Kousek západně od Přelouče se v poli skrývá malá skalka nazývaná Čertova skála. Místo kde kdysi odpočívali místní obyvatelé při práci na poli při studánce s průzračnou vodou je dnes zarostlé stromy a křovinami. Zůstává tak opomíjeno, neboť sem nevede ani žádná turisticky značená cesta. Zhruba ze středu obce Škudly je potřeba se vydat severním směrem polní cestou a nebo z místní komunikace mezi obcí Škudly a Spytovice to vzít přímo k lesnímu hájku po remízku mezi poli. Ke vzniku tohoto místa se váže pověst u sedláku, který za bohatství upsal svoji duši ďáblu pod podmínku, že čert do zakokrhání přinese polovinu Kunětické hory svázanou jako slaměné povříslo ke chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Málem se mu to podařilo, ale v těchto místech kohout zakokrhal, povříslo prasklo, skála se rozlomila a kus se zde zabořil do země.

Ve městě Vimperku, 17 km od Prachatic, stojí renesanční zámek. Zámek se tyčí na ostrohu nad údolím potoka, kterým vedla dálková cesta do Bavor.     Vznik zámku         Vimperský zámek vznikl přestavbou původního gotického hradu, který založil před rokem 1263 Purkart z Janovic z Vimperka. Hrad se tyčil nad již dříve vzniklým městečkem, které snad založili dělní mnichové z bavorského kláštera Wimberk, kolonizující nepřístupné pohraniční lesy. Hrad měl převážně ochrannou funkci Zlaté stezky z německého Pasova do českého vnitrozemí. Počátkem 14. století se zde usídlili Bavorové ze Strakonic. Později však Vimperk získali zpět Janovicové. Král Václav IV. dal Vimperk do manství Kaplířům ze Sulevic, kteří hrad stavebně upravili a rozšířili. Rožmberkové a jiné významné rody Roku 1554 jej koupil další majitel Vilém z Rožmberka. Právě za Rožmberků došlo k přestavbě nepohodlného a nehostinného hradu v renesanční sídlo. Poslední rožmberský vladař Petr Vok pak prodal Vimperk roku 1601 Volfu Novohradskému z Kolovrat. Jeho syn Jáchym musel po stavovském povstání zdevastovaný zámek opravit a přestavěl jej v barokním slohu. Roku 1630 se panství dostává do rukou rodu z Egenberka. Po vymření Egenberků se Vimperk dostal dědictvím do majetku Schwarzenbergů. V červenci 1857 vimperský zámek vyhořel a po rekonstrukci a opravách dostal objekt nynější podobu. V držení hlubocké větve Schwarzenbergů byl Vimperk do roku 1948, kdy byl zestátněn. Své sídlo zde měly Jihočeské státní lesy, později jej převzalo město. Současným majitelem zámeckého komplexu je ČR. Na zámku je umístněna muzejní expozice, která zachycuje přírodu v Národním parku Šumava, dějiny města Vimperku, sklářství a historii knihtisku ve Vimperku.   Dispozice zámku                 Do předhradí vimperského sídla se vstupuje branou, rozlehlý dvůr je obklopený hospodářskými budovami ze 17. století, stojí zde 2 kašny. Do vlastního zámku vede vchod další branou se znakem, s arkýřem na krakorcích a věžičkou. Nádvoří je obklopeno dvoupatrovými budovami, část přízemí má arkády na pilířích, nad blokem budov vystupuje kaple sv. Josefa. Nejstarší dochovanou stavbou je Vlčkova věž z poloviny 13. století, která je veřejnosti přístupná. V 1. patře sídla je hrotitý gotický portál z 15. století. K zámeckému areálu patří ještě dělostřelecká předsunutá bašta Haselburg z roku 1479, která je významnou ukázkou pozdně středověkého opevňovacího stavitelství. Tipy na výlet Nedaleko od Vimperka můžete vystoupit hned na dvě rozhledny: rozhlednu Mařský vrch a rozhlednu Boubín. O něco dál můžete navštívit i renesanční zámek Lčovice nebo tvrz Drážov. Ubytovat se můžete přímo ve Vimperku.

