Studna s kovovou mříží na II. nádvoří Pražského hradu pochází z roku 1702.

Kratochvílova rozhledna stojící na návrší Žižkových sadů v Roudnici nad Labem je tak trochu utajenou vyhlídkovou stavbou. A je to velká škoda. Svým architektonickým pojetím patří mezi nejkrásnější stavby vznikající v éře první republiky, a přestože je nižší nabízí také nádherný výhled na České středohoří. S nápadem zbudovat na okraji parku betonovou věž, která by sloužila k výhledu, přišla Rolnická záložna Podřipská v roce 1934, kdy slavila své 60. výročí založení. Projektu se ujal pražský architekt ing. Štěpánek, který navrhl vzdušnou betonovou konstrukci s kruhovým půdorysem, nesenou osmi vnějšími a jedním středovým sloupem. Kolem něj se vine točité schodiště vedoucí ke kryté vyhlídkové plošině ve výšce 13 metrů. Stavbu vedli roudničtí stavitelé Hádl a Hájek. Park nechal upravit okrašlovací spolek, který tak dal mnoha lidem, postiženým hospodářskou krizí, práci. Slavnostní otevření se konalo 11. Října 1935. A proč Kratochvílova? Inu proto, že Václav Kratochvíl, sedlák a buditel z nedaleké obce Lounky, roku 1874 podřipskou záložnu založil. Rolnická záložna tak stavbou rozhledny, která mimochodem přišla na 200 tis. Korun, uctila památku svého zakladatele. Původně sloužily pro lepší orientaci návštěvníků rytiny na ochozu věže znázorňující význačná místa a hory viditelná z rozhledny. Rytiny byly na bronzovém plechu a provedeny dle návrhu roudnického malíře prof. Kalouse. V průběhu let bohužel zmizely. V roce 2005 prošla rozhledna rekonstrukcí a je tak stále oblíbeným výletním místem. Za dobu její existence stromy trochu povyrostly a zejména jižním směrem brání ve výhledu, ale na ostatní světové strany je výhled vskutku nádherný. Kromě Roudnice spatříme památnou horu Říp a bizarní vrcholy nedalekého Českého středohoří. Na závěr ještě jedna perlička. Kratochvílova rozhledna byla donedávna nejníže položenou rozhlednu v ČR. Stojí totiž v nadmořské výšce 230 m.n.m. V roce 2003 ji o prvenství připravilo otevření nové rozhledny v Hrubém Jeseníku u Nymburka, která se nachází ještě níže. Stojí v nadmořské výšce pouhých 205 metrů.

