Byla to ves lidí Strašnových. Starobylé jméno Strašen mělo údajně odstrašovat zlé síly a ochraňovat jeho nositele. První zmínka sahá až do roku 1185, kdy zdejší pozemky patřily vyšehradské kapitule. Ve 14. století tu byly tři dvory a dvě tvrze. V roce 1516 se ocitly Strašnice v držení Nového Města. Roku 1547 je zabavil Feridnand I. a o dva roky později přenechal Starému Městu. V 16. století jsou tu doloženy hojné vinice a chmelnice. V roce 1849 se staly Strašnice samostatnou obcí. Původní jádro se nacházelo mezi dnešní stanicí metra Strašnická a tramvajovou smyčkou Radošovická a původní zástavby se tu zachovalo jen velmi málo. Při parcelaci zdejších pozemků vznikly v roce 1791 Nové Strašnice, původní ves dostala název Staré Strašnice. V roce 1922 byly Staré Strašnice připojeny k Praze. Po jejím připojení se tu začal rozvíjet čilý stavební ruch a někdejší zemědělská obec se začala měnit v atraktivní rezidenční čtvrť. Vznikaly četné soubory rodinných domů, například Masarykova kolonie (Bylanská ulice), Skalka, Třebešín a také družstevní kolonie Zborov. Dále pak probíhala výstavba činžovních domů. V letech 1946-1949 byla postavena Solidarita (600 řadových rodinných domů s 1260 byty). V dalších letech 1958-1960 sídliště Rybníčky a v letech 1967-1977 sídliště Skalka. Na počátku 21. století vznikl poblíž strašnické vozovny nový moderní obytný a administrativní komplex na Vinici.

Kostelík sv. Máří Magdalény byl vybudován v letech 1692-1693 stavitelem Kryštofem Dientzenhoferem na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Vzorem byla kaple ve francouzském Aix-en-Provence. Je zajímavé, že kostel byl založen na hraně svahu s velmi rizikovou geologií a navíc na již tehdy známém ložisku železné rudy. Zvláštnostní stavby byl především její interiér, napodobující krápníkovou jeskyni. Na oltáři byla umístěna socha klečící sv. Máří Magdalény a ve výklencích sochy svatých poustevníků sv. Pavla, sv. Antonína, sv. Ivana a sv. Prokopa jejichž autorem byl známý řezbář Jiří Bendl. Pak se tu ještě necházel oltářík s obrazem sv. Františka Serafínského, obrazem sv. Františka a kazatelna. Podlaha kostelíka byla vydlážděna oblými kameny z nedaleké Berounky. Na jižní straně se nacházela sakristie a pod ní ve skále vylámaná krypta. Zakladatel nechal pro kostlík zhotovit i mešní náčiní: skvostnou monstranci osázenou drahokamy, kalich, zlacenou paténu, pacifikál, ciburium, 6 svícnů a kadidelnici. Vzhledem k bezpečnosti bylo toto náčiní uloženo na mníšeckém zámku a pouze v den svátku sv. Magdalény byl nešen ve slavném průvodu sem na Skalku. Bohužel souprava se do dnešních dnů nedochovala. Tradice pouti skončila v roce 1953 v důsledku společenského klimatu. S postupem těžby železné rudy se začaly ve zdech kostelíka objevovat trhliny. Ačkoliv byl arál po druhé světové válce opraven po deseti letech od dokončení opravy byl již opět zdevastován a opuštěný. Zchátralý kostelík, zarostlý bolševníkem se stal kulisou pro natáčení dílu Rubínové kříže seriálu 30 případů majora Zemana. Po ukončení těžby v roce 1967 svitla naděje na záchranu kostelíka. Záchranné práce začaly počátkem 80. let 20. století. Došlo ke zpevnění základů betonovými injektážemi, vyzdění trhlin a později dozdění nového věnce. V roce 1993 byla dokončena obnova fasády. S náročnou opravou původního interiéru se zatím nepočítá. V současné době se zde konají koncerty a výstavy.

Poprsí hraběte Strozziho je dílem Mořice Černila z roku 1663. Je zhotoveno z bílého tyrolského mramoru. Plastiku vytvořil podle podobizny. Vysoký hranolový podstavec pochází ze sochařské a kamenické školy v Hořicích. Na současné místo, na východním okraji Kaizlových sadů, byla osazena v roce 1898.

Impozantní stavba ve stylu Il Gesu v Římě byla postavena jezuity v letech 1676-1681 na místě malého gotického kostela. Kostel je bazilikálního typu, velká část fresek byla zničena v roce 1945. Hlavní oltář sem byl přesunut z fulneckého kostela a vyzoben oltářními obrazy od F.I.Leichera.   lokalizace: Opava – Dolní náměstí               přístup: exteriér – volný; interiér – občasněturistické značení: NE                      hromadná doprava: MHD                  parkování: v blízkosti v centru (placené zóny)