Svatý kopeček (412 m) v Olomouci má pestrou historii. Od roku 1633 na něm stála malá kaple. Během třicetileté války byla zničena a na jejím místě nechali premonstráti vystavět v letech 1669 – 79 velký chrám navštívení Panny Marie. Dnes je na Svatém kopečku mj. i zoologická zahrada. A její součástí je i rozhledna. Ta je unikátní tím, že byla postavena jako jedna z mála v období komunismu. Tato doba stavbám rozhleden opravdu nepřála. Její výstavba probíhala podle projektu architekta J. Navrátila svépomocí v letech 1972-1974. Otevření proběhlo v květnu 1975. Ve své době to byla moderní kovová konstrukce s trojúhelníkovým půdorysem. Celkem 32 metrů vysoká rozhledna byla původně opláštěná plechovými deskami, které byly v roce 2000 sneseny během generální rekonstrukce. Tehdy věž získala nový nátěr. Díky své poloze v ZOO je možné vedle krás Jeseníků a Hané, pozorovat z nadhledu i exotické druhy zvířat v jejich výbězích a také nedaleký poutní chrám. Abyste se mohli pohledem z 27 metrů vysoké plošiny pokochat musíte vystoupat po jejích 129 schodech.

Vlašská kaple stojí v pravoúhlém koutě mezi kostely sv. Salvátora a sv. Klimenta. Tuto kapli si nechala v sousedství Klementina v letech 1590 – 1597 podle plánů O. Mascarina postavit rychle se rozrůstající komunita pražských Italů, řemeslníků a stavitelů, jako své církevní shromaždiště. Proto dostala název Vlašská. Kaple, jejímž stavitelem byl Domenico Bossi, je jednoduchá oválná stavba s kopulí s lucernou a se zajímavým barokním interiérem. Vstupní renesanční portál je doplněn barokním nástavcem. Pilíře jsou zdobeny iluzivní malbou. Uvnitř je klenba s freskou Nanebevzetí Panny Marie z období kolem roku 1773 a na stěnách jsou fresky Sedmi tajemství Panny Marie z roku 1607. Na hlavním oltáři se nachází obraz Nanebevzetí Panny Marie z roku 1813 od J. Berglera a na bočním oltáři obraz sv. Jana Nepomuckého z roku 1775 od F. Lichtenreitera. Portikus s krásnými kovanými mřížemi, o který se kaple dělí se sousedním kostelem sv. Klimenta, vytvořil v roce 1715 F. M. Kaňka.

Renesanční zámek Jilemnice se nachází ve stejnojmenné obci v západních Krkonoších, okres Semily, kraj Liberecký. Od tvrzi k zámku Na místě dnešního Jilemnického zámku stávala původně valdštejnská tvrz. První zmínka o tvrzi je z roku 1492, předpokládá se ale, že vznikla již ve 14. století. V 16. století byl na místě tvrze vybudován Jilemnický zámek pány Křinecskými z Ronova. Později zámek zdědili páni Harantové z Polžic a Bezdružic. V roce 1701 jej koupil rod Harrachů, který ho v letech 1714 – 1895 přestavěl do dnešní podoby. Rod vlastnil panství až do 2. světové války, kdy bylo zestátněno. Dnes je zámek v majetku státu. Podoba zámku Původní renesanční jádro dnešního jilemnického zámku mělo půdorys písmene „L“ se štíhlou šestibokou věží na severozápadě a se dvěma arkádami na východní straně, které byly později zazděny. Zámek byl v minulosti větší než dnes. Patřili k němu dvě kuchyně se spíží, dvanáct komor, jedenáct obytných místností a kanceláří, tři sklepy v přízemí, čtyři sklepy v podzemí, pekárna, prádelna a konírna pro dvacet koní s komorou pro krmivo. Krkonošské muzeum na zámku Na počátku 18. století přestal zámek být trvalým sídlem majitelů. Po válce se na zámku střídali různé instituce, roku 1953 sem přesídlilo i Krkonošské muzeum, které zde sídlí dodnes. Toto muzeum se může pochlubit třemi originálními expozicemi. Expozicí z počátků českého lyžování, expozicí historicko-etnografickou, jejíž součástí je neopomenutelný Metelkův ozvučený betlém z let 1883 – 1913 a Kavánovou galerií, kde si můžeme prohlídnout díla z konce 19. a počátku 20. století. Interiéry zámku V interiéru zámku se nám dochovaly různé typy klenby. V západní části sídla se nachází křížové klenby a v patře klenba hvězdová. V místnostech byly rozsáhlé sbírky porcelánu (loketský, drážďanský, vídeňský, míšeňský) a skleněné servisy. Nábytek byl barokní, empírový ale i z dob romantismu. Významné jsou i sbírky grafiky a map, obzvláště Grauparova mapa z roku 1765. Další cenností byly sbírky zbraní a loveckých trofejí. Zámecký park Již v 16. století se zrodil základ zámeckého parku. Kryštof Bohumír Harant se zasloužil v polovině 17. století o rozšíření zahrady o vzácné rostliny, keře a stromy. Byly zde umístěny i dva nákladné vodotrysky. Pak o 25 let později se zde nachází i okrasní zahrada, obehnaná zdí, tvarované buxusové stěny, dva letohrádky, herna, dřevěná komora pro koroptve a sluneční hodiny, taky zahradnický domek, ovocná a zelinářská zahrada. Můžeme zde vidět nejstarší jilemnický strom – 250 let starou lípu. Po válce park velmi zpustl. Zajímavostí zámku je určitě největší soubor cechovních štítů v České republice a nejjemnější lněná příze na světě. V blízkosti sídla se nachází vzácný soubor lidové roubené architektury Zvědavá ulička z let 1788-89. Tipy na výlet V nedalekém Vrchlabí je k vidění Vrchlabský klášter, Krkonošské muzeum, zámek Horní Branná, tři historiecké domky s expozicemi nebo radnice. Nedaleko odsud můžete vystoupit na rozhlednu Žalý nebo prolyžovat celý den v Ski areálu Herlíkovice a Bubákov. Ubytovat se můžete v Jilemnici nebo ve Vrchlabí.

Humenský vrch, okres Litoměřice.