U obce Dobrná, nedaleko Děčína, se nachází jedna z našich nejmladších rozhleden - Sokolí vrch. Je další z dlouhé řady rozhleden, které vznikly díky potřebě telekomunikační společnosti zkvalitnit signál v daném regionu. Slavnostní otevření proběhlo v den vstupu České republiky do Evropské unie, tedy 1. května 2004 a za její stavbou stála společnost T-Mobile. Mobilní operátor původně zamýšlel stavbu pouhého stožáru, ale obci Dobrná se podařilo prosadit návrh projektu současné věže, tedy i se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Věž je vysoká 51 metrů a turisté mohou vystoupat po 162 schodech na rozhledový ochoz ve výšce jednatřiceti metrů, a za příznivého počasí pozorovat výhled na nedaleký Děčínský Sněžník, na mnohem vzdálenější vysílač Ještěd, hrad Bezděz, drážďanský televizní vysílač nebo Bukovou horu nedaleko Ústí nad Labem. Vlastníkem věže je společnost T-Mobile, rozhlednu provozuje obec Dobrná a to od dubna do října, vždy od úterý do neděle (10 – 17 hodin). Zajímavostí je, že rozhledna na Sokolím vrchu je téměř identická s rozhlednou na Drahoušku u Osečan.

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1964. Má rozlohu 25,35 ha a rozkládá se na katastru Liboc. Divoká Šárka patří mezi nejkrásnější, nejznámější a také nejnavštěvovanější přírodní lokality v Praze. Masív je tvořen buližníkovými skálami s hlubokými údolími. Vyskytuje se zde řada vzácných živočišných a rostlinných druhů. Územím protéká Šárecký potok, který ústí do vodní nádrže Džbán. V počátcích českého státu zde bylo významné hradiště ovládající značné území.Tradiční cíl vycházek Pražanů, jedno z nejhezčích a nejromantičtějších míst na pražském území. Jméno tohoto skalnatého údolí, protékaného Šáreckým potokem, je spojeno s romantickými pověstmi o Šárce, která během dívčí války z příkazu své velitelky Vlasty vlákala do pasti zamilovaného Ctirada a vydala jej tak na smrt. Podle jiné pověsti prý vedl přes soutěsku Džbánu dřevěný most, po kterém každý večer jezdila za Přemyslem do Stadic kněžna Libuše. Eduard Štorch sem zase umístil část děje svých knížek pro děti Osada Havranů a Lovci Mamutů, zasazené do dávného pravěku. Především je však Divoká Šárka přírodní rezervací o rozloze 25,34 ha vyhlášenou v roce 1964. Na zdejších výslunných stráních se dochovala teplomilná vegetace skalních stepí. Roste tu například koniklec luční načernalý, kavyl Ivanův, tařice skalní. Území se rozděluje na dvě části a každé má svoje výstižné pojmenování. Pokud vstoupíme do Šárky směrem od západu, vejdeme nejdřív do části nazývané Divoká Šárka. Tato část má podobu úzké skalnaté rokle, sevřené strmými stěnami, vymodelovanými z buližníků. Pozoruhodné je již vstupní soutěska Džbán, kterou začal hloubit dnešní Šárecký potok již v době třetihor v měkkých horninách svrchní křídy. Když se pak dostal na úroveň níže položeného velmi tvrdého buližníkového podloží, nemohl už směr svého toku měnit a dále se do něj zařezával. Až vyhloubil dnešní kaňonovité údolí. Velmi malebná partie je Dívčí skok. Právě odtud prý skočila do hlubin výčitkami pronásledovaná Šárka. Dívčí skok je vynikajícím výhledovým místem, nikoliv ale jediným. Naproti tomu druhá východní část území se nazývá jako Tichá Šárka. Toto pojmenování je výstižné, od Jenerálky se údolí rozšiřuje, je prostornější a přehlednější, mnoho strání je povlovnějších a zalesněných. Dominantou už nejsou jen ojedinělé skalní útvary, ale vyvýšenina s kostelíkem sv. Matěje. V celém údolí se setkáme s řadou bývalých mlýnů a usedlostí. Ještě počátkem 20. století zde vedla jen úzká polní cesta.  

Další jizerskohorská rozhledna stojí v Bramberku (787 m) u Lučan. Má podobnou historii jako nedaleká Královka. Nejdříve zde stála rozhledna pouze dřevěná, postavená v roce 1889. Třípatrovou vyhlídku vysokou 16 m nechal vystavět Německý Horský spolek pro Jizerské hory. Rozhledna neměla šťastný osud. Během své krátké existence byla několikrát poškozena a jelikož scházely peníze na pravidelnou údržbu bývala často pro veřejnost uzavřena. Vedle rozhledny byla roku 1892 přistavěna chata, která zde stojí dodnes. Roku 1912 se lučanští rozhodli dřevěnou věž, která shořela, nahradit rozhlednou kamennou. Autorem projektu byl zkušený stavitel rozhleden jablonecký Robert Hemmrich, který stavěl rozhledny již na Černé studnici a na tanvaldském Špičáku. Jedná se o masivní 21 metrů vysokou rozhlednu, na jejíž stavbu byly použity žulové kvádry. Na její vyhlídkový ochoz ve výšce 18,5 metrů vede 96 schodů. Rozhledna je dnes v dobrém stavu a slouží veřejnosti. Vidět bývá například Sněžka, Černá hora, Bezděz i Ještěd.

Zoologická zahrada v Ústí nad Labem je situována do městské části Krásné Březno. Areál je v příjemném přírodním prostředí na svahu Mariánské hory. Předchůdcem dnešní zoologické zahrady byla ptačí rezervace, kterou v těchto místech od roku 1908 postupně budoval významný ústecký podnikatel a milovník přírody pan Heinrich Lumpe. Proto se mu také říkalo Lumpepark. Po 2. světové válce se rezervace přeměnila na zookoutek, který se postupně utvářel v dnešní zoologickou zahradu rozmístěnou na ploše o současné rozloze 26-ti hektarů. Pestrý život v ústecké ZOO Návštěvníci zde mohou spatřit více jak 1.300 zvířat z 240 různých druhů. Mnoho z nich patří k velmi vzácným. Za všechny jmenujme orangutana bornejského, levharta mandžuského, parosničku rajskou, nosorožce tuponosého, jelena bělohubého či osla somálského. Pro návštěvníky ZOO je zde připraveno, zejména v letní sezóně, velké množství předváděcích akcí, jako cvičení lachtanů, procházka a cvičení slonů, "Medový strom" pro malajské medvědy, krmení tuleňů, mandrilů a pelikánů a další lákadla. Dále jsou zde pavilony slonů, kočičích šelem a terárium plazů. Ústecká zahrada je pojata velkoryse i co se týče atrakcí pro návštěvníky. Kromě dětských hřišť, kontaktní zoo, stánků s občerstvením a prodejny suvenýrů tu je také minigolf, dinosauří stezka a komplex tobogánů. K dopravě po části areálu lze také využít vláčku.     Jak do ZOO Ústí nad Labem Když pojedete z centra města tak stále po hlavní silnici, po Labském nábřeží, za novým mostem první odbočka vlevo (světelná křižovatka) po zhruba 100 m vpravo je parkoviště přímo naproti hlavnímu vchodu do ZOO.