Vítejte v pohádce. V pohádce jejíž děj se odehrává na Břeclavsku, kraji Jihomoravském nedaleko rakouských zemí. Tou pohádkou je Lednice, romantický novogotický zámek, stojící v nádherné krajině. Lednice je jako součást Lednicko-valtického areálu - přírodně-krajinářského celku o rozloze skoro 300 km2 zapsána na seznamu UNESCO. Tento punc výjimečnosti znamená, že sem každoročně přijedou tisíce návštěvníků, aby obdivovali „zahradu Evropy“. Na svědomí má všemocný, původem rakouský, šlechtický rod Lichtenštejnů. Ale pohádky by se měly vyprávět od začátku. Tak tedy za devatero horami, devatero řekami… Jak to všechno začalo …žili dva bratři, vladykové Adamar a Lipert z Lednice. Nebyli ničím výjimeční. Jezdili na koni, lovili a bavili se. Když trochu zbohatli rozhodli se postavit roku 1222 u brodu blízké řeky Dyje gotickou tvrz. V jejich držení nezůstala dlouho. Po nich ji vlastnil rod Sirotků, kteří ji v roce 1322 prodal Janu z Lichtenštejna. V držení tohoto rodu zůstalo zdejší panství, s krátkou přestávkou v letech 1571-1576, až do roku 1945. Lichtenštejnové měli velké majetky a mnoho sídel. Lednice proto zůstávala zpočátku v pozadí a nebyla příliš využívána. To se změnilo po roce 1585. Tehdy přebudoval Hartman z Lichtenštejna starou tvrz v renesanční zámek. S tím jak začal stoupat mocenský vliv Lichtenštejnů, rostla potřeba i opravdu reprezentativního sídla. Tím se měly stát právě Lednice a blízký zámek Valtice. Zahrada Evropy Od 17. století tak začali Lichtenštejnové upravovat lednicko-valtické panství, jehož dvěmi perlami se staly oba zámky. Nejvíce se o výstavbu zapříčinil Karel Eusebius, jenž úpravám rodových majetků zasvětil celý svůj život. Na svůj dvůr zval významné řemeslné mistry, kašnáře, architekty i umělce té doby, za které vyplácel nemalé peníze. Ze zámku se stal rozsáhlý zámecký komplex s hospodářskými budovami. V budování bylo pokračováno i po Karlově smrti. V roce 1715 byla vybudována proslulá alej, která spojila lednické a valtické panství. Dnes se jmenuje Bezručova. Ovšem to co dělá z Lednice neobyčejné šlechtické sídlo je zámecké okolí. Rozsáhlý a nádherný park, plný vodní ploch a romantických staveb. Tyto stavby začaly vznikat na konci 18. století. Úžasné romantické stavby Lichtenštejnové zde vystavěli romantickou zříceninu Janův hrad, klasicistní myslivnu Lovecký zámeček, Apollónův chrám s dórským sloupořadím, Rybniční zámeček, Hraniční zámeček, Belvedér; vyhlídku Kolonáda na Reistně, Rendez-vous též zvaný Dianin chrám, prsaté Tři Grácie, Akvadukt, Obelisk, Vodárnu a Minaret. To vše doplnil velký zámecký rybník s 15 ostrovy a mnoho okrasných dřevin a květinových záhonů. Vskutku neobvyklá krása, kterou dodnes můžeme na tomto pohádkovém místě obdivovat. Exteriér zámku Protože Lichtenštejnové šli s dobou, nemohli opomenout i stavební úpravy samotného zámku, který tak měnil tvář v souladu s dominujícími stavebními slohy a rozšiřoval se. Po baroku tak přišel ke slovu klasicismus, po něm empír a do současné krásy vyrostl lednický zámek v polovině 19. století ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Architektem byl Jiří Wingelmüller. Ve stejném slohu byl přestavěn i přilehlý kostel sv. Jakuba. Lichtenštejnové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy ho získal stát. Zámecké interiéry Stejnou nádherou jakou oplývá zámek zvenku, oplývá i výzdoba jeho interiérů. Návštěvníci mohou obdivovat vyřezávané kazetové stropy, původní nábytek a mobiliář. Pozoruhodné je šestatřicetistupňové dřevěné schodiště v knihovně, které vedlo do ložnice knížat a bylo vyrobeno bez použití jediného hřebíku. Ve většině společenských prostorů jsou postaveny mramorové krby. První prohlídkový okruh zahrnuje přízemí a reprezentativní sály. Druhý nás zavede do patra, kde můžeme nakouknout do soukromí šlechty a způsobu jejího života. No a samozřejmě nádherný zámecký park se všemi jeho romantickými stavbami, zákoutími, skálami, rybníky a stromy na jehož prohlídku jeden den rozhodně nestačí. A nezapomeňte na Valtice… Tipy na výlet Ve Valticích můžete navštívit Muzeum zahradnictví a životního prostředí. V nedaleké Břeclavi stojí zámek, Městské muzeum a galerie, kostel navštívení Panny Marie, kostel sv. Václava, synagoga a židovský hřbitov. Podívat se můžete také na zámek Pohansko.  Ubytovat se můžete třeba v Lednici nebo ve Valticích.

Zajímavý až exoticky působící kostel ve zdejší oblasti je kostel Panny Marie, nacházející se na konci obce Dubí při silnici vedoucí na Cínovec. Iniciátorem kostela postaveného roku 1898 ze sbírek věřících byl hrabě Clary, architektem pak P. Bigaglio. Kostel zaujme nejen svoji architekturou ve stylu benátské gotiky, ale také použitým stavebním materiálem, kterým je bílý a červený mramor.Jde o trojlodní baziliku s vyšší hlavní lodí. Hlavní loď má výšku 13,9 m a šířku 7,2 m, boční lodě pak mají výšku 8 m. Celkově je kostel dlouhý 50 m a široký 17,2. Ve věži vysoké 33 m se nacházejí dva zvony. Kostel slouží nejen k bohoslužbám, ale i ke kulturním účelům.