Dřevěná trámová rozhledna v blízkosti obce Srbce na okraji přírodní rezervace Vitčický les byla postavena na konci roku 2001. Rozhledna je vysoká 8 metrů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 6 metrů na kterou vede 19 dřevěných příček. Přestože rozhledna není příliš vysoká je z ní docela dobrý výhled na Drahanskou vysočinu, Chřiby a oblast Vyškovska. Rozhledna jejíž náklady dosáhly 130.000 korun vyprojektovala kancelář Ilony Říhové ze Starého Města. Rozhledna je volně přístupná.

V severovýchodní části obce Kestřany se nachází unikátní soubor dvou tvrzí a zámku, stojícího na místě třetí tvrze. Město Písek je odtud vzdáleno 7 km severovýchodním směrem. Zámek je veřejnosti nepřístupný, tvrze jsou momentálně rekonstruovány a příležitostně jsou přístupné. Pokud se v areálu budou pohybovat majitelé, jistě vás rádi provedou. Více informací viz www.tvrzkestrany.cz. Historie tvrzí Ves Kestřany byla dlouho rozdělena mezi různé zemanské rody. Postupně si zde vystavěli tři tvrze, k nimž se vázaly manské povinnosti ke hradu Zvíkovu. Nejstarší tvrzí je tzv. horní tvrz z druhé poloviny 13. století. K roku 1315 je písemnými prameny doložen Albert z Kestřan, k roku 1338 jeho synové Michal, Šimon a Bartoloměj. Bartolomějovu část tvrze si pak jako odúmrť vyprosili bratři Ondřej, Bušek a Jakub ze Lhoty. Před rokem 1416 pak potomek majitelů Arnošt z Kestřan horní tvrz prodal příbuznému Václavu Koktanovi, jehož synovec Bohuslav roku 1475 přikoupil i dolní tvrz a tak se obě tvrze staly majetkem jednoho pána. Dolní tvrz byla založena v polovině 14. století sirotky po vnukovi Alberta z Kestřan Mikuláši, řečeném Baroch, a Matějem Brusem z Kovářova. Bohuslavovi synové, zdědivše obě tvrze, prodali je roku 1491 Jindřichovi ze Švamberka na Zvíkově. Jindřich o rok později dosáhl zrušení manského závazku. Roku 1619 kestřanské tvrze vyplenilo císařské vojsko po bitvě u Záblatí. Švamberkové drželi Kestřany do poloviny 17. století, posléze je zdědila Františka Polyxena, provdaná hraběnka Paarová. Obě tvrze byly nadále využívány k hospodářským účelům. Třetí tvrz, zvaná druhá dolní tvrz, která kdysi stávala na místě zámku, se poprvé v písemných pramenech připomíná roku 1490, kdy ji drželi Jan a Vojslav z Kestřan. Na jejím místě nechal manžel Františky Polyxeny Karel Paar vystavět raně barokní zámek a při něm okrasnou zahradu. Nejstarší stavbou horní tvrze je tzv. purkrabství, ležící v severní polovině nádvoří. Ještě koncem 14. století areál tvrze uzavřela hradba, která obsahovala dvě obytné věže při jihozápadním nároží a na východní straně a menší válcovou věž na severovýchodě (ochrana studny). Švamberkové pak postavili pozdně gotický vstupní palácový trakt před jižní část hradby. Ve východním křídle paláce se nacházela kaple sv. Maří Magdaleny (dodnes je zde dochovaná klenutá sklípková klenba). Tvrz byla obehnána vodním příkopem, který jako již vyschlý v 18. století překlenul kamenný most. V 16. století byl sál paláce upraven renesančně. Dolní tvrz tvořila třípatrová čtverhranná obytná věž. V pozdní gotice byla vystavěna nová hradba zesílená v severním nároží válcovou baštou a východní palác. V roce 1491 při prodeji tvrzí Jindřichovi ze Švamberka se dolní tvrz uvádí jako pustá. Za Švamberků byly dostavěny dvě menší budovy v jižní a jihovýchodní části nádvoří a tvrz se stala pivovarem a sýpkou. Tipy na výlet Kousek od obce je k vidění kalvárie u Otavy. Mnoho zajímavých památek najdete v Písku - Písecký hrad, písecká synagoga, městské opevnění nebo Prácheňské muzeum. Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Jarník. Velmi zajímavá je i tvrz Klokočín, kde byla mimo jiné natáčena Markéta Lazarová. Ubytovat se můžete v Písku. M.K.

