Městečko Kašperské Hory se rozkládá na horním toku řeky Otavy v Javornické hornatině na hranici CHKO Šumava v blízkosti hradu Kašperk. Leží 10 km jižně od města Sušice v okrese Klatovy, v Plzeňském kraji. Ve městě, které dříve proslulo zejména těžbou zlata a nyní je oblíbeným letním i zimním cílem turistů, žije asi 1600 obyvatel. Původní osada zvaná Reichenstein vznikla ve 13. století a její počátky a rozvoj souvisel po celou dobu její historie s těžbou zlata. Městečko, ležící při středověké Zlaté stezce z Bavor bylo tak bohaté, že si mohlo dovolit podporovat krále Jana Lucemburského při jeho vojenských dobrodružství. Za to byla městu udělena privilegia svobodného horního města. Karel IV. si stejně jako jeho otec Kašperských hor velmi považoval a založil na ochranu místních dolů v roce 1356 nad městem hrad Kašperk. Městu se i nadále dařilo a roku 1584 bylo dokonce povýšeno na město královské. Město koupilo velkou část kašperského panství a nakonec v roce 1617 i hrad Kašperk. Z této doby také pochází nové jméno města - Kašperské Hory. Bylo to už ale paradoxně v době, kdy těžba zlata začala pomalu klesat. Po třicetileté válce se již nepodařilo doly plně obnovit a v roce 1777 byla těžba zcela zastavena. Město ve svém vývoji ustrnulo a jeho pozvolný pokles nezastavilo ani 19. století kdy se tu začal rozvíjet průmysl dřevařský, zejména sirkařství. Z doby největšího rozkvětu města pochází většina dosud zachovalých stavebních památek. Proto je historické jádro městskou památkovou zónou Město nebylo nikdy opevněno, mělo však brány, které byly v 19. století zbořeny. Na náměstí stojí renesanční radnice z roku 1597, později byla opatřena třemi barokními štíty s vížkami a hodinami. Další stavbou na náměstí je gotický farní kostel sv. Markéty ze 14.století, barokně přestavěný po požáru v 18.století. Další sakrální památkou gotický hřbitovní kostel sv. Mikuláše z doby kolem roku 1330. Na jižním okraji městečka stojí ještě novorománský kostel Panny Marie Sněžné z let 1850 - 1867. Byl postaven, aby odlehčil kostelu svaté Markéty při hojně navštěvovaných srpnových poutích. V jednom z domů na náměstí sídlí Muzeum Šumavy s přírodovědnými a historickými expozicemi věnovanými přírodě Šumavy, dolování zlata, sklářství, sirkařství atd. Díky své poloze jsou Kašperské hory branou do Šumavy. Jsou často vyhledávaným cílem vyznavačů letních i zimních sportů. Kterým je k dispozici lyžařský areál s několika vleky a umělým osvětlením, dětský vlek, umělé osvětlení a běžkařské dráhy.

Radnice - Písek.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové patří k jedním z největších regionálních vlastivědných muzeí ve východních Čechách. Muzeum shromažďuje, spravuje, odborně využívá a zpřístupňuje archeologické, historické a přírodovědecké sbírky. Vedle vlastní vědeckovýzkumné činnosti organizuje odborné konference, kromě expozic a výstav pořádá i další kulturní a společenské akce.

Barokní zámek Líčkov, rokokově upravený, leží v obci Liběšíce, 8 km JV od Žatce, okres Louny, kraj Ústecký. Historie zámku  První věrohodná zpráva o Líčkově pochází ze 14. století. V této době se jednalo o tvrz, která byla po roce 1453 přestavěna na středověký hrad Václavem Vlčkem, proslulým válečníkem. Původní hrad, z něhož je dodnes zachována válcová věž, byl majetkem pánů z Koldic a z Ilburka. Líčkov se stal střediskem Žateckého kraje v 16. století za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Přestavba hradu na zámek započala kolem roku 1628. Roku 1765 kupuje panství a zámek Josef Vonibald z Edenu, který se pustil do výrazné přestavby sídla v pozdně barokním až rokokovém slohu. Zámek vlastnili později žatecký řezník Th. André i Zesnerové ze Špicberku. V 19. století byl líčkovský zámek přestavěn na cukrovar, lihovar, a využíván také jako cikorkárna a skladiště. Po 1. světové válce, v roku 1925, se jeho majitelem stal akademický malíř O. Brázda, jehož ženě byl zámek navrácen v restituci. Současnou majitelkou je paní Marie Brázdová, která obnovuje a zachraňuje dílo Oskara Brázdy a zámek Líčkov. Podoba zámku Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova okolo malého nádvoří, z fasády k hlavní bráně vystupuje válcová věž s cimbuřím. Zaujme pěkná rokoková hlavní brána z roku 1765, za ní vlevo se pak nachází zpustlá, kdysi výstavná zeď zahradní terasy. Okolo hlavní budovy najdeme přízemní hospodářské budovy, vpravo před hlavním vstupem za ohradní zdí může návštěvník relaxovat v zámecké zahradě.   V interiéru zámku si návštěvník prohlédne místnosti se zachovalou výzdobou stropů, schodiště s nástěnnými malbami s rokokovým dekorem, restaurovanými O. Brázdou i galerii tohoto akademického malíře. Na zámku se nachází také kaple sv. Anny se zařízením z 2. pol. 18.století, s panskou tribunou a místností s nástěnnými malbami ze života světic. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete také rokokový zámek Stekník. V Žatci si můžete prohlédnout Chmelařské muzeum nebo Regionální muzeum v Křížově vile. U Žatce najdete také gotickou tvrz Milčeves. Ubytovat se můžete v Žatci.