Krásný a udržovaný židovský hřbitov v Úsově se nachází na konci ulice U Synagogy (severozápadní okraj obce). Jde o druhý židovský hřbitov, první starší z druhé poloviny 15. století se nacházel pod kopcem zvaným Malá holubice poblíž dnešní školy. Během třicetileté války byl zničen. Dnešní hřbitov umístěný netradičně v blízkosti židovské čtvrti byl založen po roce 1643. Jeho původní plocha byla 55 x 85 m, v roce 1820 byl rozšířen o sousední pozemek. Pohřbívalo se zde až do 30 let 20. století. Nachází se zde přibližně na 1.100 náhrobků, nejvíce se jich nachází zhruba v centrální části. Jižní a severní okraje jsou téměř prázdné. Většina náhrobků pochází z 18. a 19. století, nejstarší pak pochází z druhé poloviny 17. století. Hodně náhrobků má krásnou ornamentální výzdobu. Areál je obklopen zdí z lomového kamene. Vstup na hřbitov je přes obřadní síň postavenou ve druhé polovině 19. století. Hřbitov je volně přístupný v denní době, mimo sobotu a židovské svátky.

V létě Vám Králicko nabízí ideální podmínky pro turistiku a cyklistiku, v zimě pro sjezdové a běžecké lyžování. Jednou z největších atrakcí této oblasti, jež můžete navštívit, je mohutný systém československého pohraničního opevnění z let 1935-1938. Jedinečná poloha umožňuje krátkodobé návštěvy sousedního Polska, turisté tu mohou kromě silničního a železničního přechodu využít i husté sítě hraničních přechodů pro pěší a cyklisty. Králicko je jednou z nejméně ekologicky poškozených a zároveň turisticky neprávem opomíjených oblastí v České republice, a proto i ideální oázou klidu pro strávení dovolené.Otevírací doba  celoročně út - so 9.00 - 11.30 12.30 - 16.00 v letní sezóně taktéž ne 12.30 - 17.00

Byla to ves lidí Strašnových. Starobylé jméno Strašen mělo údajně odstrašovat zlé síly a ochraňovat jeho nositele. První zmínka sahá až do roku 1185, kdy zdejší pozemky patřily vyšehradské kapitule. Ve 14. století tu byly tři dvory a dvě tvrze. V roce 1516 se ocitly Strašnice v držení Nového Města. Roku 1547 je zabavil Feridnand I. a o dva roky později přenechal Starému Městu. V 16. století jsou tu doloženy hojné vinice a chmelnice. V roce 1849 se staly Strašnice samostatnou obcí. Původní jádro se nacházelo mezi dnešní stanicí metra Strašnická a tramvajovou smyčkou Radošovická a původní zástavby se tu zachovalo jen velmi málo. Při parcelaci zdejších pozemků vznikly v roce 1791 Nové Strašnice, původní ves dostala název Staré Strašnice. V roce 1922 byly Staré Strašnice připojeny k Praze. Po jejím připojení se tu začal rozvíjet čilý stavební ruch a někdejší zemědělská obec se začala měnit v atraktivní rezidenční čtvrť. Vznikaly četné soubory rodinných domů, například Masarykova kolonie (Bylanská ulice), Skalka, Třebešín a také družstevní kolonie Zborov. Dále pak probíhala výstavba činžovních domů. V letech 1946-1949 byla postavena Solidarita (600 řadových rodinných domů s 1260 byty). V dalších letech 1958-1960 sídliště Rybníčky a v letech 1967-1977 sídliště Skalka. Na počátku 21. století vznikl poblíž strašnické vozovny nový moderní obytný a administrativní komplex na Vinici.

Obrazárna je umístěna v přízemí severního traktu II. nádvoří. V místech, kde bývaly konírny. Obrazárna původně obsahoval řadu vzácných obrazů. v době třicetileté války jich byla většina uloupena.