Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Strašnice
Byla to ves lidí Strašnových. Starobylé jméno Strašen mělo údajně odstrašovat zlé síly a ochraňovat jeho nositele. První zmínka sahá až do roku 1185, kdy zdejší pozemky patřily vyšehradské kapitule. Ve 14. století tu byly tři dvory a dvě tvrze. V roce 1516 se ocitly Strašnice v držení Nového Města. Roku 1547 je zabavil Feridnand I. a o dva roky později přenechal Starému Městu. V 16. století jsou tu doloženy hojné vinice a chmelnice. V roce 1849 se staly Strašnice samostatnou obcí. Původní jádro se nacházelo mezi dnešní stanicí metra Strašnická a tramvajovou smyčkou Radošovická a původní zástavby se tu zachovalo jen velmi málo. Při parcelaci zdejších pozemků vznikly v roce 1791 Nové Strašnice, původní ves dostala název Staré Strašnice. V roce 1922 byly Staré Strašnice připojeny k Praze. Po jejím připojení se tu začal rozvíjet čilý stavební ruch a někdejší zemědělská obec se začala měnit v atraktivní rezidenční čtvrť. Vznikaly četné soubory rodinných domů, například Masarykova kolonie (Bylanská ulice), Skalka, Třebešín a také družstevní kolonie Zborov. Dále pak probíhala výstavba činžovních domů. V letech 1946-1949 byla postavena Solidarita (600 řadových rodinných domů s 1260 byty). V dalších letech 1958-1960 sídliště Rybníčky a v letech 1967-1977 sídliště Skalka. Na počátku 21. století vznikl poblíž strašnické vozovny nový moderní obytný a administrativní komplex na Vinici.
Kostelík sv. Máří Magdalény byl vybudován v letech 1692-1693 stavitelem Kryštofem Dientzenhoferem na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Vzorem byla kaple ve francouzském Aix-en-Provence. Je zajímavé, že kostel byl založen na hraně svahu s velmi rizikovou geologií a navíc na již tehdy známém ložisku železné rudy. Zvláštnostní stavby byl především její interiér, napodobující krápníkovou jeskyni. Na oltáři byla umístěna socha klečící sv. Máří Magdalény a ve výklencích sochy svatých poustevníků sv. Pavla, sv. Antonína, sv. Ivana a sv. Prokopa jejichž autorem byl známý řezbář Jiří Bendl. Pak se tu ještě necházel oltářík s obrazem sv. Františka Serafínského, obrazem sv. Františka a kazatelna. Podlaha kostelíka byla vydlážděna oblými kameny z nedaleké Berounky. Na jižní straně se nacházela sakristie a pod ní ve skále vylámaná krypta. Zakladatel nechal pro kostlík zhotovit i mešní náčiní: skvostnou monstranci osázenou drahokamy, kalich, zlacenou paténu, pacifikál, ciburium, 6 svícnů a kadidelnici. Vzhledem k bezpečnosti bylo toto náčiní uloženo na mníšeckém zámku a pouze v den svátku sv. Magdalény byl nešen ve slavném průvodu sem na Skalku. Bohužel souprava se do dnešních dnů nedochovala. Tradice pouti skončila v roce 1953 v důsledku společenského klimatu. S postupem těžby železné rudy se začaly ve zdech kostelíka objevovat trhliny. Ačkoliv byl arál po druhé světové válce opraven po deseti letech od dokončení opravy byl již opět zdevastován a opuštěný. Zchátralý kostelík, zarostlý bolševníkem se stal kulisou pro natáčení dílu Rubínové kříže seriálu 30 případů majora Zemana. Po ukončení těžby v roce 1967 svitla naděje na záchranu kostelíka. Záchranné práce začaly počátkem 80. let 20. století. Došlo ke zpevnění základů betonovými injektážemi, vyzdění trhlin a později dozdění nového věnce. V roce 1993 byla dokončena obnova fasády. S náročnou opravou původního interiéru se zatím nepočítá. V současné době se zde konají koncerty a výstavy.
Doporučujeme
Strozzi Petr
Poprsí hraběte Strozziho je dílem Mořice Černila z roku 1663. Je zhotoveno z bílého tyrolského mramoru. Plastiku vytvořil podle podobizny. Vysoký hranolový podstavec pochází ze sochařské a kamenické školy v Hořicích. Na současné místo, na východním okraji Kaizlových sadů, byla osazena v roce 1898.
Impozantní stavba ve stylu Il Gesu v Římě byla postavena jezuity v letech 1676-1681 na místě malého gotického kostela. Kostel je bazilikálního typu, velká část fresek byla zničena v roce 1945. Hlavní oltář sem byl přesunut z fulneckého kostela a vyzoben oltářními obrazy od F.I.Leichera.   lokalizace: Opava – Dolní náměstí               přístup: exteriér – volný; interiér – občasněturistické značení: NE                      hromadná doprava: MHD                  parkování: v blízkosti v centru (placené zóny)