Renesanční zámek Chropyně najdeme ve stejnojmenném městečku, které leží na Hané, v okrese Kroměříž, Zlínský kraj. Historie zámku První písemná zmínka o obci je z roku 1261, kdy daroval Smil ze Střílek osadu nově založenému cisteriáckému klášteru ve Vizovicích. V roce 1567 získal Chropyni zemský hejtman Hanuš Haugvic z Biskupic, který zde v roce 1579 začal budovat zámek Nový Haugvicov. Stavba nebyla dokončena, roku 1615 jí koupil kardinál František Ditrichštejn. O dva roky později se majitelem panství stává olomoucký biskup a v jeho vlastnictví zůstalo až do revoluce 1848. Během třicetileté války byla Chropyně v roce 1621 vydrancována Valachy a později i Švédy. Při posledním útoku zámek vyhořel, stejně jako velká část městečka. Původní jednopatrová manýristická budova s věží byla obnovena a přestavěna v letech 1701 - 1703 za majitele biskupa Karla vévody Lotrinského podle projektu Giovanni Pietra Tencally. Další stavební úpravy zámku byly provedeny v letech 1856 – 1858 kardinálem Bedřichem Fürstenberkem. Po druhé světové válce byl zámek Chropyně zestátněn, po roce 1989 se vrátil do vlastnictví Arcibiskupství olomouckého. V 70. letech 20. století byla provedena novým uživatelem, Muzeem Kroměřížska v Kroměříži, generální rekonstrukce sídla, přilehlé hospodářské budovy, parku i zámeckého rybníka, který je významnou přírodní rezervací. Renovovaný interiér zámku je určen pro muzejní expozice a výstavní účely. Podoba zámku Zámek v Chropyni je dvoupatrová jednoduchá budova se spoustou oken v kamenných portálech.  Budova je zakryta jasně červenou střechou, které vévodí vysoká, štíhlá věž. V přední části jediného zámeckého křídla je krátké podloubí a nedaleko něj stojí kamenná studna s kovanou mříží. Na budově nás zaujme především soulad architektonických prvků, třebaže pocházejí z různých časových období. Zámecké expozice Expozice zámku zahrnuje v prvním poschodí dějiny Chropyně, nacházejí se zde historické sály Rytířský a Ječmínkův. Arcibiskup Fürstenberk nechal po polovině 19. století provést v Rytířském sále romantizující úpravy, kdy vznikl kazetový strop s 63 erby, převážně členů rodu Fürstenberků, dřevěné obložení stěn s lavicemi a sbírka zbraní. Sbírka představuje výzbroj a výstroj pluku z doby třicetileté války. Další místnosti jsou věnovány rybnikářství, zemědělství a lidové kultuře. Malá expozice připomíná slavného chropyňského rodáka Emila Fillu (1882 - 1953), malíře, grafika, sochaře, výtvarného teoretika a čelního představitele modernismu v českém výtvarném umění. Mramorové sály v přízemí jsou využívány pro příležitostné výstavy, v arkádách je umístěn Památník Dr. Emila Axmana (1887-1949), skladatele a hudebního teoretika. Tipy na výlet Podívat se můžete do Městského muzea – Městského kulturního střediska Kojetín. V nedaleké Kroměříži dále najdete arcibiskupský zámek, kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, biskupskou mincovnu, Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž nebo Maxmiliánův vodovod. Nedaleko města najdete také novorenesanční zámek Tovačov nebo zámek Hrubčice. Ubytovat se můžete přímo v Kroměříži.

Pomník oběrem I. světové války.

