Mohutný od brdských hřebenů oddělený vrch (654 m.n.m.), který spisovatel Karel Sezima nazval jako „Olymp podbrdského kraje“ se nachází 6,5 km jihovýchodně od Hořovic. Vrch je směsicí různorodých nerostných vrstev, tvoří jej tvrdé žíly křemenců, železem prosycené diabasy, jinecké břidlice a jiné. Podle vnímajících lidí je to místo vyzařující silnou energii. Zajímavostí je, že je vrch pozorovatelný ze všech okolních kultovních hradišť jako Závist, Stradonice, Damil, Otmičská hora a také z příbramské Svaté Hory. Podle archeologických průzkumů se zdejší pravěké osídlení datuje do kultury knovízské nebo mladší doby bronzové. Pozůstatkem hradiště je dodnes patrný mohutný val o délce 3 km, který ohrazoval plochu o velikosti 56 ha. V severozápadním cípu pak menší val ohrazoval menší místo, zřejmě akropoli, která byla vyhrazena vládcům a bohům. Zde také kořenářky nacházely ty nejmocnější bylinky a dnes se tomuto místu říká Fabiánova zahrádka. Hradiště však bylo prý podle archeologů brzo opuštěno a jako důvod se uvádí nedostatek vody, přitom však hora je téměř jako houba a nachází se tu vcelku dost pramenů, většina z nich byla porušena až mnohem později při lámání kamene. Přesto však hradiště nemělo zřejmě příliš obytnou funkci, ale sloužilo jako místo strážní, pro zpracovatele bronzu a také jako poutní svatyně, něco jako dnešní příbramská Svatá Hora. Z tohoto důvodu se tu zejména v 19. století nacházelo mnoho rozličných bronzových předmětů. Bohužel většina jich skončila špatně, lidé je dávali na hraní svým dětem a nebo je kováři použili ke zušlechťování svých výrobků. V okolních muzejích se dochoval jen patrně zlomek toho co se zde našlo. Při lámání kamene bylo také objeveno v různých puklinách na devět tzv. „bronzových pokladů“. Poslední objev byl učiněn na jaře roku 1923, šlo o džbán s českými denáry. Dle legend je Plešivec nejen místem silné energie, ale také místem kde schází mnoho různých legendárních bytostí, ať již brdský Fabián, Hadí královna z Krkavčích hor, nebo za Svatojánské noci se tu rozhoří vatra a slétají čarodějnice k jedinému brdskému sabatu v roce. Na vrch vede turistická značka ze dvou úbočí vrchu, téměř vrcholová plošina nad bývalým lomem kde se lámal kámen, poskytuje dobrý výhled západním směrem na brdské vrcholy zatím stále vojenské újezdu, Hořovicko, částečně Příbramsko a další místa.

Poutní loreta se nachází zhruba 2 kilometry severovýchodně od Týnce. Vede sem značená cesta z Klatov do Týnce. Poutní kaple podle vzoru Svaté chýše byla založena v roce 1711 Barborou Krakowskou z Kolovrat. V roce 1783 se kaple skoro rozpadla, ale roku 1831 byla obnovena. V 90. letech 20. století prošla rekonstrukcí. Na východní straně kaple se nacházejí erby Kolowratů a Vrbnů a freska Panny Marie Loretánské. V současné době bývá kaple občas přístupná.

Turistické informační centrum zabezpečuje a pořádá městské kulturní akce a trhy, koordinuje kulturní aktivity ve městě, zabezpečuje informace pro turisty atd. Otevírací doba: Pondělí:     09:00 - 11:00 13:00 - 16:00Úterý:        09:00 - 11:00 13:00 - 16:00Středa:      09:00 - 11:00 13:00 - 16:00Čtvrtek:     09:00 - 11:00 13:00 - 16:00Pátek:       09:00 - 11:00 13:00 - 16:00Sobota:     ZavřenoNeděle:     14:00 - 17:00 h poskytuje služby Městské muzeum

Zaniklý hrad stával na skalisku, které je dnes součástí přírodní rezervace Jezerka. Od zámku Jezeří k němu vede modrá turistická značka, přibližně 2,5 km dlouhá. Historie hradu Žeberk (německy Seeberg, v překladu Jezerní hora) byl založen záhy po polovině 13. století. Za jeho zakladatele je považován Albrecht ze Seeberku (Žeberku), kterého prameny zmiňují v roce 1277. Žeberk byl nejvýše položeným hradem v Krušných horách a to se mu stalo osudným. Kvůli nepohodlnému přístupu byl málo obýván a v podstatě velmi brzy po svém vzniku, v průběhu první poloviny 14. století, byl opuštěn. Jeho majitelé si na úpatí Krušných hor postavili pohodlnější sídlo Nový Žeberk. Starý Žeberk nadále sloužil jen jako hraniční pevnost a roku 1385, kdy byl v majetku pánů z Bergova, se již připomíná jako pustý. Podoba hradu Hrad Starý Žeberk zanikl velmi záhy po svém vzniku, a proto se z něj do dnešních dnů mnoho nedochovalo. To nám ztěžuje i představu o tom, jak vypadal v době svého života. Navíc většina hradních konstrukcí byla dřevěná. Centrální část hradního areálu zaujímá rozeklané skalisko, na němž podle nálezů stával blíže neurčitelný objekt. Je možné, že ke skalisku přiléhaly další objekty. Dodnes se z hradu dochovaly velmi sporé zbytky hradby a znatelný příkop. Hradní areál je volně přístupný, z centrálního skaliska je nádherný výhled na okolní lesy a bohužel i na nedalekou uhelnou pánev. Tipy na výlet Vydat se můžete na rozhlednu Strážiště u Chomutova, navštívit Oblastní muzeum v Chomutově nebo zoopark.  Ubytovat se můžete v Jirkově nebo v Chomutově.