Kromě dnešního názvu se dříve obec nazývala Lyzolay, Lischolay či Lissolage. Název vznikl patrně jako pojmenování pro místo, kde láli lisové, tj. kde štěkaly lišky. Obec se poprvé písemně připomíná k roku 1227. Na přelomu 14. a 15. století tu stály jen zhruba 4 chalupy a tři dvory. Vysazování vinic Karlem IV. do těchto končin nezasáhlo a tak vinařství do obce přichází poměrně pozdě až v 16. století. I tak se zdejší vinice netěšily dobré pověsti, s oblibou se v nich skrývali pašeráci a pytláci. Po bělohorské bitvě tu tábořila část vítězného vojska, v roce 1631 saská armáda a v následujích letech pak střídavě císařská armáda a Švédové. Po třicetileté válce obec téměř neexistovala. Písemnost z roku 1654 uvádí 6 pustých hospodářství a téměř všechny vinice byly zničeny. Ze všech těchto pohrom se na konec osada vzpamatovala a i když dlouho zůstávala malou vesnicí, přesto se pomalu rozrůstala. Po druhé světové válce začala nesmělá výstavba rodinných domků. Část Lysolají byla připojena k Praze již v roce 1960, celé pak k 1.1.1968. Dnes je MČ Praha – Lysolaje součástí správního obvodu Praha 6

Vrchol Kleť byl pro krásné výhledy z jedinečného kruhového rozhledu vždy hojně navštěvován. Nejstarší kamenná rozhledna v Čechách Pro lepší zážitek návštěvníků byla roku v roce 1825 postavena kamenná rozhledna. První stavba svého druhu v Čechách se zachovala dodnes. Nechal ji postavit kníže Josef Schwarzenberg a podle něj se jí říkalo Josefova věž. Je v pseudogotickém slohu, kruhová, kamenná, o výšce zhruba 18 m. Původně ji kníže plánoval jako soukromou stavbu, pro veřejnost byla přístupná až ve druhé polovině 19.století. Za chladného a jasného počasí jsou vidět i vrcholky Alp. Z českých krás z ní můžeme obdivovat Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory a značnou část Šumavy mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi. V letech 1824 - 1825 se také stala trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak ji hojně navštěvovali i tvůrci map. Sto let po založení rozhledny, v roce 1925, byla na Kleti vystavěna horská chata pro potřeby turistů, jejíž patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenberku. Odtud název Tereziina chata. V blízkosti chaty jsou umístěny sluneční hodiny, nejvýše položené v Čechách. V současnosti je rozhledna otevřena celoročně každý den mimo pondělí od 10:00 do 16:00 hodin. V zimě ve stejnou dobu, ale jen o víkendech. Kousek od rozhledny se nachází hvězdárna.   Výhled sever: zámek Hluboká, Brdy, Temelín, Česká Sibiř východ: České Budějovice, Třeboňsko, Českomoravská vrchovina, Novohradské hory  jih: Český Krumlov, Lipenská přehrada, Alpy  západ: vrcholy Šumavy (Smrčina, Plechý, Knížecí stolec, Chlum, Bobík, Boubín, Libín s rozhlednou) Popis cesty Autem - ze silnice č. II/143 z Českých Budějovic do Křemže. nutno odbočit v obci Mříč směrem na Holubov. Projet obcí do vesnice Krásetín, zde je na konci dolní stanice lanovky na Kleť a parkoviště. Nahoru můžete tedy buď lanovkou anebo pěšky 3,5 kilometru pěšky po zelené turistické značce. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je v Holubově. Pak již k rozhledně vede zeleně značená turistická trasa. Její celková délka 5,5 kilometru.