Židovský hřbitov Mirovice založený částečně ve svahu se nachází asi 1,2 km severozápadně od centra obce, při turistické značené cestě z Mirovic do Myslína. Byl založen v roce 1680, rozšířen roku 1731 a pak ještě v polovině 19. století do dnešní plochy cca 4.102 m2. Svému účelu přestal sloužit po druhé světové válce. Je zde dochováno více než 200 náhrobků pocházejících z let 1764-1965. Při vstupu na hřbitov stojí dochovaná márnice. O hřbitov je pečováno, ohradní zeď i márnice jsou opraveny. Střežený hřbitov je volně přístupný.

Základní kámen k evangelickému kostelu byl položen 21.8.1904 a již 8.12.1905 byla stavba dokončena. Neorománský kostel inspirovaný porýnskou středověkou sakrální archtekturou byl postaven podle plánů stuttgartských architektů Eisenlohra a Weigla. Věž kostela nad hlavní předsíní je vysoká 26 m. I když je kostel postaven na svahu a velmi úsporně zhotoven, neprojevuje se žádný zásadní stavební problém a obstál dokonce menší zemětřesení. V letech 1960-85 docházelo k postupným opravám, v roce 1990 byla provedena rekonstrukce vytápění na teplovodní systém, díky příjemnému teplu je tak využíván celoročně. Na věži kostela byly původně tři zvony, které vážily dohromady 1.140 kg a stály 3.069 marek. Dnes je zde jen jediný (Luther), ostatní dva byly zabaveny v době druhé světové války pro potřeby válečného průmyslu. Kostel má i jednu neobyčejnou zajímavost. I když jsou zde varhany, žádné neuvidíte. Jde o pozoruhodný malý starý nástroj, který byl zabudován s celým prospektem tak, že nejsou vidět žádné píšťaly. Původně sloužily divadlu ve Weimaru, při jeho rekonstrukci byl tento nástroj vyřazen. Dnes již neznámý občan snad bydlící v Kynšperku je zakoupil a kostelu daroval. Rozebrané byly přepraveny vlakem a sestaveny za dva týdny občanem, který nebyl varhanář, ale stavitel klavírů. Již tehdy byly mechanické dřevěné části opotřebované a kovové části poruchové. Hra na tento nástroj vyžadovala velkou znalost stroje a správnou volbu rejstříků, aby byl poslech přijatelný. Varhany nešly nikdy ladit, neboť neměly správný regulační měch. Při stěhování byl dokonce jeden rejstřík vyměněn za odpovídající trendu tehdejší doby, ale neodpovídal originální dispozici varhan. Dne 8.11.2004 začala náročná oprava varhan. Byly rozebrány do jediné píšťaly, celkem jich bylo 378, vyčistěny, opraveny, vráceny na původní místo a naladěny. Oprava trvala plných 14 dnů a zhruba 13 hodin denně. Byl tak zachráněn unikát, kterých již v naší republice mnoho není. Od roku 1946 užívá kostel českobratrská církev evangelická.

Jihlavský židovský hřbitov se nachází při ulici U Cvičiště, západně od centra města. Byl založen v roce 1869 a v první polovině 90. let 20. století prošel rekonstrukcí. Je ohrazen zdí s kovanou vstupní bránou se židovskou symbolikou. Zeď ohrazuje plochu 8.879 m2 na které se nachází okolo 1000 náhrobků, převážně žulových novodobého typu. Hřbitov je volně přístupný, parkovat lze v blízkosti hřbitova.

Zřícenina hradu Lipý leží nedaleko centra České Lípy, na břehu řeky Ploučnice. Historie hradu Roku 1277 jej jako vodní hrad založil Chval z rodu Ronovců. Hrad velmi rychle zaujal významné místo mezi sídly tohoto mocného rodu. Ve 30. letech 13. století začíná okolo hradu vznikat poddanské město – Lipá. Roku 1327 koupili hrad další příslušníci odnože Ronovců, páni z Dubé, kteří jej vlastnili až do počátku 16. století. Páni z Dubé prováděli na hradě intenzivní stavební činnost, zejména v renesančním slohu. Poslední z majitelů hradu z rodu Berků z Dubé, Adam, měl s manželkou Annou jediného potomka, dceru Annu Marii, které také před svou náhlou smrtí roku 1607 odkázal všechny svoje statky. Ta ovšem Lipou nedržela dlouho, stejně jako další majitel Volf ze Salhauzenu, jemuž za svou účast na stavovském povstání, byl Lipý zkonfiskován a roku 1622 jej od české komory zakoupil Albrecht z Valdštejna, který jej přivtělil ke svému frýdlantskému vévodství. Význam hradu začal upadat, sídelní funkci převzal Nový Zámek a byly prováděny již jen nejnutnější úpravy. To se nezměnilo ani po zavraždění Albrechta z Valdštejna, po němž drželi Lipý Harrachové a posléze Kounicové. Ti až do roku 1822. Požár roku 1820 a pozdější prodej do rukou majitele cukrovaru předurčily konec hradu Lipý ve své středověké podobě. Budovy byly přestavěny na hospodářské účely a po ukončení cukrovarské činnosti byl objekt přestavěn na nouzové byty. Podoba hradu Prvotní hrad Lipý byl velmi jednoduchou stavbou, jedinou kamennou budovou byl okrouhlý bergfrit. Vzrůst významu hradu v první polovině 14. století přinesl i jeho přestavbu ve zcela kamenné sídlo. Poslední známou stavbou této fáze je záchodová věž představující v našich končinách nepříliš časté řešení hygienického zázemí hradu nepochybně kvalitnější než obvykle používané prevéty. Postavena byla z vnější strany obvodové hradby mezi palácem a bergfritem, tedy směrem k řečišti Ploučnice. Někdy na konci 14. století došlo k další výrazné přestavbě hradu především na jižní straně jádra. Z jižního objektu se dochovaly dva obdélné válené zaklenuté sklepy. Z popisu z roku 1502 víme, že hrad měl vodní příkop, přes který vedly dva mosty. Nastupující renesance přetvořila starý hrad v sídlo právem označované za zámek. Úpravy se týkaly především mladších hradních paláců, které byly spojeny do jedné zámecké budovy. Citlivý archeologický výzkum v 90. letech 20. století zbytky hradu citlivě zakonzervoval. Tipy na výlet Přímo v České Lípě najdete barokní klášter obutých augustiniánů, Galerii vlastivědného muzea a samotné Vlastivědné muzeum. Zajímavé je si prohlédnout i městské opevnění nebo vystoupit na rozhlednu na Špičáku. Výlet si můžete také udělat na zříceninu hradu Frýdlant, tvrz Jiljov, zříceninu hrádku Vítkovec nebo na zámek Zahrádky. Ubytování najdete přímo v České Lípě.