Židovský hřbitov se nachází přibližně 800 m západně od obce kousek od hlavní silnici směřující na Třeboň. Hřbitov je doložen roku 1848 a svému účelu sloužil do druhé světové války. Na ploše 816 m2 se dochovalo asi 150 náhrobků z období od roku 1847 do 30. let 20. století. Hrobnický domek s márnicí byl na počátku 21. století rekonstruován a je využíván k rekreačním účelům. Hřbitov má opravenou ohradní zeď a je uzamčen. Klíč lze po dohodě vypůjčit na OÚ ve Stráži nad Nežárkou. Na okraji obce směrem k Třeboni se nachází bývalá synagoga (čp. 24) postavená v první polovině 19. století. Po druhé světové válce byla adaptována na obchod.

Nýznerovské vodopády se nacházejí na Stříbrném potoce asi 5 km jihozápadně od Žulové při turisticky značené cestě. Dolní část vodopádu protéká úzkou skalní soutěskou, která je obtížně přístupná. Horní část je zpřístupněná schodištěm, kterým se lze dostat až na dno jakéhosi „kotle“. Vodopády vznikly v místě, kde voda naráží na skalnaté prahy tvořené horninou odolávající erozi. Voda zde padá po jednotlivých stupních do hloubky 14 m a nejvyšší stupeně dosahují 3 m. Od roku 1968 jsou vodpády vyhlášeny jako chráněný přírodní výtvor. Obzvláště působivé jsou při větším stavu vody a také v zimním období.

Z městského opevnění budovaného od přelomu 13. a 14. století se toho mnoho nedochovalo. Za husitských válek bylo hodně pobořeno a i když pak došlo k zásadní přestavbě v půrběhu 18 a 19. století zaniklo téměř vše až na jednu ze čtyř bran a zbytky tří bašt. Jediná ze čtyř dochovaných bran stojí ve Velvarské ulici. První zprávy o ní jsou z roku 1443. Přestavěna na dnešní stavbu proběhla v letech 1460-1463, patrně s využitím původní brány. V druhé polovině 14. století a na počátku 16. století byla několikrát poškozena požáry. V roce 1795 sem byl přenesen zvon z vyhořelé věže radnice. V roce 1824 bylo zbořeno přebraní brány, které mělo cimbuří, vstupní bránu a patrně bylo chráněno baštou. Dnešní dochovaná brána je pětipodlažní, vysoká 38 m. Průjezd je valeně klenutý. Její vnější fasáda nese znak města a 6 cechovních znaků (tkalcovský a prýmkařský, sladovnický, postřihačský, hrnčířský, kolářský a jeden neidentifikovatelný). V levém rohu můžeme vidět torzo psa a poblíž hlavičku vousáče, snad portrét stavitele. V roce 1967 zde byla umístěna expozice Slánského muzea věnovaná městské fortifikaci, v současné době je brána přístupná jen příležitostně.

Při ulici Hradišťská, severně od velehradského klášterního komplexu stojí menší církevní stavba, kostel sv. Cyrila a Metoděje (zvaný též Cyrilka). Objekt pochází z první poloviny 13. století a původně byl farním  kostelem Večeře Páně, neboť klášterní komplex sloužil výhradně mnichům. Tento objekt pak sloužil tehdy jako farní kostel pro běžné občany. Po zrušení kláštera se klášterní kostel stal farním a kaple byla využívána jako seník či dokonce sklad střelného prachu. Chátrající stavbu zachránil olomoucký biskup Bedřich Fürstenberg, který ji odkoupil a roku 1863 znovu vysvětil. V tomto období také stavba prošla novogotickou přestavbou. Na konci 20. let 20. století byl interiér kaple upraven pro bohoslužby východního obřadu. Presbytář od lodi oddělil ikonostas, neboli dřevěná stěna s malovanými obrazy. Stavba je v dobrém stavu i když se potýká s velkou vlhkostí.