Hrad Hasištejn byl zbudován na vysokém ostrohu nedaleko Prunéřova, který leží na západ od Chomutova.    Historie hradu Hrad vznikl někdy po roce 1300, poprvé se uvádí r. 1348 jako hrad královský. Stavebníkem hradu byl významný feudál, snad dokonce sám panovník. Zákoník Majestas Carolina, pořízený z vůle císaře Karla IV., ho uvádí jako hrad královský, který nesměl panovník prodat, a zastavit jej mohl nejvýše na devět let. Hrad měl pestrý osud, někteří jeho páni si spojením s rytíři, kteří přepadávali královské hrady a statky, vysloužili královu odvetu. Vojsko Václava IV. hrad pobylo. Těžce poškozenou stavbu král zastavil Mikulášovi z Lobkovic. A s tímto jménem je spojena intenzivní stavební činnost, jejímž cílem bylo uzpůsobit hrad k obývání. Po jeho smrti převzal hrad jeho syn Mikuláš II. Hasištejn. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic Jeho známým potomkem byl Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461-1510), známý humanista, literát a badatel. Všestranně vzdělaný humanista hrad upravil a opevnil a jeho interiéry vybavil cennými sbírkami uměleckých děl a bohatou knihovnou. Složitý vývoj majetkových vztahů splétajících se kolem hradu prohloubila bělohorská pohroma a následná konfiskace. Zkázu dokonala třicetiletá válka. Na konci 19. století se dostal hrad do vlastnictví Emanuela Karsche. Ten nechal odstranit suť a zpevnit zdi. Z bývalé palácové budovy udělal restauraci a nejvyšší věž upravil na rozhlednu. Dispozice hradu Nejstarší částí hradu je protáhlé jádro s volně stojícím okrouhlým bergfritem, obcházeným obloukovitě vedenou hradbu. Nejchráněnější místo zaujal palác charakteru obytné věže. V jeho blízkosti byla proti vstupní bráně do obvodové hradby vetknuta budova kaple, jejíž obdélný, křížovou klenbou zaklenutý presbytář vystupoval z obvodu hradu. Obdélná loď nedosahovala velkých rozměrů. Ke kapli z boku přiléhala ještě další křížově zaklenutá prostora. Zda byla v prvé fázi zastavěna i další poměrně rozsáhlá plocha hradu, doposud nevíme. Nejspíše po obležení roku 1418 se hrad dočkal úprav. Dotkly se věžovitého paláce, který byl při té příležitosti též rozšířen. Jejich těžiště však leželo ve výstavbě nového vnějšího opevnění. Jádro ze tří stran obklopil nový parkán, před čvrtou hranolovou dovnitř otevřenou branou, bylo postaveno nové předhradí, přístupné po mostě přes šíjový příkop. Protože terén v této části hradu prudce klesal, byl využit pro zřízení velkého, valeně klenutého sklepa, nad jehož klenbou teprve mohlo vzniknout rovné nádvoří. Součástí obranného systému se stalo i nové opevnění na valu před starým šíjovým příkopem, do něhož se vcházelo věžovitou zataženou branou. Dominovala mu čtverhranná, směrem k hradu otevřená bateriová věž. Nebezpečný prostor před hradem zajistila předsunutá bašta. Prvá fáze hradu náleží mezi objekty rozvíjející základní bergfritový typ. Sálový palác zde byl nahrazen obytnou věží.     Dodnes se z hradu zachovala většina hradeb i budov, přestože jsou dnes beze střech a s propadlými stropy. Hradní bergfrit je upraven na rozhlednu, z níž je krásný výhled. Tipy na výlet Vypravit se můžete na rozhlednu Svatý Kopeček u Kadaně, také navštívit františkánský klášter v Kadani, Mikulovickou bránu nebo hrad Kadaň. Zajímavý je také zámek Klášterec nad Ohří nebo zřícenina hradu Falknštejn, Egerberg a Šumburk. Ubytování je vám k dispozici v Chomutově.

Dnešní stavba kostela sv. Havla v obci Bílý Kostelec byla vystavěna v roce 1733 nákladem hraběnky Šporkové. Pravděpodobně již dříve tu stávala starší stavba. Stavba se velmi rychle proměnila ve zříceninu během 70. let 20. století. Kostel byl rozměrnou bez věžovou stavbou z lomového kamene, doplněná cihlami, s obdélnou lodí a půlkruhovým presbytářem. Loď měla rozměry 15 x 9 m. Severně od presbytáře byla vybudována menší oratoř přístupná po točitém schodišti. Loď byla plochostropá, presbytář kryt valenou klenbou s konchou a sakristie křížovou klenbou.V interiéru se nacházel sloupkový oltář s několika vyřezávanými sochami a dva boční oltáře sv. Jana nepomuckého a sv. Kateřiny. Do dnešní doby se zachovaly obvodové zdi v téměř původním stavu. Stavba je beze střechy, pouze presbytář má dodnes klenbu, která díky tomu, že není kryta střechou je silně promáčená a bez zásahu se může časem také zřítit. U výklenku kněžiště jsou ještě viditelné zbytky nástěnných maleb (2009). Kostel volně přístupný je samozřejmě bez veškerého vnitřního zařízení. Ze zvonice nahrazující věž, se dochovaly jen spodní zůstatky zdí do výšky cca 2 metry. Horní část byla patrně dřevěná.

Dřevěná krytá lávka, která překonává Teplou Vltavu asi 10 km západně od Volar. Byla postavena roku 1870. Lávka spočívá na třech mohutných kamenných pilířích a má délku 25 m a šířku 1,8 m. Výška valbové, šindelem kryté střechy nad mostovkou je 3 m. Bednění rechle sahá až po okap, střecha je kryta pěti řadami šindelů. Bednění nad středním pilířem je vylamované. Při nízkém stavu vody se otvory v podlaze rechle kolmo dolů spouštěly tyče, jimiž bylo splavované dřevo zadržováno až do doby, než byla z okolních jezírek uvolněna vyšší vlna, která pak klády odnesla až do papíren ve Větřní nebo Loučovicích.

Turistické informační centrum a Městská knihovna SečOtevírací doba sezóna: 8:30-12:00, 13:00-17:00mimo sezónu: po-pá 8:30-12:00, 13:00-16:30, so: 9:30-12:00