Autorem sochy je Josef Max, který ji vytvořil roku 1855. Je vtvořena v romantickém směru, takže se od ostatních barokních dynamických soch na mostě odlišuje svou nehybností.Sochu objednal J. N. Gemerich z Neuberku, aby nahradila sousoší Jana Brokofa Kristův křest z roku 1706, které bylo poničeno za revoluce roku 1848. Brokofova socha je dnes v lapidáriu Národního muzea. Socha představuje stojícího a žehnajícího světce Jana Křtitele, který označován za předchůdce Páně, který křtil věřící, mezi nimi i Ježíš Krista. Je také připomínám jako ochránce odříkavého života a také patron Johanitů - maltézských rytířů Má u levého boku kříž a mušli, připomínající Kristův křest.

Divadlo vedené známým komikem Luďkem Sobotou nabízí večery plné humorních představení.

Současný kostel sv. Ondřeje stojící v blízkosti centra obce byl postaven v roce 1551 na místě dřívějšího kostela o němž je zmínka z první poloviny 15. století. Až do roku 1624 sloužil jako protestantský, pak jej převzali katolíci. Dne 20.6.1895 poškodil kostel úder blesku, ale naštěstí jej nezapálil. V letech 1975-1978 prošel důkladnou opravou. V květnu 1992 byly z kostela odcizeny nenávratně tři sošky ze 17. století, po této události dostal kostelík nové zabezpečení. Kostelík je jednolodní, loď od kněžiště odděluje nenápadný nepravidelný triumfální oblouk. Patrová oratoř byla přistavěna dodatečně. Vstup od západu je chráněn podsíní, jež chrání věřící před případnou nepřízní počasí. V interiréru se nachází vyřezávaný barokní oltář z roku 1658, masivní tesaná kamenná křtitelnice v podobě kalicha, raně barokní kazatelna, gotická soška Hodslavické Madony a kopie ztracených sošek sv. Ondřeje, sv. Josefa a sv. Ondřeje. K bohoslužbám kostelík slouží jednou ročně na svátek sv. Ondřeje. Jinak je možno návštěvu domluvit s místní farností.

Kostel Všech Svatých nacházející se v jihovýchodním nároží Mírového náměstí se poprvé připomíná roku 1235, ale patrně je ještě starší. Kostel dříve býval také součástí městského opevnění. V roce 1480 prošel gotickou úpravou. Jeho gotická věž se poprvé uvádí roku 1341, v letech 1501-1507 prošla úpravou a roku 1584 dostala zděný ochoz. Pozdně gotická stanová střecha pochází z roku 1570 od mistra Valentina Schneidera. Kolem roku 1612 byl kostel prodloužen do dnešní délky a jeho dnešní barokní podoba pochází z přestavby v letech 1718-1719. Stavba je bazilikálního typu s trojbokým závěrem. K bokům presbytáře přiléhají kaple sv. Barbory a sv. Rocha z konce 17. století. Až do roku 1790 se kolem kostela rozkládal hřbitov. Jádro presbytáře pochází z let 1260-1270. Významnou částí interiéru je hlavní oltář od Antonia Broggia s obrazem „Kristus na hoře Olivetské“ z počátku 16. století.