Kostel Povýšení sv. Kříže stojí na severním svahu Křížového vrchu, východně od centra města. Jako hřbitovní byl založen na počátku 16. století. Radikální přestavbou prošelo kolem roku 1603, tehdy dostal dnešní vzhled. Nad vchodem můžeme vidět osazený znak Moravské Třebová a erby majitele panství Ladislava Velena ze Žerotína a jeho manželky Bohunky. V interiéru se nacházejí původní renesanční lavice, dále pak barokní sochy, obrazy a fresky od J.T.Suppera. Při cestě ke kostelu od města vystoupáme po krytých tzv. Schodech mrtvých s renesančním portálem z roku 1575. Schody prošly roku 2001 generální rekonstrukcí, poté co je roku 1999 zachvátil požár.

Středověké opevnění města bylo budováno od 20. let 13. století do druhé poloviny 14. století. Vzniklo cihlové středověké opevnění se dvěma bránami a dvěma fortnami. Pražská brána stávala v místech dnešní ulice V Kopečku, zbořena byla v letech 1873-1884. Mýtská brána stávala v místech dnešní ulice Mýtská. Rybářská fortna se nacházela v místech dnešního schodiště Bono Publica a Kozí mezi děkanstvím a pivovarem. Do dnešní doby se ze středověkého opevnění dochovala jen věž Mlýnská brány, část Rybářské fortny u schodiště Bono Publica a část cihlových hradeb. Po dobytí města Švédy vznikly kolem něj sypanné obranné šance. Ty však nebyly přilíš dostatečné a tak ve druhé polovině 18. století začala výstavba nového opevnění, které přeměnilo město na pevnost. Při jeho výstavbě byla zničena dvě předměstí, nedaleký kopec Rožmberk rozebrán na stavební materiál a řeky pozměnily své řečiště. Opevnění na půdorysu osmicípé hvězdice s 10 m vysokými hradebními zdmi a třemi bránami bylo dokončeno v roce 1789. Vnější opevnění tvořilo 8 trohúhelníkových hradeb a v polích zřízeny pozice pro dělostřelce. Pevnost nikdy nebyla řádně využita. V roce 1884 je na základě rozhodnutí císaře zrušena. Vojenské objekty a pozemky prodány městu a započato s bouráním hradeb, které probíhalo až do roku 1929. Ani jedna ze tří bran (Nová Pražská – Mostecká ul., Nová Slezská – Nezvalova ul., Moravská – I. Hermanna před Moravským mostem) se nedochovala. Do dnešní doby se z hradeb barokní pevnosti dochovala za Lékařskou fakultou (Šimkova ul.) pozůstatek ravelinu, ostře lomené hradby trojúhelníkového půdorysu. V Jiráskových sadech pak poterna (7,5 m dlouhá a 2 m vysoká výpadová branka) a střílnová kasamata. Dílčí část hradby 2 m silný a 3,5 m vysoký cihelný masiv s nárožím a římsou z kamenných kvádrů. Dvě místosti v přízemí mají 14 střílen a nad nimi otvory do dýmníků. Jinak se dochovaly stavby jako Gayerova kasárna, Jezdecká kasárna, kasárna pro pěchotu, sídlo ženijního velitelství aj. Mimo historický střed jižně od města za řekou Orlice pak ještě Pajkrova Flošna a Pivovarská Flošna, které sloužily jako předsunuté pevnosti. Pajkrova Flošna v blízkosti Vojenské lékařské akademie je objekt z režného zdiva o čtvercovém půdorysu se zkosenými nárožími, o délce stěn 25 m a výšce 6 m. Střechu tvoří silný nános země s trávníkem. Uvnitř je pět místností zaklenutých valenými klenbami. Dlouhou dobu služila jako sklad což se podepsalo na jejím stavu. Obdobný osud má i Pivovarská flošna stojící nedaleko Všesportovního stadionu.

Zříceniny hrádku Křikava, které dnes již pokrývá lesní porost, nalezneme na skalnatém návrší nad rybníkem u obce Černívsko, kousek od Blatné. Krátká historie hradu Do psané historie vstoupil hrad roku 1357, kdy se zde připomínají rytíři z Donrštejna (z Křikavy), z nichž Hugo byl hofmistr císařovny Blanky, a Jindřich byl roku 1425 upálen husity v Obořišti. V průběhu 15. století, zřejmě v průběhu husitských válek, hrad zanikl. Dispozice hradu Jednodílný hrad měl v podstatě protáhle lichoběžný obrys a obíhal jej hluboký příkop. Dominantou hradu byla na nádvoří stojící čtyřhranná obytná věž. Palác složitějšího půdorysu se přikládal k jedné užší straně dispozice, další menší stavba se nacházela v protilehlém nároží. Vstup umožňovala brána prolomená v hradbě. Z Hrádku se dochovaly zříceniny hranolové věže (východní a západní část) a několik málo zdí do výšky cca. 2m. Hrad Křikava byl typickou ukázkou oblíbené Dodonové dispozice, které se rozvíjely ve 14. století. Vydáte-li se také do Blatné, nemůžete opomenout navštívit vodní renesanční zámek Blatná. Přímo v Blatné se můžete také ubytovat.

Dřevěná trámová rozhledna v blízkosti obce Srbce na okraji přírodní rezervace Vitčický les byla postavena na konci roku 2001. Rozhledna je vysoká 8 metrů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 6 metrů na kterou vede 19 dřevěných příček. Přestože rozhledna není příliš vysoká je z ní docela dobrý výhled na Drahanskou vysočinu, Chřiby a oblast Vyškovska. Rozhledna jejíž náklady dosáhly 130.000 korun vyprojektovala kancelář Ilony Říhové ze Starého Města. Rozhledna je volně přístupná.