Zámek Kunštát se nachází na kopci nad stejnojmenným městem na Hornosvratecké vrchovině v okrese Blansko, Jihomoravský kraj. První historická zmínka o vzniku města pochází z roku 1280. Zakladateli města byli páni z Kunštátu. Nejstarší zámek na Moravě Venkovský zámeček Kunštát je nejstarší zámek na Moravě. Archeologicky je doložený jeho románský původ. Jeho zrod spadá do první třetiny 13. století. Předchůdcem současného kunštátského zámku byl středověký hrad, který se poprvé výslovně připomíná v roce 1360, ačkoli první zmínky jsou již z roku 1281. Od Kunštátu odvozují svůj původ i všechny vedlejší větve rodiny pánů z Kunštátu v Čechách i na Moravě, nejznámější je rodina poděbradská i knížata münsterberská, která byla přímými potomky krále Jiřího z Poděbrad. Prvním historicky doloženým majitelem Kunštátu a příslušníkem rodiny, byl Kuna, podle něhož se nazývá i městečko Kunštát či Kunino Město. Po roce 1408 získal Kunštátské panství Boček z Kunštátu a z Poděbrad, děd pozdějšího českého krále Jiřího. Renesanční zámek Koncem 14. a počátkem 15. století byl hrad podstatně rozšířen, byl zvětšen hradní palác spolu s věží a předhradím. Jiří z Poděbrad se ujal panství po roce 1448, a také hrad znovu přestavěl. Došlo k vybudování Poděbradovy hranaté věže a zvětšení a opevnění předhradí. Poslední majitel z rodiny pánů z Kunštátu, Ludvík Zajímač, prodal sídlo v roce 1520 Vilému z Pernštejna, který zde realizoval mimořádné úpravy předhradí. I na Kunštátě se majitelé panství v 16. a počátkem 17. století často střídali. V druhé polovině 16. století byl hrad přebudován na renesanční zámek. Barokní úpravy 20. léta 17. století byla pohnutá i pro Kunštát, jež jsou v místní tradici spojována s pobytem Jana Ámose Komenského na zdejším zámku. Majitel panství Štěpán Šmíd z Freyhofenu, nebyl pro svou věrnost císaři Ferdinandu II. postižen konfiskacemi, ale nakonec jako kalvinista musel odejít ze země a byl také zbaven panství. V roce 1678 získal Kunštát Jan Maxmilián z Lamberka. Nový majitel zámek barokně upravil v dvoupodlažní obdélníkovou budovu, přičemž byla ponechána podstatná renesanční část, stejně jako hranatá věž z někdejšího hradu. Také kaple dostala barokní ráz. Romantizující úpravy Počátkem 20. století byl zámek upravován znovu, a to v romantickém stylu byla přebudována hradní brána, původní obvodové hradby se změnily v terasy a vzniklé prostory byly parkově upraveny. Romantické úpravy neminuly také interiéry zámku. Posledními majiteli Kunštátu v 19. a 20. století byli Coudenhoveové. Dnes je zámek zařazený mezi Národní kulturní památky, a i když je stále státním majetkem, jeho správcem je NPU Brno, který převzal objekt v roce 2005 a začal s celkovou rekonstrukcí. Jsou tedy přístupné reprezentační prostory jižního křídla s původním mobiliářem a téměř v původním stavu.   Interiéry a expozice Kunštátský zámek je velmi významný svým architektonickým vývojem a svou historií zejména v 15. století. Návštěvník bude možná zklamán interiéry a exponáty, ale vlastní objekt patří k velmi výjimečným v naší historii. Pod zámkem se nachází zámecký unikát, je zde také nejstarší psí hřbitov v Evropě. Expozice zahrnuje dějiny zámku, jeho majitelů a kunštátského regionu a výstavu o Moravském zemském archivu. Tipy na výlet V blízkých Boskovicích najdete výstavu Historické zemědělské stroje, Muzeum Boskovicka, zříceninu hradu Boskovice, empírový zámek Boskovice, židovské město a synagogu. Vypravit se můžete také na zámek Černá Hora, zámek Letovice, zříceninu hradu Rychvald nebo na zříceninu hradu Nový Hrad. Za návštěvu stojí i vodní nádrž Boskovice, vodní nádrž Letovice, rozhledna Malý Chlum, rozhledny Zelenkův kopec nebo větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete v Boskovicích.

Zhruba 12 m vysoké špičaté skály, přístupné pouze po obvodu. Jejich vrchol není bez horolezeckého vybavení dostupný a stejně tak vrcholová plošina neposkytuje pro okolní porost žádný výhled.

Rozhledna u východočeského městečka Králíky na vrchu Val (788 m) u obce Dolní Hedeč se tyčí vyhlídková věž, která je představitelkou trendu posledních let. Je totiž rozhlednou a zároveň telekomunikační věží mobilního operátora Vodafone. To byla také podmínka měst Králíky, aby věž jednak nenarušila vzhled krajiny a aby její součástí byla volně přístupná vyhlídková plošina. Při stavbě se použil již stojící vodojem, který jednoduchá neopláštěná kovová rozhledna obkročila. Celková výška věže je 34,5 metrů. Na vyhlídkový ochoz, který je ve výšce 22 metrů nad zemí, vede 102 schodů. Byla otevřena 16.června 2003 a je identická s věží na Ruprechtickém Špičáku v broumovském výběžku. Vystavěla ji totiž stejná společnost. Z volně přístupné rozhledny je kruhový výhled na Orlické hory, Kralický Sněžník i Jeseníky.

Rozhledna Strážný vrch, text v přípravě