Historie zámku Původně na místě dnešního zámku Líšno stával gotický hrad Lešno, založený na chráněném místě mezi bažinami. Hrad byl založen pravděpodobně v roce 1367 Benešem z Dubé. Po roce 1424, kdy se naposled připomíná syn Beneše Václav, není osud Líšna známý. Roku 1443 byl majitelem panství Jan Sádlo ze Smilkova. Od poloviny 15. století držel zámek Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. V roce 1467 bylo Líšno v bojích zelenohorské jednoty proti Jiřímu z Poděbrad dva měsíce obléháno a dobyto královským vojskem. Po roce 1478 byl hrad Šternberky pozdně goticky přestavěn. Rozsáhlá renesanční přestavba následovala v roce 1536. Za třicetileté války bylo panství znovu zpustošeno. Neudržovaný hrad chátral především jako důsledek rychle se měnících majitelů Líšna. Až roku 1872 byl hrad přestavěn do dnešní podoby průmyslníkem Čeňkem Daňkem z Esse. Zámek byl postaven v romantickém duchu. Podoba zámku Objekt tak má tři křídla, jež uzavírají nádvoří zámku. Věž přiléhající k paláci byla zvýšena a opatřena sedlovou střechou. Kolem zámku byl zřízen park s pavilónky a rybníkem. Od roku 1945 byl zámecký areál zkonfiskován a adaptován pro účely ústřední školy Československého červeného kříže. Dnes je zámek prázdný, zchátralý a veřejnosti nepřístupný. Volně je možné navštívit jenom přilehlý zámecký park. Pokud jste milovníci golfu, přijďte si zahrát do golfového areálu Konopiště nedaleko Bystřice. Pokud se rozhodnete v okolí ubytovat, nabízí se několik možností v blízké Bystřici nebo v o něco vzdálenějším Benešově.

Jméno obce Nebušice pochází patrně z osobního jména Nebuch (Nebuchova či Nebušova osada). Nejstarší zmínka o Nebušicích je v papežském privilegiu papeže Řehoře X. pro premonstrátský klášter na Strahově. Tomuto klášteru náležela ves až do husitských válek. Na počátku husitských bouří zabrali církevní majetek, pražané. Premonstrátský dvůr se ale zakrátko vrátil do majetku Strahovského kláštera. Klášter pak využíval tuto državu jako zástavu a tak Nebušice často střídali majitele. Třicetiletá válka zasáhla ves značně a po válkách z ní mnoho nezbylo. V roce 1680 vypukla jedna z velkých morových epidemií a strahovská vrchnost zřídila na Jenerálce morový hřbitov. Vesnice utrpěla i za pobytu Prusů na našem území v 18. století. Nebušice se začínají rozšiřovat až v 19. století. Na přelomu 19. a 20. století začínají Nebušice pomalu získávat ráz příměstské obce. Obyvatelé začínají pomalu přecházet ze zemědělství na práci v cihelnách a na stavbách v Praze. Především ve 20. století zde pak vyrůstá vetší množství rodinných domů. V roce 1968 se obec stává součástí Prahy. Dnes je MČ Praha – Nebušice součástí správního obvodu Praha 6.

Nový židovský hřbitov se nachází na západním okraji obce, vede sem zpevněná cesta pokračující z ulice Na Obci. Hřbitov byl založen po uzavření starého hřbitova (nachází se v lesním porostu dále od obce). Na ploše 1.503 m2 se nachází okolo 340 náhrobků z let 1856-1936. Hřbitov spolu s obřadní síní byl na konci 90. let 20. století opraven. Pohřebeni jsou zde i příbuzní spisovatele Oty Pavla. Jedna strana ohradní zdi chybí a hřbitov je tak přístupný.

Sídliště Černý Most bylo postaveno podle projektu M. Vajzra v letech 1972 – 1982, Jeho kapacita je 1784 bytů pro 5300 lidí.