Malostranské náměstí tvořilo centrum města Malé Strany od jeho vzniku. Spojují se zde komunikace vedoucí od Klárova, Karlova mostu a od Smíchova. Náměstí je na mírném svahu a tak se jeho horní část původně jmenovala Horní rynk a spodní Dolní rynk. Od 16. do 19. století získalo pojmenování Vlašský plac podle italských osadníků obývajících převážně nedalekou Vlašskou ulici. Do roku 1869 se nazývalo Štěpánské náměstí podle arcivévody Štěpána, který byl v letech 1844 – 1847 českým místodržícím. Současný název je oficiálně používán od roku 1869. Po nějakou dobu se však v téže době spodní část nazývala Radeckého náměstí. Stále zde totiž socha rakouského maršála hraběte Václava Radeckého z Radče. V současné době je umístěna v lapidáriu Národního muzea. Mezi dolní a horní částí Malostranského náměstí je rozlehlý komplex bývalého jezuitského profesního domu, raně barokní stavba Giovanniho Domenika Orsiho a Franceska Luraga, postavená v letech 1674-91 a později několikrát upravována. už dlouho před příchodem Tovaryšstva Ježíšova zde stála řada měšťanských domů, první malostranská radnice a prastará rotunda sv. Václava. V bezprostředním sousedství těchto staveb, oddělených úzkou Ševcovskou uličkou, byl farní kostel sv. Mikuláše se hřbitovem. Jezuity to centrálně položené místo přitahovalo a tak není divu, že za podpory Albrechta Valdštejna a Karla z Lichtenštejna na výstavbu svého domova nakonec získali. V roce 1625 došlo k předání a po zadaptování se o rok později mohli profesní bratři do domů nastěhovat. Novostavba jezuitského domu byla umožněna až velkým darem Václava Františka hraběte z Kolowrat, který se stal v roce 1650 členem tohoto řádu. Dne 6.9.1673 byl položen základní kámen k novému kostelu sv. Mikuláše a 28.3.1674 se začaly kopat základy Nového domu, jehož stavba byla dokončena v roce 1691. Ke kostelu a k bývalému profesnímu jezuitskému domu jsou přitulené tři menší stavby: středověký dům Moserovský čp. 3; dům „U bílého orla“ čp. 4 a Grömlingovský palác čp. 5, na jehož nároží v přízemí je proslulá Malostranská kavárna, kdysi Café Radetzky. Před kavárnou stál totiž pomník rakouského maršála Václava Radeckého z Radče, vojáka, který neblaze proslul v letech 1848-49 tvrdými zásahy proti italskému hnutí za svobodu a nezávislost. Později ho vystřídal bronzový pomník francouzského historika Ernesta Denise od Karla Dvořáka. Radeckého pomník je v lapidáriu Národního muzea. Kde skončil Denis, není známo. Kavárna sloužila za Rakouska důstojníkům a penzistům, za první republiky literátům a v poslední době nejvíce návštěvníkům Prahy a obdivovatelům Malé Strany.

Skaryna Francisk žijící v letech 1490 – 1551 byl veliký běloruský vědec, humanista, lékař a knihtiskař. Byl vydavatelem prvního překladu Bible do běloruštiny. Bibli vytiskl při svém působení v Praze. Po návratu založil ve Vilniusu vůbec první východoevropskou tiskárnu. Na konci svého života se vrátil do Prahy, kde pravděpodobně v roce 1552 zemřel a je na neznámém místě pochován. Jeho působení dnes v Praze připomíná pamětní deska ve dvoru Klementina a památník na Brusnici.

V centru obce Nýdek stojí dřevěný kostel sv. Mikuláše. Malý dřevěný kostelík se stropem obložený deskami a zvenčí pokrytý šindelem byl postaven roku 1576. Až do roku 1654 byl prostestantským, v tomto roce jej pak dostali katolíci. V průběhu 19. století a na počátku 20. století prošel necitlivými úpravami, v roce 1910 byla střecha pokryta eternitem. Roku 1977 prošla stavba generální opravou. Stavba je to jednolodní s pravoúhlým presbytářem, sedlovou střechou a hranolovou věží. Oltář s obrazem sv. Mikuláše pochází z roku 1746, dále zde můžeme vidět kruchtu nesenou pilíři. Kostel je přístupný v době bohoslužeb.

Sloup se sochou sv. Josefa a kašnou je umístěna v severní části Karlova náměstí u Novoměstské radnice. Je vyzdobena sochami sv. Josefa a čtyř andělů od sochaře M.V.Jäckla z roku 1698.