Nejvýznamnější památkou obce Drahenice je renesanční zámek s anglickým parkem. Vyniká zejména jeho zadní část s hranolovou věží zakončenou ojedinělou bání. Historie zámku První písemné zmínky o Drahenicích pocházejí z první poloviny 13. století, kdy byly majetkem kláštera sv. Jiří v Praze. Ve 14. století zde vznikl zemanský statek, jehož držitelem byl roku 1365 Jan Brus z Kovářova, a poté Šicové z Drahenic. Někdy kolem roku 1536 koupil panství Kerunk Vrábský z Vrabí, jehož synovec Vilém nechal na počátku 17. století postavit novou tvrz. Ta je písemně doložena poprvé roku 1638. Na konci 17. století patřil statek Valdštejnům a v 18. století následně Nosticům, kteří nechali staré sídlo přestavět. Roku 1796 prodala hraběnka Alžběta Nosticová statek Hartmanům z Klarsteina, kteří provedli další stavební úpravy zámku. Od nich získali drahenické panství roku 1870 Lobkowiczové, kteří vlastnili zámek až do konfiskace. Po roce 1990 jej však znovu získali v restituci a posléze byl zámek opraven Johannesem Lobkowiczem a dnes není volně přístupný.    Dispozice zámku Zámek v Drahenicích je dvoukřídlá patrová budova s mansardovou střechou, doplněna ve styku obou křídel štíhlou hranolovou věží krytou bání. Na vstupním průčelí západního křídla se dochovalo původní barokní členění. V okolí můžete také navštívit renesanční zámek Březnice. Zde se také koná celoročně řada kulturních akcí. Ubytovat se můžete právě v nedaleké Březnici.

Kdo chce zažít atmosféru středověkého městečka neměl by váhat s návštěvou „perly“ Jižních Čech, Českého Krumlova. Nad meandry Vltavy zde stojí unikátně dochované historické jádro, jehož vhled nebyl narušen novou zástavbou od 16. století. Český Krumlov sice není velký svou rozlohou, ale o to více přitahuje kouzelnou atmosférou dávných let. Díky jedinečné středověké zástavbě je právem již od roku 1992 chráněn organizací UNESCO. Vítejte ve středověku Historie Českého Krumlova začíná roku 1253 kdy byl poprvé zmíněn v listině moravského markraběte a rakouského a štýrského vévody Otakara, budoucího českého krále Přemysla Otakara II. V průběhu staletí mělo město mnoho majitelů. Když roku 1302 vymřela krumlovská větev Vítkovců, prvních majitelů, tak Jindřich z Rožmberka si na králi Václavu II. vymohl převedení krumlovských panství do držení Rožmberků. Krumlov se tak stal hlavním sídlem Rožmberků. Petr Vok z Rožmberka, poslední člen rodu, byl roku 1601 kvůli svému zadlužení donucen postoupit Krumlov císaři, Rudolfu II. Habsburskému. Od roku 1622 měli Český Krumlov v držení po tři generace Eggenberkové. Rod Eggenberků vymřel počátkem 18. století a roku 1719 nastupují na Krumlov jejich dědicové – Schwarzenberkové. Komplex hradu a zámku Městu dominuje rozsáhlý areál hradu a zámku, který je po Pražském hradu druhým největším zámeckým komplexem u nás. Zámek byl původně gotickým hradem, který byl přestavěn na renesanční zámek se zbytkem gotických hradeb, zámeckou kaplí a barokním zámeckým divadlem. Historické sídlo rodu Rožmberků zahrnuje řadu zámeckých budov, slavný maškarní sál a jedinečné barokní divadlo. Součástí zámku je i zahrada s kaskádovitou rokokovou fontánou z 18. století s postavami vodních božstev a letohrádek Bellarie s otáčivým hledištěm, kde se v létě konají divadelní představení. Otáčivé hlediště v zámecké zahradě je experimentální divadelní scénou situovanou do zahrady zámku a obstarává střídání scén během představení. Dalšími významnými památkami jsou zde gotický chrám sv. Víta, dále barokní Jezuitský seminář, pozdější gymnázium, navazující na kolej. Jádro města tvoří náměstí s budovou Nové radnice z 16. století a s klikatými uličkami a více než třemi stovkami prastarých domů, gotického a renesančního původu, s mnoha galeriemi, krámky a hospůdkami. Město kultury Na své si zde přijdou i milovníci kultury, ve městě je pořádána řada každoročních festivalů, za všechny jmenujme - Mezinárodní hudební festival, Festival staré hudby, výstavy v Mezinárodním centru Egona Schiele a červnové Slavnosti pětilisté růže – červená pětilistá růže je erbovním znakem rodu Rožmberků. Dalším lákadlem města je řeka Vltava. Každoročně projíždějí Krumlovem tisíce vodáků, kteří bývají interesantní atrakcí pro turisty procházející se po břehu Vltavy u tzv. Plášťového mostu, kudy se chodívalo ze zámku do divadla. Jez, který se nachází v těchto místech, přináší řadu převrácených lodí.