničil blesk. V roce 1929 vznikla dnešní kamenná chata. Rozhodnutí o vystavění vysílače padlo koncem 50. let 20. století. V roce 1958 byla postavena provozní budova a menší věž. O dva roky později započata stavba celokovového vysílače vysokého 181,5 m, dokončeného o dva roky později (1962). Otevření vysílače bylo slavností dokonce za účasti tehdejšího ministra dopravy a spojů a muselo se dokonce konat dvakrát, neboť štáb televize dorazil později. Věž podle svého tvaru nazývající se „šachová dáma“ měla však konstrukční problémy. Krátce po zprovoznění se začaly objevovat trhliny a nepomohla ani instalace šroubovice na rozrážení proudícího vzduchu. Další úpravy byly zřejmě příčinou velkého devastačního požáru, přesně však nebylo nikdy objasněno. Požár byl tak velký, že věž rozpálil do ruda a roztavil dokonce lahve od limonád. Dokonce uvěznil ve výšce 100 m montážní pracovníky. Těm nemohli pomoct ani hasiči a ni vrtulník. Nakonec se podařilo oheň uhasit a pracovníci mohli sestoupit dolů. Věž však byla vážně poškozena a po umístění provizorní antény fungovala ještě necelý rok. Během této doby bylo rohodnuto o demolici věže. S takovým úkolem však neměl nikdo ještě zkušenosti, ale nakonec se akce podařila na výbornou a celou věc natáčela i sama televize a za účasti mnoha diváků. Posléze byl vztyčen provizorní 50 m vysoký stožár. Ale až v roce 1972 se započalo s výstavbou dnešní 223 m vysoké věže z betonu, oceli a s laminátovým nástavcem. Stravba byla dokončena v roce 1975. Dodnes je tento vysílač významným retranslačním bodem pro přenos televizního, rozhlasového a jiného signálu. Stavba je však veřejnosti nepřístupná. V blízkosti se nachází fungující chata s občerstvením a za objektem vysílače pak Humboldtova vyhlídka s krásným výhledem.