Historie zámku Renesanční zámek v Náměšti and Oslavou byl do své současné podoby přestavěn z původně gotického hradu. První zmínky o hradu jsou z roku 1234, kdy jej vystavěli páni z Lomnice. Pozůstatkem hradu je obranná kruhová věž a části hradebního zdiva. Hrad byl přestavován a rozšířen pozdně goticky, část stavby se později začlenila do zámku, který postavili v letech 1565 - 1578 Žerotínové, podporovatelé Jednoty bratrské. Zámek vystavěli v italském renesančním stylu. Za Žerotínů se stává Náměšť centrem kulturního a společenského života na Moravě. Od roku 1530 zde měla Jednota slavnou tiskárnu, v roce 1578 převedenou do blízkých Kralic. Po bitvě na Bílé hoře musel Karel st. ze Žerotína náměšťské panství prodat a zámek tak získal Albrecht z Valdštejna, který ho o rok později postoupil Wardenbergům. V roce 1752 koupili zámek Haugvicové z Biskupic. Po požáru v roce 1760 byl zámek barokně upraven a byla stržena část původního opevnění. Prostor byl využit pro rozšíření parku. Hraběcí rod Haugviců vlastnili zámek až do roku 1945. Po konci války bylo panství prezidentskými dekrety zkonfiskováno a první patro zámku bylo upraveno pro letní sídlo prezidenta na Moravě. Dr. Edward Beneš zde pobyl pouze v roce 1947. Dispozice zámku Zámek je velmi pěkně situovaný na zalesněný kopec nad levým břehem říčky Oslavy. Do zámku se vstupuje po kamenném mostě s plastikami hodinovou věží. Nad vstupním portálem je znak Žerotínů. Vlastní zámek tvoří čtyři křídla, obklopující nádvoří s Neptunovou kašnou uprostřed. Tři křídla mají patrové arkády. Mezi oblouky arkád jsou erby rodů spřízněných se Žerotíny. Severní křídlo zdobí psaníčkové sgrafito. V severozápadním rohu stojí mohutná obytná věž – pozůstatek původního gotického hradu. Nádvoří má vzhled italského kastelu. Zámecké interiéry Na zámku jsou historické interiéry s dobovým zařízením. V 1. patře zámku je vedle nábytku, obrazů, lustrů, porcelánu, koberců a kachlových kamen, cenná sbírka historických tapisérií od renesance do 19. století. K vidění je také velká zámecká knihovna se vzácnými svazky v několika světových jazycích. Na zámek navazuje anglický park a rozlehlá obora. Je zde k vidění mnoho velmi starých stromů, zejména dubů. Skutečnou pýchou je však tisíc let starý tzv. Žižkův dub v serpentině pod zámkem, který je nejstarším dubem na Moravě. Tipy na výlet V Náměšti nad Oslavou se můžete přijít podívat na Festival keltské kultury Beltine. Výlet si můžete udělat také na zříceninu hradu Holoubek, zříceninu hradu Lamberk, zříceninu Sedleckého hradu, vystoupit na rozhlednu Babylon, rozhlednu Ocmanice, prohlédnout si zříceninu tvrze Kralice nad Oslavou, tvrz Jinošov a mnohé další. Za vidění stojí i pozůstatky hradu Kraví Hora nebo zřícenina hradu Levnov. Ubytovat se můžete přímo v Náměšti nad Oslavou.

Na východním okraji obce při Veselské ulici se v areálu městského hřbitova nachází židovský hřbitov. Byl založen roku 1862 a naposledy rozšířen roku 1908. Po válce část hřbitova padla za oběť výstavbě urnového oddělení a zbořen byl rovněž hřbitovní domek. Dnes se na ploše přibližně 2.759 m2 nachází zhruba 200 novodobých náhrobků z doby existence hřbitova a také přibližně stovka náhrobků starších přemístěných sem ze zrušeného staršího hřbitova. Hřbitov je volně přístupný v běžné otevírací době městského hřbitova.

Obec Háje (nebo také Háj) je velmi mladého data. Zdejší pozemky byly částí Hostivaře a patřily nejvyššímu purkrabství. Ještě v roce 1720 byl na tomto místě les, ale snad již i první dvůr. V 18. století se na některým mapách objevuje malá osada pod jménem Maly Hostivarz. V roce 1920 se stal Hostivař součástí Prahy, ale bez svých osad Milíčova a Hájí. V roce 1922 byly právě tyto dvě osady sloučeny v jednu novou samostatnou obec pod jménem Háje. Jádro tehdejší obce bylo v místě dnešní ulice Mandlovy. Ve 20. letech zde začala vznikat vilová zástavba. Dnes zaujímá podstatnou část plochy gigantický komplex sídelního souboru Jižní Město. 

Barokní zámek Skalka se nachází ve stejnojmenné obci ležící mezi Dobruškou a Solnicí. Dnešní podobu získal zámek v první polovině 18. století, kdy byl postaven na místě staršího středověkého sídla, které bylo spojeno s rody Ostrovských ze Skalky a Mladotů ze Solopysk. Historie zámku Původní tvrz se v pramenech poprvé připomíná roku 1360. Vlastní ji Ješek a Půta ze Skalky. Tvrz je postavená ve velmi příhodném místě, na skalním ostrohu nad Zlatým potokem. Od roku 1440 až do poloviny 17. století zde sídlil rod Ostrovských ze Skalky. Koncem 16. stol. za Viléma Ostrovského ze Skalky byla tvrz přestavěna na renesanční zámek s mazhauzem, velkou síní, palácem a dvěma věžemi. Zámek stál na jižním konci skalnatého ostrohu, podle nějž získal své jméno. Když r. 1647 rod Ostrovských ze Skalky vymřel po meči Jiříkem mladším, zdědila Skalku jeho sestra Anna Kateřina, manželka Jana Mladoty ze Solopysk. Za jejich vlastnictví byl zámek od základů přestavěn v barokním slohu, průčelí zámku pak v polovině 18. stol. v rokokovém stylu. Do tohoto prostředí je situován děj Jiráskova Temna, odehrávající se v l. 1724 - 25. V průběhu 20. století bylo na Skalce zřízeno muzeum Jiráskova Temna. V roce 1800 zámek koupil Gundakar Colloredo-Mansfeld, připojil jej k opočenskému panství a stal se pouze sídlem správce dvora a později různých nájemců. Po pozemkové reformě v roce 1925 získali zámek Skalka manželé Martincovi, kteří jej vlastnili do roku 1948, kdy připadl československému státu. V letech 1959 - 1963 prošel objekt generální rekonstrukcí a byl zpřístupněn veřejnosti. V roce 1992 byl zámek Skalka v restituci vrácen potomkům posledních majitelů a o několik let později prodán soukromé firmě, která má zde své sídlo. Zámek je pro veřejnost uzavřen. Areál zámku doplňuje myslivna z počátku 18. století, jedno z hlavních dějišť Jiráskova románu Temno, sídlo myslivce Machovce, zámecký park a za ním židovský hřbitov ze 17. století. Tipy na výlet Vystoupit v okolí můžete na rozhlednu Skuhrov nad Bělou. Dále můžete navštívit mariánské poutní místo Rokle, Vlastivědné muzeum v Dobrušce, zříceninu hradu Klečkov nebo Kolowratský zámek v Rychnově nad Kněžnou. Ubytovat se můžete v Rychnově nad Kněžnou.