Trojský jez leží mezi Císařským ostrovem a Trojou a je součástí zdymadla Troja – Podbaba. Původní jez byl vybudován v letech 1899 – 1902. V letech 1974 – 1979 proděla rozsáhlou rekonstrukci, která mu dala dnešní podobu. Jez má tři pole o šířce 38 m. Jeho průtok je 830 m3/s a má průměrný spád 2,45 m. Při levém břehu je plavební kanál. Při pravém břehu byla plavební komora pro vory dlouhá 409 m a široká 12 m, která dnes po provedených stavebních úpravách slouží pro sportovní účely jako slalomová dráha.

Cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně založil Přemysl Otakara II. ve snaze vybudovat pevný opěrný bod na okraji domény Vítkovců. Zlatá Koruna leží na Vltavě, kousek od Českého Krumlova a je velmi oblíbeným útočištěm vodáků. Podle klášterní tradice rovněž tímto založením splnil král svůj slib, který dal před vítěznou bitvou u Kressenbrunu, ve které slavně porazil vojska uherského krále Bely IV. Novému konventu věnoval jednu z největších cenností, kterou měl, a to trn z Kristovy koruny, který získal od Ludvíka IX. Svatého. Podle této relikvie lokalita získala jméno Sancta Corona.Zakládací listina je datována do doby před 12. zářím 1263. Při válce Vítkovců proti Přemyslu Otakaru II. roku 1276 byla Zlatá Koruna zničena. V 80. letech 13. století bylo tedy třeba klášter vlastně znovu založit. Období, které následovalo, však znamenalo jeho velký rozkvět, opatství se stalo středem velké domény, v rámci níž založilo více než sto nových vsí. Etapu rozvoje ukončil rok 1420, kdy byl klášter dvakrát dobit husity a opatství tehdy ztratilo část svého pozemkového vlastnictví, které zabral Jan Smil z Křemže. Oldřich z Rožmberka, který podvrhnutou listinou získal zlatokorunské panství, uvedl zpět mnichy roku 1437. Oldřich z Rožmberka pak postupně uchvátil veškerou moc nad klášterem a jeho pozemky. Dne 22. června 1601 koupil krumlovské panství od Petra Voka z Rožmberka císař Rudolf II., a to včetně zlatokorunského kláštera. Na opatské místo dosedl energický Valentin Schonbeck (1608), který se obratem pustil do stavebního zvelebování kláštera. Vybudoval tzv. malý konvent, přiléhající ke kostelu Andělů strážných.Klášter ve Zlaté Koruně poté postihlo několik těžkých ran. Nejdříve byl poničen za třicetileté války, poté přišel požár (1733), drancování Bavory a Prusy ve válkách o rakouské dědictví, navíc se přidaly i povodně a velká neúroda. K poslednímu vzepětí a rozmachu dovedl Zlatou Korunu poslední opat Bohumír Blanský (opatem 1755-85). Klášter byl opraven a vyzdoben a byla při něm založena škola. Přesto byl v rámci josefínských reforem roku 1785 zrušen. Získal jej v dražbě Jan ze Schwarzenberku a areál využíval pro hospodářské účely. Po 2. světové válce byl Swarzenberkům objekt zkonfiskován a byla jsem umístěna knihovna Rukopisů a starých tisků ze Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích.Budovy konventu, který je obehnán hradbami, jsou situovány v meandru Vltavy. Areál v současnosti tvoří vlastní klášter a předklášteří. Jádrem je konvent, malý konvent, opatství, kaple Andělů Strážných, hospodářské budovy, kostel sv. Markéty a kostel Nanebevzetí P. Marie. Jde o trojlodní basiliku, která má neobvyklou konfiguraci, není jako obvykle orientován k východu, ale k severovýchodu. Nejstarší částí je kaple Andělů strážných z roku 1370. Jihovýchodně od kostela vznikl konvent. Jeho nejstarší částí je křídlo navazující na transept, obsahující sakristii, kapitulum, průchod a sál mnichů. V polovině 17.století byl komplex goticky rozšířen, mimo jiné i o pivovar.

Židovský hřbitov na katastru obce Drážkov se nachází necelých 1,5 km jihovýchodně od Kamýka nad Vltavou. Ke hřbitovu vede polní cesta vedoucí od silnice č. 102 (Kamýk nad Vltavou – Řadovy). Odbočka se nachází kousek před křižovatku na Brzinu vlevo ve směru na Kamýk. Cesta vede nejříve kolem pole a pak kousek lesem, od silnici ke hřbitovu je to tak cca 250 m. Založen pravděpodobně roku 1680 se svolením tehdejšího majitele skrýšovského statku Václava Miloty Hrušovského. Podnětem byla patrně velká epidemie moru, která tehdy postihla celé území Čech. V roce 1791 došlo k prvnímu rozšíření. Další přišlo roku 1850, příkoupením svažitého a kamenitého pozemku na dnešních 2.809 m2. Přitom byla postavena nová ohradní zeď s bránou a márnicí. Pohřby se zde konaly až do roku 1936. Na počátku 90. let 20. století byl zanedbaný hřbitov vyčištěn, postaveny povalené náhrobky a opravena ohradní zeď s márnicí. Do dnešní doby se dochovalo na 300 náhrobků barokní a klasicistního stylu, nejstarší čitelný pochází z roku 1681. V objektu márnice se pak dochovaly zbytky zařízení k vykonávání obřadu tahary (omývání zemřelých). Hřbitov je udržován a uzamčen.

Náměstí Klárov patří mezi nejrušnější dopravní křižovatky spojující Malou Stranu, Staré Město, Hradčany a Holešovice. Území Klárova patří podle archeologických poznatků mezi nejstarší zastavěné lokality na levém břehu Vltavy. Dochované jsou názvy osady Na pískách a Na písku. A to podle naplavenin Vltavy a potoka Brusnice, který v těchto místech ústil do Vltavy korytem a nikoliv štolou jako v současnosti, po stavbě Chotkovy ulice. Pojmenování Klárov bylo úředně zavedeno v roce 1922.