Archeologické naleziště Hradiště se nalézá na katastru Zbraslavi na vyvýšenině na pravém břehu Vltavy. Byly zde nalezeny pozůstatky starověkého osídlení. Místo je přístupné pro turisty a je také vyhlídkou na Zbraslav, Radotín a údolí Vltavy.

Hrad Roštejn je zachovalý goticko-renesanční hrad ležící nedaleko Telče, která je sama o sobě zajímavým výletním cílem. Historie hradu Vystavěli ho ve druhé čtvrtině 14. století páni z Hradce. Jako místo vybrali skalní ostroh uprostřed lesů u vsi Doupě. Vznikl jako jeden z řetězce pomezních hradů na hranici velkého dominia panů z Hradce, boční větve Vítkovců. Právě jeho exponovaná poloha na pomezí Čech a Moravy bylo důvodem, že se postupně vylepšovala jeho obranyschopnost. Kolem roku 1353 byl hrad obehnán gotickým opevněním s kruhovými baštami. V době válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na konci 14. století bylo opevnění hradu rozšířeno. Svou pevnost osvědčil hrad za husitských válek, kdy byl roku 1423 obléhán husity pod vedením hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic. Ten sice zpustošil podhradí, ale samotný hrad zůstal nedotčen. Renesanční přestavba Renesanční přestavby prováděné za Zachariáše z Hradce po roce 1570 pozměnily funkci hradu. Ze strážního hradu se stal pohodlný lovecký zámek. Roštejn byl zvýšen o jedno patro, uvnitř hradu vznikl rytířský sál a hradní kaple. U hradu byl zřízena veliká obora. Po vymření pánů z Hradce v roce 1604 se dostávají právem dědiců na Roštejn Slavatové, po nich Lichtenštejnové a naposledy Podstatští. K výraznějším stavebním úpravám již nedošlo. Jen v 18. století byla kaple přebudována v barokním slohu. Od počátku 19. století přestal být Roštejn šlechtickým sídlem, bydlel tu jen panský myslivec, pro kterého byla postavena budova vedle hradní brány. Ostatní části hradu zpustly. V roce 1915 po úderu bleskem hrad vyhořel. Podoba hradu Po renesanční přestavbě v 16. století se dochovalo zachovalo gotické klenutí a základy věží a také dominanta Roštejna hranolová osmiboká věž, vysoká 28 m. Dochoval se také renesanční portál, kterým se do hradu vchází. V hradních interiérech jsou cenné renesanční nástěnné malby, dobový mobiliář a sbírky. V největší místnosti, tzv. maškarním sále, je umístěna obrazárna s více než čtyřmi desítkami obrazů z období od renesance po rokoko. Stěny v erbovním sále zdobí přes sedm set erbů z doby, kdy hrad náležel rodu Slavatů. Bývalá obora je botanickou přírodní rezervací. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zámek Třešť, synagoga Třešť a židovský hřbitov. Navštívit můžete také Muzeum Vysočiny, resp. jeho pobočku v Třešti. Za výlet stojí i zřícenina hradu Janštejn. V Horních Dubenkách najdete mlynářské muzeum Chadimův mlýn. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Štamberk. Ubytovat se můžete v Horní Cerekvi.

Ruiny kostela sv. Anny patřící bývalé vsi Pořejov se nacházejí na kopci nad bývalou obcí ve výšce 712 m.n.m. Na místě kostela stávala kaple o níž je zmínka z roku 1658. O dva roky později na popud majitelky Veroniky Kateřiny Alsterlové dochází k rozšíření na barokní kostelík. V roce 1673 je kostel dále rozšířen. V roce 1786 je sice odsvěcen, ale již na počátku 19. století je jeho funkce opět obnovena a slouží věřícím až do konce druhé světové války. S odchodem místního obyvatelstva, ale difinitivně ztrácí svoji funkci a začíná chátrat. Ani po pádu komunistického režimu za kterého měla svého času ve věžičce stanoviště pohraniční stráž,  se neblýská na lepší časy a ruiny stále více chátrají, tak to alespoň dokládají fotografie pořízené s odstupem pouhých několika roků. Kolem kostela se rozkládal hřbitov, do jehož zdi bylo v roce 1933 zasazeno 14 vzácných bronzových plastik křížové cesty, které si získaly uznání i na výstavě ve Vídni. Každá z desek měla rozměry 40 x 40 cm. Dnes už je zde nenajdeme, zůstaly po nich jen dva prázdné kamenné rámy. Cenná část mobiliáře kostela se nachází v Tachovském muzeu. Jde o sochy Krista a 12 apoštolů.

Kostel sv. Petra a Pavla je jednou z dominant města Mělníku. Kostel s dlouhým stavebním vývojem byl na počátku románskou trojlodní bazilikou. Chrámové gotické trojlodí vzniklo v 80. letech 15. století. Kolem roku 1520 byla zvýšena hlavní loď a honosný presbytář s podzemní kryptou. Po dalších požárech vznikaly další úpravy. Dnešní podoba chrámu pochází z přestavby v letech 1913-1915 provedené architektem Kamilem Hilbertem. Kostel je trojlodní stavba s převýšenou střední lodí, pětiboce ukončeným presbytářem a obdélnou předsíní při severní boční lodi. Boční lodě i presbytář osvětlují gotická okna s plaménkovými kružbami. Závěr i hlavní loď má klenbu hvězdicovou, předsíň síťovou a boční lodě oddělené od hlavní arkádami jsou sklenuty křížově. Presbytář sklenutý síťovou klenbou s malbami má na svorníku Kristovu tvář. Nachází se zde kamenné sanktuarium. V bočních lodích se nacházejí kamenné náhrobníky. Zajímavé jsou i veřejnosti nepřístupné prostory jako kaple Božího hrobu, první patro věže (pokladnice) či románský interiér věže s bývalou kaplí sv. Jana Nepomuckého. Mobiliář kostela je převážně barokní, hlavní oltář s obrazem od Karla Škréty se sochami světců, boční oltář sv. Ludmily (1673) s obrazem zobrazující sv. Ludmilu učící svého vnuka Václava a také cínová křtitelnice z roku 1578. V kryptě pod presbytářem je veřejnosti přístupná kostnice fungující od 30. let 16. století. Vznikla jelikož nebylo kam již dávat kosti neboť kapacita hřbitova kolem kostela byla omezená. Sloužila až do roku 1775 kdy byl zřízen nový hřbitov při kostele sv. Ludmily. Poté měla být zrušena, ale nakonec byla jen uzavřena a poskytla tak později mnoho studijního materiálu pro antropology. V letech 1915-1919 byla upravena. Dnes zde najdeme ostatky 10-15 tisíc osob, z většiny z nich je složena stěna nazývaná Kalvárie. Při severozápadním rohu stojí 60 m vysoká pozdně gotická věž kostela, která měla svoji románskou předchůdkyni. Současná stavba byla vystavěna v průběhu 80. let 15. století. Původně zakončena gotickou jehlancovou střechou, ale po požáru v roce 1681 dostala raně barokní cibulovitou báň s cibulkami na nárožních vežičkách ochozu. Kromě zvonice sloužila věž i jako strážní. Dnes po náročné rekonstrukci v roce 2006 je její ochoz ve výšce 37 m (177 schodů) přístupný veřejnosti (celoročně). Je odsud výhled nejen na město, ale i Kralupy nad Vltavou, Kladno, České Středohoří, Říp, Ještěd, Vrátenská hora, Bezděz a další. Kostel, věž i kostnice jsou přístupné veřejnosti.