Město Toužim, původně dvorec, proboštství a hrad má bohatou historii a četné památky. Město je památkovou zónou, stejně jako části Kosmová a Kojšovice s památkami lidové architektury.  Historie hradu a města                               Toužimsko bylo kolonizováno na konci 12. stol. jihočeským velmožem Jiřím z Milevska, který v roce 1185 založil v Milevsku klášter premonstrátů a odkázal mu svůj majetek včetně Toužimska. Po příchodu premonstrátů zde vyrostlo opevněné proboštství s kostelem sv. Jana Křtitele a hospodářským dvorem. První písemná zmínka o Toužimi však pochází až z roku 1354. Po vyplenění milevského kláštera v roce 1420 se konvent s opatem uchýlili do Toužimi, odkud byli roku 1430 vyhnáni husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, který se v roce 1437 stal zástavním držitelem toužimského zboží. Proboštství postupně přeměnil na hrad a předal svému synovi Janovi. Předhradí sídla tvořil hospodářský dvůr a kostel. Po založení města v roce 1469 se hrad stal organickou součástí opevněného města. Již na počátku 16. stol. byl za pánů z Plavna vybudován při západní straně donjonu mohutný třípodlažní palác. Postupným rozšiřováním, renesančními a barokními přestavbami a úpravami objektu vznikl členitý komplex Horního zámku. Renesanční přestavbou prošlo i předhradí, které se do roku 1544 přeměnilo na dnešní Dolní zámek. Po roku 1620 byl vyhořelý zámek nákladně obnoven vévodou Juliem Jindřichem na velkolepé reprezentativní šlechtické sídlo. Při stavbě zámecké zahrady severně od zámku zanikl proboštský kostel sv. Jana Křtitele a na jeho místě byla vystavěna kaple sv. Kříže. Po požáru v roce 1652 byl zámecký areál opět obnoven a později byl také vybudován i vrchnostenský pivovar, který později nahradila nynější barokní novostavba zámeckého pivovaru. Od poloviny 17. stol. postupně ztrácí rozsáhlý zámecký areál svojí rezidenční funkci a započal chátrat. Podoba zámku Do podoby objektu výrazně zasáhly i necitlivé zásahy z počátku 19. stol., postupně zanikla zámecká zahrada včetně letohrádku. V roce 1945 vyhořel pivovar a v 60. letech byla zbořena větší část zámeckého dvora a zahradu postupně zastavili panelovým sídlištěm. Od 90. let toužimský zámek výrazně chátrá, ale po letech jej opět získalo do vlastnictví město. Zámek dnes není veřejnosti přístupný a jeho další osud zatím není znám. Tipy na výlet Po okolí Toužimi se můžete rozhlédnout z rozhledny Třasák. Nedaleko Toužimi stojí také zřícenina kostela sv. Blažeje. Na výlet se můžete vydat i na zámek a hrad v Bečově nad Teplou. Podívat se můžete také na o něco vzdálenější barokní zámek Bezdružice. Ubytování najdete přímo v Toužimi.

Výstaviště Lysá nad Labem, spol. s r. o., je jediným soukromým subjektem toho druhu v České republice. Postaveno bylo od základů na parcelách v těsné blízkosti vlakového nádraží v Lysé nad Labem, v roce 1994. O pět let později došlo k rozšíření krytých výstavních ploch přístavbou dvoupodlažní haly na nynějších 5 100 m2 (včetně klimatizace a vybavení moderními výstavnickými technologiemi). Venkovní dlážděná plocha nabízí 15 000 m2.Již v prvním roce existence výstaviště (od září do prosince 1994) se uskutečnily výstavy Kůň, podzimní Zemědělec a Polabské vánoční trhy, které již mají za sebou deset  úspěšných ročníků.V současné době má Výstaviště Lysá nad Labem, spol. s r.o.,  ve své dramaturgii 26 výstav v 16 termínech.  Některé z nich, zejména odborně zaměřené, jsou kontraktačně – prodejní (např. Řemesla, Ligna Bohemia, Stavitel, Elegance, Domov a teplo), jiné prezentačně – prodejní  (např. Jaro s koňmi, Kůň, Náš chov, Chovatel,  Květy), nebo jen prezentační (Narcis, Čtyři dny se záchranáři, Rychlá kola), zbytek je prodejních (např. Zemědělec, Polabský knižní veletrh, Kola, Polabské vánoční trhy).Vedle vlastních akcí společnosti Výstaviště Lysá nad Labem se v moderním výstavním areálu konají i další výstavní, společenské a kulturní akce formou pronájmu (např. výstavy psů, prodejní akce, plesy, koncerty, divadelní představení, semináře a kongresy…).Pozitivně – motivačním faktorem pro návštěvníky výstaviště v Lysé nad Labem je blízkost  Lysé od Prahy a velmi dobré vlakové spojení (každou půlhodinu z Masarykova nádraží – 20 minut jízdy), vlakem je možné přijíždět i od Ústí nad Labem a Kolína,   příznivá dostupnost automobilem (dálnice D 11 – 9 km, rychlostní komunikace R 10 – 9 km).

