Zřícenina hradu Žampach se nachází na strmém kopci nad stejnojmennou obcí, ležící přibližně 6 km severně od bývalého okresního města Ústí nad Orlicí. Na volně přístupný hrad vede z obce turistické značení. Historie hradu Žampach založil okolo roku 1300 rod, který se po něm záhy i psal „ze Žampachu“. Zanedlouho se z neznámých důvodů stal majitelem hradu Jan Lucemburský, který jej zastavil pánům z Lipé. Ti jej po roce 1347 postoupili pánům ze Smojna. V roce 1355 byl hrad oblehnut a dobyt vojskem Karla IV., stal se totiž sídlem loupeživé hordy Jana Pancíře ze Smojna. Za Žampachů z Potštejna, kteří byly jeho vlastníky v letech 1367–1574, byl roku 1469 obnoven. Necelých 100 let později, roku 1540, se o něm píše, že je zpustlý, čemuž ještě více přispělo několikeré drancování v průběhu třicetileté války. Kámen z hradu byl ve 2. polovině 17. století použit na stavbu zámku v podhradí. V letech 1672–1789 stávala na předhradí barokně upravená kaple. Podoba hradu Hrad zaujímá prostor velmi štíhlého vrcholu kopce beze zbytku. Nejprve se prochází předhradím, kde kdysi stávaly hospodářské a provozní budovy včetně pivovaru a v pozdějších staletích kaple. V čele předhradí se pak nad šíjovým příkopem tyčila věž, patrně čtverhranná. Hradní jádro tvořil palác, nejspíše dvoutraktový a pravděpodobně vstupní brána. Na úpatí hradního kopce stával od 2. poloviny 15. století dnes již zaniklý hrádek Chudoba, součást obranného systému hradu. Z horního hradu se dodnes dochovala jedna valeně zaklenutá místnost paláce a drobné části hradby. V předhradí jsou patrné prohlubně po provozních objektech. Tipy na výlet U Ústí nad Orlicí najdete rozhlednu Andrlův Chlum. Dále se můžete podívat na zříceninu hradu Potštejn, zříceninu hradu Lanšperk, zámek Letohrad, rozhlednu Rozálka u Žamberka, zámek Žamberk nebo Městské muzeum Žamberk. Ubytovat se můžete v Ústí nad Orlicí. M.K.

Klášter Velehrad je bývalým konventem cisterciáků u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Najdeme je ve stejnojmenné obci, v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Dnes je Velehrad jedním z nejvýznamnějších poutních míst u nás. Velehradský klášter se stal prvním cisterciáckým klášterem na Moravě. Založil jej roku 1205, z podnětu olomouckého biskupa Roberta (1201-1240), moravský markrabě Jan Jindřich, bratr krále Přemysla Otakara I. Místo nebylo vybráno náhodně, podle tradice se zde nalézalo hlavní působiště cyrilometodějské mise ve 2.polovině 9.století. První mniši přišli v listopadu 1205 z kláštera v Plasech. Stavba kláštera byla dokončena ve 40. letech 13.století a byl vybudován v pozdně románském slohu, s prvky rané gotiky. Kostel byl vystavěn jako románská bazilika s příčnou lodí a pěti apsidami. Klášter byl původně zamýšlen jako místo posledního odpočinku moravských Přemyslovců. Roku 1222 zde byl skutečně pochován fundátor, Vladislav Jindřich.Klášter se po většinu své existence zmítal v problémech a to jak vnitřních tak vnějších. Potýkal se s uvolněnou morálkou řeholníků, finančními problémy, byl často terčem vpádů z Uher a roku 1421 byl vypálen husity. Jeho obnova byla velmi skromná, velkorysé přestavby se dočkal až po velkém požáru roku 1682. Barokní přestavbu, která trvala až do roku 1777, zahájil opat Petr Silavecký. Stavbu vedl přední architekt 2. poloviny 17. století na Moravě G. P. Tencall. V období Josefínských reforem byl klášter 1784 zrušen a kostel působil jako farní. V areálu opatství byl zřízen hřebčinec. Roku 1890 získali konvent jezuité, kteří zde zřídili kolej a řádové gymnázium. Po uzmutí moci komunisty byli jezuité z Velehradu vyhnáni. Budovy konventu pak sloužily jako ústav pro duševně choré a tělesně nemocné osoby. Po roce 1989 byl klášter navrácen řádu zpět. Klášteru ve Velehradu se dostalo také dvou velkých poct od papežů. Nejdříve roku 1928 byl papežem Piem XI. povýšen konventní kostel na baziliku minor a v roce 1985 věnoval papež Jan Pavel II Velehradu zvláštní vyznamenání, Zlatou růži. Stalo se tak příležitosti jubilea 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje. Tuto vysokou poctu obdrželo jen několik křesťanských chrámů na světě. Dne 22. dubna 1990 Jan Pavel II. Velehrad osobně navštívil. Památkou na tuto událost je obrovský kříž s jeho znakem stojící na nádvoří před bazilikou.Komplex kláštera dnes tvoří barokní konvent, pozůstatky románsko-gotických staveb a kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je jedním z největších kostelů v českých zemích. Základy původního kostela jsou zpřístupněny v lapidáriu. Mimo baziliku se nachází gotická kaple zvaní "cyrilika".

Hradčanské 5.

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 84,15 ha a rozkládá se na území katastru Liboc. Na území obory se vyskytují teplomilná lesní společenstva. Je zde zastoupena i lilie zlatohlavá. Na stinném svahu údolí vegetuje třtina rákosovitá, pstroček dvoulistý, bika hajní, či rozrazil lékařský. Je zde zastoupena řada živočišných druhů.