Rozhledna na vrchu Strážiště (395 m) při západním okraji obce Úvalno na Krnovsku je neobyčejná. Neobyčejná svým vzhledem a také pohnutkou, která vedla k jejímu postavení. Tato z dálky viditelná monumentální stavba v podobě novorománské hradní bašty byla vystavěna v roce 1913. Abychom pochopili proč byla postavena musíme se vrátit v historii do roku 1848, do revolučního roku, v němž byl jedním z hrdinů i Hans Kudlich (1823-1917). Kudlich, rodák právě z Úvalna a tehdy poslanec rakouského říšského sněmu podal návrh na zrušení roboty a na venkově byl za to považován za osvoboditele selského lidu. V roce 1913, při příležitosti jeho devadesátých narozenin, se občané rodného Úvalna rozhodli vztyčit na jeho počest památník v podobě vyhlídkové stavby. Byla vybudována podle odvážného návrhu architekta Oskara Felgela, který vytvořil 30 m vysokou, ze žulových kvádrů postavenou rozhlednu se dvěma vyhlídkovými terasami. Slavnostní otevření 21. září 1913 se oslavenec nezúčastnil, protože žil v USA. Když o čtyři roky později zemřel byly v roce 1923 jeho ostatky převezeny do rodné vlasti a v roce 1925 urna uložen ve spodní části rozhledny, upravené jako mauzoleum. Do roku 2000 byla rozhledna volně přístupná, avšak ve velice špatném stavu. Proto se uvažovalo o její opravě. Když se pak sehnaly potřebné finance, byla rozhledna nově opravena a její slavnostní znovuotevření se konalo 1.října 2000. Návštěvníci se tak opět mohou kochat kruhovým výhledem na Jeseníky, Opavsko a Radhošť.

Starý židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi J.V.Sládka a Zahradní. Původně se pohřbívalo u synagogy, ale tento hřbitov brzo nestačil. Proto byla zakoupena zdejší plocha jižně od centra obce. Pochováno zde bylo také sedm rabínů, z nichž tumba jednoho z nich rabína B.T.Fränkela se tu v kopii nachází i dnes. Hřbitov sloužil k pohřbívání až do roku 1883. Nacházelo se tu odhadem 1500-1800 náhrobků. Pohroma přišla za druhé světové války, kdy byl hřbitov velmi citelně poškozen nacisty. Po válce bylo zhruba 160 dochovaných a 20 poškozených náhrobků složeno na novém židovském hřbitově. Byla zbourána zeď z lomového kamene a celý prostor přeměněn na park s dětským hřištěm. Obrat nastal po roce 1989, na počátku 90. let byl za podpory asociace Agudath Israel of America a potomků rabína Fränkela hřbitov podle dochované dokumentace obnoven. Byla znovu vystavěna ohradní zeď z lomového kamene, náhrobky složené na novém židovském hřbitově převezeny zpět a osazeny v původním smyslu. Podle dokumentace byla zhotovena i pískovcová replika tumby rabína B.T.Fränkela. Hřbitov je přístupný mimo židovské svátky.   Jen přes ulici Zahradní se nachází nový židovský hřbitov. Pozemek pro něj byl zakoupen v roce 1883. Hroby byly zakládány v řadě postupně od východní zdi směrem ke vstupu. Od brány vedla alej stromů k obřadní síni a od ní dále pak na východ stromořadí. Poslední pohřeb se uskutečnil v roce 1942. Stejně jako starý hřbitov i tento byl zdevastován nacisty, kteří dokonce strhli obřadní síň. Další velká devastace nastala v 80. letech 20. století. Tehdy Židovská obec postoupila pozemek městu. Některé náhrobky z kvalitního kamene byly prodány kamenické firmě, zbytek byl dán na hromadu. Po revoluci na počátku 90. let byl hřbitov opraven. Na ploše cca 6.625 m2 dnes najdeme 225 náhrobků z původních 380. Zbytek zmizel nenávratně. Hřbitov je uzamčen.