Zachovalý a v návštěvních hodinách přístupný hrad Svojanov se nachází na ostrohu nad Křetínským potokem na severním okraji stejnojmenné obce. Okolo něj vede turistické značení, mj. i z městečka Bystré, vzdáleného přibližně 3 km západním směrem. Historie hradu Svojanov založil okolo roku 1265 král Přemysl Otakar II. Vyjma let 1287–1290, kdy jej vlastnil Záviš z Falkeštejna, byl až do husitských válek královským majetkem. V Majestas Carolina je uváděn jako jeden z nezcizitelných královských hradů. Od roku 1419 jej vlastnil Oldřich z Boskovic a jeho potomci, z nichž Ješek z Boskovic jej v 70. letech 15. století pozdně goticky upravil. Další úpravy proběhly v první polovině 16. století za Trčků z Lípy. Okolo roku 1547 hrad získal Václav Žehušický z Nestajova. Jeho potomci po požáru roku 1569 hrad upravili renesančně. Od konce 16. do počátku 18. století Svojanov vlastnili Zárubové z Hustířan. Těžké rány hrad utržil za třicetileté války i prusko-rakouských válek. Posléze byl pouze částečně opravován a utilitárně využíván. Po požáru roku 1842 byl hrad opět opraven a vznikla zde nová empírová budova. V roce 1910 hrad koupilo město Polička a zpřístupnilo jej částečně veřejnosti. Nacházely se zde též byty a ubytovna. V roce 1948 se hrad stal státním majetkem, ale od roku 1992 je opět v držení města Poličky, které zde provozuje dvě prohlídkové trasy, hotel a restauraci. Podoba hradu Původní raně gotický hrad sestával z hradby, paláce při severozápadní straně a bergfritu s břitem, namířeným proti případným útočníkům. O další zástavbě uvnitř hradby nemáme informace, i když velmi pravděpodobně existovala. Pozdně gotická přestavba se okrajově týkala jádra, ale její hlavní náplní bylo vybudování vnější linie opevnění s polookrouhlými baštami, z nichž jedna obsahovala navíc bránu. Nová hradba pojmula i novou rozměrnou hospodářskou budovu. Renesanční stavební činnost se soustředila především na jádro hradu, kde vznikl nový palác před břitem bergfritu. Empírový palác pak byl po roce 1842 situován severně pod jádrem a zčásti využil pozdněgotické hradby a dvou bašt. Tipy na výlet Ve Svojanově najdete také kostel sv. Petra a Pavla. Renesanční zámek nebo starou vápenku najdete v Bystrém. Vystoupit můžete také na rozhlednu Horní Les. Ubytovat se můžete ve Svojanově. M.K.

Klášter Velehrad je bývalým konventem cisterciáků u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Najdeme je ve stejnojmenné obci, v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Dnes je Velehrad jedním z nejvýznamnějších poutních míst u nás. Velehradský klášter se stal prvním cisterciáckým klášterem na Moravě. Založil jej roku 1205, z podnětu olomouckého biskupa Roberta (1201-1240), moravský markrabě Jan Jindřich, bratr krále Přemysla Otakara I. Místo nebylo vybráno náhodně, podle tradice se zde nalézalo hlavní působiště cyrilometodějské mise ve 2.polovině 9.století. První mniši přišli v listopadu 1205 z kláštera v Plasech. Stavba kláštera byla dokončena ve 40. letech 13.století a byl vybudován v pozdně románském slohu, s prvky rané gotiky. Kostel byl vystavěn jako románská bazilika s příčnou lodí a pěti apsidami. Klášter byl původně zamýšlen jako místo posledního odpočinku moravských Přemyslovců. Roku 1222 zde byl skutečně pochován fundátor, Vladislav Jindřich.Klášter se po většinu své existence zmítal v problémech a to jak vnitřních tak vnějších. Potýkal se s uvolněnou morálkou řeholníků, finančními problémy, byl často terčem vpádů z Uher a roku 1421 byl vypálen husity. Jeho obnova byla velmi skromná, velkorysé přestavby se dočkal až po velkém požáru roku 1682. Barokní přestavbu, která trvala až do roku 1777, zahájil opat Petr Silavecký. Stavbu vedl přední architekt 2. poloviny 17. století na Moravě G. P. Tencall. V období Josefínských reforem byl klášter 1784 zrušen a kostel působil jako farní. V areálu opatství byl zřízen hřebčinec. Roku 1890 získali konvent jezuité, kteří zde zřídili kolej a řádové gymnázium. Po uzmutí moci komunisty byli jezuité z Velehradu vyhnáni. Budovy konventu pak sloužily jako ústav pro duševně choré a tělesně nemocné osoby. Po roce 1989 byl klášter navrácen řádu zpět. Klášteru ve Velehradu se dostalo také dvou velkých poct od papežů. Nejdříve roku 1928 byl papežem Piem XI. povýšen konventní kostel na baziliku minor a v roce 1985 věnoval papež Jan Pavel II Velehradu zvláštní vyznamenání, Zlatou růži. Stalo se tak příležitosti jubilea 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje. Tuto vysokou poctu obdrželo jen několik křesťanských chrámů na světě. Dne 22. dubna 1990 Jan Pavel II. Velehrad osobně navštívil. Památkou na tuto událost je obrovský kříž s jeho znakem stojící na nádvoří před bazilikou.Komplex kláštera dnes tvoří barokní konvent, pozůstatky románsko-gotických staveb a kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je jedním z největších kostelů v českých zemích. Základy původního kostela jsou zpřístupněny v lapidáriu. Mimo baziliku se nachází gotická kaple zvaní "cyrilika".