Barokní kostel sv. Václava byl postaven na místě starší stavby ze 14. století. Uvnitř kostela se dochovala žebrová klenba z původní kaple a za pozornost stojí také renesanční dřevěný reliéf Poslední večeře z první poloviny 16. století.Na náměstí stojí barokní sloup Nejsvětější Trojice z roku 1714. Dílu dominuje sousoší Nejsvětější Trojice, na nárožích jsou pak sv. Vojtěch, Václav, Vít a Jan Nepomucký. Kolem sloupu je balustráda se 13 sochami.

Barokní zámek v Buchlovicích byl postaven v 90. letech 17. století poté, co nedaleký hrad Buchlov přestal vyhovovat majiteli panství Janu Dětřichovi z Petřvaldu. Nechal je vystavět pro svou italskou manželku Eleonoru, která byla zvyklá na komfort a teplo jihu a studený hrad Buchlov jí nevyhovoval. Italská vila na východě Moravy Svou architekturou se Buchlovice blíží barokním italským vilám a stavitelem byl asi Carol Fontana. V letech 1710-38 byla postavena protilehlá budova zámku tzv. horní zámek, která sloužila k hospodářským účelům. Po vymření rodu Petřvaldů získali jejich majetek Berchtoldové. Ti se snažili o povznesení kraje, proto zřídili v roce 1805 na zámku vojenskou nemocnici a ze stájí nechali vybudovat manufakturu. Založili také zámecký park a vybudovali nedaleké lázně Leopoldov. Berchtoldové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy se stal majitelem stát. Krása baroka Areál zámku tvoří dvě samostatné půlkruhové stavby. Oba dvory dohromady tvoří kulaté nádvoří, jehož středu vévodí kamenná kašna. V interiérech je k vidění 18 historicky zařízených místnosti ve stylu baroka, rokoka a nového baroka, hudební sál a spousta kuriozit. V přízemí zámku je salla terrena s cennou štukovou výzdobou. Francouzská zahrada plynule přechází v anglický park plný vzácných dřevin. Vyzdoben je mnoha sochami a na jeho konci stojí pavilon s výstavou fuchsií. Ve hřbitovní kapli svaté Alžběty z roku 1619 jsou k vidění náhrobní kameny pánů ze Zástřizel ze 16. a 17. století. V areálu se konají různé kulturní akce a je zde také zámecká fonotéka. Tipy na výlet Podívat se můžete na manýristickou kapli sv. Barbory nebo Kamennou studánku nedaleko Buchlovic. Ve Starém Městě najdete Památník Velké Moravy a v Uherském Hradišti kostel sv. Františka Xaverského, františkánský klášter, Starou radnici nebo Slovácké muzeum. Po kraji se rozhlédnete z rozhledny Rovina. U obce Modrá najdete Archeoskanzen Modrá u Velehradu a klášter Velehrad. Ubytovat se můžete v Buchlovicích nebo v Uherském Hradišti.

Trojlodní románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie pochází z počátku 13. století. Byla postavena z červeného a světle hnědého pískovcového kvádříkového zdiva. Dochovala se prakticky v původní podobě pouze s drobnými úpravami. V přední části dominují dvě věže, které byly barokně zastřešeny. Hlavní vstupní (západní) portál je barokní z doby kolem roku 1700, boční jižní pak gotický. Na východní straně přiléhají k bazilice tři apsidy zdobené lizénami a obloučkovým vlysem. Hlavní a boční lodě dělí arkády, posazené střídavě na pilíře a sloupy. Apsidy jsou zaklenuty románskou konchou. Hlavní loď má barokní valenou klenbu s lunetami, zdobenou barokní freskou z druhé poloviny 18. století. Na triumfálním oblouku se pach nachází fragment pozdně románské nástěnné malby. Na hlavním oltáři stávala cenná pozdně gotická dřevěné socha Panny Marie Tismické, k níž putovala mnohá procesí. Po jejím odcizení ji nahradila sádrová kopie.

Bývalý augustiniánský klášter se nachází v obci Pivoň přibližně 5 km jihozápadním směrem od Poběžovic. Podle pověstí byl klášter založen po roce 1040 na počest vítězství přemyslovského knížete Břetislava I. nad římským králem a pozdějším císařem Jindřichem III. Dle písemných pramenů byl však založen ve 30. letech 13. století řádem Augustiniánů Eremitů na obchodní stezce z Prahy do Regensburgu. Během staletí přestál klášter řadu těžkých období. V roce 1573 jej zachvátil dokonce velký požár, po kterém však byl opraven. Obyvatelé v okolí však byli většinou protestanti, v důsledku toho byl roku 1606 zastřelen opat Kašpar Malesius. Během třicetileté války byl vydrancován Švédy. Řeholní život byl znovu po válce obnoven a to až do roku 1787. Tehdy klášter zrušil císař Josef II. V roce 1800 kupuje bývalý klášter pražský advokát Leopold Stöhr, který ho přestavuje na zámek. V roce 1843 tento objekt kupuje rodina Thun Hohenstein a připojuje ho ke svému poběžovickému panství. Od poloviny 19. století až do roku 1945 patří rodině Coudenhove-Kalergi, která žila na zámku Poběžovice. Po roce 1948 se zde usídlila vojenská posádka a později státní statky. To vykonalo své, k tomu požár roku 1953. Dnes je majitelem sdružení Aurelius, které se pokouší celý objekt zrekonstruovat a využít pro sociální a kulturní účely. V současné době (2009) je však ještě areál stále v žalostném stavu a tedy nepřístupný. Nejzajímavější částí kláštera je presbytář jednolodního kostela Zvěstování Panny Marie, jenž je datován do období vzniku kláštera tedy poloviny 13. století. Je tedy nejstarší dochovanou částí kláštera a zároveň považován za jednu z nejstarších plně gotických staveb v Čechách. Loď kostela je pak barokní. Zbytek areálu je dnes tvořen skupinou patrových barokních budov, postavených kolem obdélného vnitřního dvora, který není na severu uzavřen. Jižní hospodářské sídlo, vybíhající západním směrem z obvodu kláštera bylo postaveno někdy po zrušení kláštera v 19. století.