Vyšehradský kodex je evangelistář, který pravděpodobně vznikl v době korunovace Vratislava II. na českého krále a byl mu během této události dne 15. června 1086 snad i předán. Jedná se o kodex o rozměrech 415 × 340 mm, který obsahuje 108 pergamenových listů. Název „Vyšehradský“ asi nese proto, že byl od svého vzniku či o něco později uchováván na Vyšehradě.O tom, kde kodex vznikl a kdo byl jeho dárcem, panuje mezi odborníky diskuze, většinou se ale shodují, že byl vyroben v prostředí blízkém bavorské klášterní škole, resp. řezenské výtvarné tradici. Předpokládá se, že vzhledem k této skutečnosti mohl být dárcem některý z domácích benediktinských klášterů, které s bavorskými kláštery udržovaly styky. Vzhledem k tomu, že po korunovaci byly obdarovány kláštery v Ostrově (získal ornáty) a v Břevnově (získal celu v Opatovicích), lze jako o dárcích nejpravděpodobněji uvažovat o těchto dvou klášterech.Kodex byl do 17. století uchováván v metropolitní knihovně sv. Víta, poté přešel do držení knihovny pražského Arcibiskupského semináře. Nyní se nachází v Národní knihovně v Praze pod signaturou XIV A 13.

Hrad Hasištejn byl zbudován na vysokém ostrohu nedaleko Prunéřova, který leží na západ od Chomutova.    Historie hradu Hrad vznikl někdy po roce 1300, poprvé se uvádí r. 1348 jako hrad královský. Stavebníkem hradu byl významný feudál, snad dokonce sám panovník. Zákoník Majestas Carolina, pořízený z vůle císaře Karla IV., ho uvádí jako hrad královský, který nesměl panovník prodat, a zastavit jej mohl nejvýše na devět let. Hrad měl pestrý osud, někteří jeho páni si spojením s rytíři, kteří přepadávali královské hrady a statky, vysloužili královu odvetu. Vojsko Václava IV. hrad pobylo. Těžce poškozenou stavbu král zastavil Mikulášovi z Lobkovic. A s tímto jménem je spojena intenzivní stavební činnost, jejímž cílem bylo uzpůsobit hrad k obývání. Po jeho smrti převzal hrad jeho syn Mikuláš II. Hasištejn. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic Jeho známým potomkem byl Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461-1510), známý humanista, literát a badatel. Všestranně vzdělaný humanista hrad upravil a opevnil a jeho interiéry vybavil cennými sbírkami uměleckých děl a bohatou knihovnou. Složitý vývoj majetkových vztahů splétajících se kolem hradu prohloubila bělohorská pohroma a následná konfiskace. Zkázu dokonala třicetiletá válka. Na konci 19. století se dostal hrad do vlastnictví Emanuela Karsche. Ten nechal odstranit suť a zpevnit zdi. Z bývalé palácové budovy udělal restauraci a nejvyšší věž upravil na rozhlednu. Dispozice hradu Nejstarší částí hradu je protáhlé jádro s volně stojícím okrouhlým bergfritem, obcházeným obloukovitě vedenou hradbu. Nejchráněnější místo zaujal palác charakteru obytné věže. V jeho blízkosti byla proti vstupní bráně do obvodové hradby vetknuta budova kaple, jejíž obdélný, křížovou klenbou zaklenutý presbytář vystupoval z obvodu hradu. Obdélná loď nedosahovala velkých rozměrů. Ke kapli z boku přiléhala ještě další křížově zaklenutá prostora. Zda byla v prvé fázi zastavěna i další poměrně rozsáhlá plocha hradu, doposud nevíme. Nejspíše po obležení roku 1418 se hrad dočkal úprav. Dotkly se věžovitého paláce, který byl při té příležitosti též rozšířen. Jejich těžiště však leželo ve výstavbě nového vnějšího opevnění. Jádro ze tří stran obklopil nový parkán, před čvrtou hranolovou dovnitř otevřenou branou, bylo postaveno nové předhradí, přístupné po mostě přes šíjový příkop. Protože terén v této části hradu prudce klesal, byl využit pro zřízení velkého, valeně klenutého sklepa, nad jehož klenbou teprve mohlo vzniknout rovné nádvoří. Součástí obranného systému se stalo i nové opevnění na valu před starým šíjovým příkopem, do něhož se vcházelo věžovitou zataženou branou. Dominovala mu čtverhranná, směrem k hradu otevřená bateriová věž. Nebezpečný prostor před hradem zajistila předsunutá bašta. Prvá fáze hradu náleží mezi objekty rozvíjející základní bergfritový typ. Sálový palác zde byl nahrazen obytnou věží.     Dodnes se z hradu zachovala většina hradeb i budov, přestože jsou dnes beze střech a s propadlými stropy. Hradní bergfrit je upraven na rozhlednu, z níž je krásný výhled. Tipy na výlet Vypravit se můžete na rozhlednu Svatý Kopeček u Kadaně, také navštívit františkánský klášter v Kadani, Mikulovickou bránu nebo hrad Kadaň. Zajímavý je také zámek Klášterec nad Ohří nebo zřícenina hradu Falknštejn, Egerberg a Šumburk. Ubytování je vám k dispozici v Chomutově.

