Barokní zámek Veltrusy se nachází v obci téhož jména, která leží v dolním Povltaví kousek od Prahy. Nádherný zámek se řadí mezi nejvýznamnější architektonická díla vrcholného baroka v Čechách. Historie zámku Zámek postavil v 1.čtvrtině 18.století Václav Antonín Chotek. Státní funkce a vzrůst majetku Chotkovi umožnily přistoupit ke stavbě velkorysé koncepce. Zámecké budovy, odstupňované výškově podle osy od jihu k severu, obklopovaly čestný dvůr. Ten byl uzavřen plotem s alegorickými sochami měsíců a ročních dob, z dílny Matyáše Brauna. Hlavní zámecká budova má tvar válce, z něho paprskovitě vybíhají čtyři jednopatrová křídla a tvoří tak půdorys do písmene "x". Druhým majitelem zámku se stal syn zakladatele hrabě Rudolf Chotek. Působil ve Vídni ve funkci prezidenta finanční komory, proto se ve Veltrusech roku 1754 uskutečnil první vzorkový veletrh na světě za účasti panovnice Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. Díky svým úspěchům Rudolf Chotek rozšiřoval pozemkový majetek a také se rozhodl roku 1764 pro úpravu hlavní budovy zvětšením křídel na dvojnásobek původní délky. Interiéry získaly rokokový vzhled a zámek se přiblížil dnešní podobě. Chotkové vlastnili zámek ve Veltrusech až do roku 1945, kdy přešel do majetku státu. Podoba zámku Z čestného dvora se vstupovalo do hlavní budovy reprezentačním schodištěm s balustrády a plastikami nebo salou terrenou v přízemí. Sala terrena má pozoruhodnou štukovou a mozaikovou výzdobu. Zámecké pokoje reprezentačního charakteru jsou v 1. patře budovy. Místnosti jako úvodní sál, japonský a průchozí kabinet, přijímací salón, čínský salón, pánský pokoj, sál Marie Terezie, ložnice jsou vybaveny cenným nábytkem, obrazy, porcelánem a lustry. V okolí zámku se rozkládá rozsáhlý anglický park. V parku jsou empírové a romantické stavby jako Laudonův pavilón, pavilón Marie Terezie, most se sfingou, dórský pavilón. Také v něm lze vidět neogotický mlýn a umělé jeskyně. V roce 2002 byl zámek poničen při povodních a od tebe doby je v rekonstrukci. V okolí stojí jistě za návštěvu obec Nelahozeves s rodným domem Antonína Dvořáka a zámkem Nelahozeves. Nedaleko odsud se také nachází zřícenina hradu Chvatěruby. Ubytovat se můžete přímo ve Veltrusech.

Městská část Praha - Křeslice je součástí správního obvodu Praha 11.

Na zříceninu hradu Zbirohy poutníku následuj 2 km dlouhou modrou turistickou značku vedoucí z vlakového nádraží v Malé Skále. Hrad, ten kdysi pevný, stával vysoko nad zákrutou řeky Jizery. Historie hradu Hrad byl založen ve druhé polovině 14. století rodem Vartemberků. Život hradu však neměl dlouhého trvání. Poprvé byl dobyt královským vojskem roku 1390, kdy jej vlastnil odbojný šlechtic Markvart z Vartemberka, který porušoval zemský mír. Následně hrad připadl královské koruně a nemáme o něm mnoho zpráv. V průběhu husitských bouří hrad vlastnil Ota z Bergova, pán na nedalekých Troskách. Když husitské nepokoje utichly, zmocnili se hradu lapkové, a protože svými výboji ohrožovali přilehlou krajinu, byl hrad okolními pány roku 1442 (nebo 1447) dobyt a definitivně pobořen. Roku 1458 se již připomíná jako pustý. Dispozice hradu Dispozice hradu plně využila příznivý terén. Hradní jádro tvořil především podsklepený palác tvaru písmene L. Před hradním jádrem stála, na skále oddělené od hradního jádra příkopem, věž, dnes zvaná Kazatelnice, která byla pravděpodobně obytná. Hrad Zbirohy byl stavěn v souladu s dobovými tendencemi již jako pohodlné komfortní sídlo, které však muselo být v důsledku dobytí roku 1390 dodatečně více opevněno. Do dnešních dnů se nám dochovaly trosky paláce (včetně sklepů) a opevnění jádra, na nádvoří před palácem je vyzděná cisterna a zbytky věže Kazatelny. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko Malé Skály najdete zříceninu hradu Frýdštejn, zříceninu hradu Vranov - Pantheon, sklaní hrad Drábovna nebo zámek Malá Skála. V Turnově můžete navštívit chrám Narození Panny Marie nebo Dlaskův statek. Rozhlédnout po okolí se můžete z rozhledny na Kopanině.   Ubytovat se můžete v Malé Skále nebo v Turnově. M.K.

První zmínky o Malešicích jsou již z roku 1309. Za dobu své existence až do 19. století patřili mezi provinční obce Prahy. K ní byly připojeny v roce 1922. Název je odvozen od osobního jména Mališ, jmenovali se také Mališice, což znamená člověk malého vzrůstu.