Českobrodský kostel sv. Gotharda byl přestavěn z původního kostela (z roku 1130) po požáru ve 14. století přestavěn na trojlodní baziliku se dvěma věžemi. V letech 1765-1772 prošel barokní přestavbou, věže kostela byly sníženy na úroveň lodě a místo toho vystavěna jedna ve středu průčelí. Trojlodní kostel s dlouhým polygonálně uzavřeným presbytářem je doplněn opěrnými pilíři. Presbytář osvětlují původní gotická hrotitá okna a sklenuje jej křížová žebrová klenba v závěru paprsčitá. Všechny tři lodě sklenuje valená klenba s lunetami, členěná šesti paprsčitými štukovými pruty sbíhající se na konzoly. V interiéru kostela se nachází rokokový hlavní oltář, barokní relikviář sv. Gotharda posázený čevenými a zelenými kameny. V presbytáři můžeme vidět gotické pastoforium a sedile. Při kostele stojí pozdně gotická zvonice z let 1578-1580.

V historii židovského osídlení v Lounech byly zaznamenány hřbitovy tři. Do současnosti se dochoval jediný, který je součástí městského hřbitova v Rakovnické ulici. Byl založen roku 1874 na nevelké ploše 1700 metrů čtverečních. Najdeme zde kolem 250 náhrobků, které jsou uspořádány v třech celcích v několika řadách. Nápisy na náhrobcích nám prozradí, že zde nalezneme hroby zemřelých v letech 1874 až 1995. V průčelí hřbitova je obřadní síň s maurskými okny. Pro úplnost dodejme, že jeden ze starších hřbitovů, byl založen během moru v roce 1680 a pohřbívalo se na něm do roku 1866. Ležel v místě pod Mělci. Druhý zaniklý židovský hřbitov ležel pod Malým vrchem u Vršovic.

Paměstní deska připomínajíci oběť kvěrnového povstání roku 1945 proti německým okupantům. Deska je zhotovena z kovu.

Matyášův altán byl postaven v roce v roce 1614, v době vlády císaře Matyáše. Cenný je strop altánu. Je dřevěný a je zde třicet devět barokních znaků, jímž císař Matyáš vládnul. Stěny pavilonu jsou vyzdobeny malbami J. Navrátila z roku 1848.