Jedním z expozičních míst Jihomoravského muzea ve Znojmě je i bývalý klášter minoritů. Z původního gotického kláštera z poloviny 13. století, v němž byl po bitvě na Moravském poli v létech 1279 – 97 pohřben český král Přemysl Otakar II., se dochovala část gotického ambitu a torzo chrámové zdi. Od konce 40. let XX. století slouží účelům muzea, které bylo založeno roku 1878 jako jedno z nejstarších na jižní Moravě. Jsou zde uloženy bohaté přírodovědné, archeologické i historické sbírky a umístěna odborná pracoviště. Ve stálých expozicích je prezentován výběr ze sbírek živé přírody, neživé přírody, archeologie, kovářství a unikátní sbírky orientálních zbraní.   Popis expozice Živá příroda Znojemska  -  snaha představit návštěvníkům přírodu regionu v co největší pestrosti organismů i typů přírodního prostředí Neživá příroda Znojemska - přibližuje procesy utvářející v čase měřeném na stovky milionů let ,,kamennou tvář" přírody a vztahy mezi organickými a anorganickými složkami životního prostředí Archeologie na Znojemsku - ucelený obraz o pravěkém, raně historickém a středověkém osídlení jižní a severozápadní Moravy Černé řemeslo - prezentuje výrobky kovářů a zámečníků od konce 16. do 2. pol. 19. století. Jsou zde vystaveny vývěsní štíty, tepané mříže a náhrobní kříže, podkovy, zvony a další předměty Orientální zbraně - zbraně pocházejí ze zemí bývalé Osmanské říše, Persie, Indie, Číny, Japonska a Indonésie. Jde o zbraně historické, kterých se v zemích jejich původu přestalo užívat v průběhu 19. století, kdy zde byly postupně nahrazovány moderními zbraněmi evropského typu. Jsou cenné především vysokou úrovní jejich uměleckořemeslného zpracování  

Barokní zámek Bezdružice, viditelný ze širokého okolí, se tyčí na návrší, na západní straně náměstí ve stejnojmenné obci. Hrad jako předchůdce zámku Bezdružický zámek stojí na místě menšího středověkého hradu, který zde vznikl již koncem 13. století a v 16. století byl částečně renesančně přestavěn. V souvislosti se zdejším šlechtickým sídlem se vybavuje jméno českého humanisty, cestovatele, skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Předchůdce tohoto rodu, Bušek z Bezdružic, vlastnil zámek v letech 1360-1379. Do současnosti se zachovalo nádvoří s dvěma křídly gotických budov vystavěných patrně ve 14. a 15. století. Také na zámku v Bezdružicích se často střídali páni, mezi něž patřili i rody Elpognárů a Švamberků, kteří začali s přestavbami sídla. Snad nikde jinde nebylo použito tolik uměleckých slohů jako zde, kde chybí pouze jediný románský. Renesanční sídlo bylo vypálené Švédy a v roce 1711 je zámecký objekt zmiňován jako značně zpustlá stavba, z níž byla stržena střecha. Přestavby zahájené před rokem 1711 strhly starý goticko-renesanční objekt, který byl zčásti použit k výstavbě nových barokních částí zámku. Pozdně barokní přestavba Zásadní, pozdně barokní přestavbou prošel objekt v letech 1772 - 1776 za knížete Karla Tomáše Löwensteina. Tato přestavba v podstatě dala zámku dnešní podobu. Nejvýznamnější z rodu - Konstantin Löwenstein - založil lázeňské městečko Konstantinovy Lázně, vzdálené 2 km od Bezdružic. Potomci Löwensteinů vlastnili sídlo až do konce druhé světové války. V roce 1868 postoupil majitel bezdružický zámek k bezplatnému užívání rakousko-uherským úřadům. Roku 1901 byla část starého hradu zničena výstavbou vodojemu a v roce 1952 převzalo zámek ČKD Praha a upravilo jej pro rekreační účely. Zámek dnes Zámek je přístupný veřejnosti a můžeme zde vidět zámecké interiéry s nástěnnými a stropními freskami, dřevěný strop ze 17. století, Rytířský sál s replikou tkaného gobelínu z 16. století a zámeckou kapli. Na zámku sídlí muzeum tvorby předních českých sklářských umělců, zakladatelů světové slávy české skleněné plastiky, prodejní galerie sklářského umění. V gotických prostorech původního hradu je umístěna expozice o Kryštofu Harantovi. Zajímavostí zámku je však unikátní skleněný betlém výtvarníka Jaromíra Rybáka, největší skleněná plastika s tímto motivem na světě. Betlém váží 3,5 t a je vytvořen z taveného brazilského křišťálu a zdobený zlatem. Tipy na výlet Za návštěvu jistě stojí nedaleké Konstantinovy Lázně, barokní kaple na Ovčím vrchu a nedaleká zřícenina hradu Krasíkov. Dále můžete navštívit zříceninu hradu Gutštejn nebo barokní zámek Trpísty. Nedaleko Konstantinových Lázní se také nachází přírodní rezervace v okolí Hradišťského vrchu. Ubytování najdete v Konstantinových Lázních nebo přímo v Kokašicích.