Pomník obětem II. světové války v Praze Lochkov.

Východně od Bohuslavic nad Úpou se nachází zajímavá přírodní památka Čížkovy kameny. Tvoří ji bílé pískovce z období mladších druhohor (křídy). Vytvařely se dlouhá léta z původního pískového dna moře, které až sem zasahovalo (stejně tak jako Teplicko-Adršpašské skály a další místa ve Východních Čechách). Celek tvoří dlouhá skalní hradba různě členěná skalami a různě velkými balvany. Jinak se dělí na severní a jižní část. Severní tvoří spíše obrovské balvany a téměř na konci této části se nachází zajímavá jeskyňka, kde se za prusko-rakouské války roku 1866 schovával poříčský průmyslník Welzel. Jižní část pak tvoří hlavně vysoké skalní masivy. Některá místa jsou využívána horolezci. Převážou část skal zakrývá lesní porost. V severní části jsou již některá místa odlesněna a ze žluté turisticky značené cesty se tak otvírají hezké výhledy na tyto skály. Zároveň tak horní plošina skal poskytuje místy výhledy na část Krkonoš (Černá hora, Sněžka a jiné) a Podkrkonoší (Trutnov a okolí), přístupné rovněž po turisticky značené cestě. Z Bohuslavic nad Úpou od železniční zastávky vedou do této oblasti rovněž zajímavé kamenné schody.

Autorem je slavný barokní sochař Matyáš Bernard Braun, který jej vytvořil roku 1710. Jde o první jeho dílo, kterým se představil v Praze a sousoší se pokládá za umělecky nejhodnotnější dílo Karlova mostu. Vzniklo nákladem opata cisterciáckého kláštera v Plasích Evžena Tyttla. Originál je umístěn v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti. Kopii vytvořil J. Novák a B. Rak v roce 1995. Sousoší představuje světici sv. Luitgardu, která žila na přelomu 12. a 13. století na území dnešní Belgie, byla členkou cisterciáckého řádu. Jeptiškou se stala na základě zjevení Krista, který ji volal, aby ho následovala. Posledních 12 let svého života byla slepá a před smrtí se jí zjevil ve snu Ježíš, který se odpoutal z kříže, aby ji objal a dal jí políbit svůj probodený bok. Právě tuto událost zobrazuje Braunovo sousoší.

Lékárna Lovosická.