Valdštejnské náměstí leží mezi Valdštejnskou ulicí a ulicí Tomášskou. Stejně jako Valdštejnská ulice nese název odvozená od názvu paláce ve východní části náměstí, který nechal postavit Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Původní název této lokality, U Písecké brány, byl odvozen brány ležící v její blízkosti. Od poloviny 18. století až do roku 1935, kdy byl oficiálně zaveden současný název, se náměstí jmenovalo Valdštýnské. V současné době zde, ve Valdštejnském paláci (čp. 17/4), sídlí Senát, horní komora Parlamentu České republiky, na jehož existenci má většina společnosti skeptický názor.

K hradbám hradu Sovinec se přikládá empírový kostel sv. Augustina. Předchůdcem byla kaple stejného jména přímo v areálu hradu. Pak byl v roce 1845 vystavěn při hradbách současný empírový kostel. Kostel je jednolodní stavba s věží, kterou tvoří z části bývalá hláska stěžící bránu hradu a kterou kostel navazuje na hradní opevnění. Uvnitř kostela se nachází klasicistní hlavní oltář, boční oltář s obrazem Malé Kalvárie, obrazy Křížové cesty a dodnes funkční varhany.

První zprávy o Žižkově půocházejí z 11. a 12. století v souvislosti s popravištěm na zdejším Šibeničním vrchu. Ve 14. století se v písemnostech o založení Nového Města objevují zmínky o Vítkově hoře. Ve druhé polovině 14. století patřila část území benediktskému klášteru sv. Ambrože a Mikuláše z Olšan. Odtud místní název Olšany. V době vlády Karla IV. se na části strání pěstovalo víno. Mezi vinicemi bylo i popraviště. V 17. a 18. století byly vinice poničeny a pozemky byly využívány jako pole a zahrady. Vznikly zde usedlosti, jejichž některé názvy se objevují ještě dnes. Smetanka, Rožmitálka, Sklenářka, Ohrada,, či Pražačka. V roce 1860, za morové epidemie, byla část pozemků vyčleněna pro pohřebiště. V roce 1784 se začalo využívat jako centrální hřbitov pro celé území Prahy na pravém břehu Vltavy. V 19. století, podobně jako v některých dalších částech Prahy, se i na Žižkově začaly objevovat průmyslové podniky a rostla zde obytná výstavba určená především dělníkům. Žižkov se v té době zařadil mezi největší a nejlidnatější části Prahy. K Praze byl Žižkov přičleněn v roce 1922. Název je odvozen od jména vojevůdce Jana Žižky, který zde v roce 1420 v čele husitských vojsk porazil první křižáckou výpravu.

Zhruba 12 m vysoké špičaté skály, přístupné pouze po obvodu. Jejich vrchol není bez horolezeckého vybavení dostupný a stejně tak vrcholová plošina neposkytuje pro okolní porost žádný výhled.