Evangelický kostel - Humpolec

Prastará stavba z 12. století je původem románská. Z této doby se dochovala loď se dvěma kruhovými věžemi. V roce 1360 byla přistavěna gotická loď se sakristií. Na počátku 15. století kostel velmi chátral. Až do roku 1735 si kostel udržel svůj původní sloh. V té době byla opravena střecha, probourán čelní vchod, zvětšena okna a zhotovena barokní kruchta. Později byla vybudována dřevěná věž pro velký zvon mezi zděnými věžemi. V roce 1918 do této věže uhodil blesk a kostel vyhořel. Přitom spadl velký zvon až na barokní klenbu románské tribuny v přízemí. Stopy tohoto požáru jsou patrny dodnes. Při opravě nebyla již střední věž obnovena. Oltář a kazatelna kostela pocházejí z kostela ze zatopených Dolních Kralovic. Na tribuně i stěnách lodi jsou zbytky románské nástěnné malby z legendy o neznámém světci. V sakristii se nachází jednoduchá osmiboká křtitelnice tesaná z kamene. V presbytáři pak křtitelnice cínová ze 16. století.

Renesanční zámek je nejvýznamnější památkou obce Kosova Hora na Příbramsku. První zmínka o Kosově Hoře pochází z roku 1272, kdy zde postavili páni z Landštejna tvrz, z které se nám dodnes zachovaly sklepy. Okolo pak vznikla hornická osada, povrchová naleziště však byla brzy vyčerpána a lidé se začali věnovat zemědělství. Historie Kosovy Hory Až do husitských válek patřila vesnice vítkovské šlechtě, pánům z Kosovy Hory. V husitských válkách tento rod zahynul a tvrz zpustla. V roce 1474 se do Kosovy Hory přistěhovali ze svého nedalekého Červeného Hrádku páni z Říčan a malá osada se rozrostla na městečko. K rozkvětu přispělo povolení krále Vladislava, aby se zde usadila početná židovská komunita. Vznikla tak židovská obec, byla založena synagoga a židovská škola. Největší rozmach zaznamenala Kosova Hora v 16. a začátkem 17. století, kdy zde byl, na místě původní tvrze, postaven trojkřídlý renesanční zámek s průběžnou arkádovou chodbou v přízemí a hranolovitou věží v průčelí. Byl také přestavěn i farní kostel, připomínaný již v roce 1350. Po porážce na Bílé Hoře přišli na městečko těžké časy. Říčanští se zúčastnili vzpoury proti Ferdinandovi II. a císař dal Kosovu Horu zkonfiskovat. Nový majitel Albrecht z Valdštejna ji však brzy prodal Sezimovi z Vrtby. Po vyrabování švédským vojskem v roce 1635 zanikala zdejší řemesla. Počátkem 18. století, za nového majitele rytíře Václava Vojtěcha Karvinského, došlo sice znovu k rozkvětu městečka, ale jeho obyvatelé byli sužováni těžkou robotou. Počátkem 19. století, po smrti Karvinského, se Kosova Hora dostala do vlastnictví Františka Mladoty ze Solopysk. Ten zakončil důkladnou rekonstrukci zámku ve stylu empíru. Zámek dnes Dnešní podobu získalo kosovské sídlo v roce 1961, kdy byla fasáda pokryta novými sgrafity podle původních zbytků pod omítkou. Zámek je dnes v podstatě dvoukřídlá, patrová stavba nepravidelného půdorysu. V ose hlavního průčelí je nízký štít, na části dvorního průčelí je arkáda. Zámek není v současné době veřejnosti přístupný.  V okolí můžete kromě zmiňovaného Červeného Hrádku navštívit také nedaleké Sedlčany nebo rozhlednu na vrchu Drahoušek u Osečan. Ubytování najdete také v Sedlčanech.

Kostel Panny Marie v Tavíkovicích je jeden z několika moderních kostelů postavených po revoluci. Ačkoliv historie obce spadá již do 11. století a v 16. století zde bylo středně velké panské sídlo pro 300 až 400 lidí, neměla obec dlouho svůj kostel. První snaha sice přišla po první světové válce, ale konkrétní kroky přišly až v době uvolnění za komunistického režimu v letech 1968-1969. Tehdy byl pořízen materiál a dokonce započaty zemní práce. Následná normalizace však opět veškeré snahy zastavila. Teprve v 90. letech 20. století se mohla celá záležitost dotáhnout do konce. Roku 1995 byl vysvěcen v Olomouci základní kámen a celá stavba byla dokončena roku 2002. Stavbu u půdorysu osmistěnu s apsidami navrhl Doc. Ing. Arch. Jiří Mojžíš. Kostel kryje kopule, je podsklepený a ke stavbě přiléhá ještě učebna. Celý projekt byl uhrazen převážně z darů farníků a jiných dárců.