Venkovní expozice Botanické zahrady se rozkládá na ploše téměř 25 h a je přístupná celoročně. Součástí Botanické zahrady je i tropický skleník Fata Morgana. Skleník je také otevřen celoročně a to vždy od úterý do neděle. Kromě návštěvnicky dosud hojně navštěvované Ornamentální zahrady (tato nejstarší část venkovních expozic byla pro veřejnost otevřena již v roce 1992) a Japonské zahrady (založena v roce 1997) jsou od dubna zpřístupněny tyto expoziční celky: Stráň, na níž se dosud dochovaly fragmenty původních stepních společenstev, které byly typické pro Troju ještě do 20. let minulého století, kdy se na jejím katastru nacházely intenzivně spásané pastviny, orná pole a sady. Postupně zde vysazujeme také suchomilné dřeviny se zajímavými květy a plody. Pivoňková louka se sbírkou dřevitých a botanických druhů pivoněk patří k nejrozsáhlejším sbírkám těchto monumentálních trvalek u nás. Pivoňková louka hostí také kolekci magnolií, která je efektní zejména na přelomu března a dubna, kdy desítky těchto krásných dřevin kvetou. Celoročně je zpřístupněna i velice zajímavá sbírka stálezelených dřevin a stínomilných trvalek (hajniček)v expozici Stínomilné trvalky a stálezelené rostliny, které rostou v podrostech v listnatých lesích Evropy, Asie i Ameriky. Velkým lákadlem pro všechny milovníky kaktusů a sukulentů je nepochybně sbírka zimovzdorných kaktusů v expozici Severoamerická polopoušť, která je zaměřena především na severoamerické zástupce rodu opuncie a juka. Mimo rostlin z čeledi kaktusových se zde návštěvníci seznámí i s mnoha severoamerickými trvalkami a jehličnany, které v přírodě tvoří v těchto společenstvech jejich kostru. Mokřad a jezero paří k jedněm z mála míst, kde mohou na jaře klást žáby svá vajíčka. Kromě zajímavých vodních, bahenních, ale i masožravých rostlin zde mohou návštěvníci po celé jaro sledovat vývoj našich domácích žab a čolků. V explozích Lesní biotopy východní Asie a Lesní biotopy Severní Ameriky se postupně vysazují desítky zajímavých dřevin; semena mnohých z nich byla sesbírána na expedicích v Číně nebo Severní Americe. Postupně zde dosazujeme také keřové a bylinné patro, takže za několik let budou tyto plochy navozovat dokonalou iluzi východoasijských či severoamerických lesních společenstev. Botanická zahrada v Troji spravuje i památkově chráněnou Vinici sv. Klára. Tato vinice patří k nejstarším v Praze. Kromě produkční části (víno z ní můžete ochutnat v místní vinotéce) se na vinařské naučné stezce mohou návštěvníci seznámit také s u nás povolenými stolními i moštovými odrůdami a ukázkami vedení révy vinné. K dominantám vinice bude od letošního jara patřit také historický viniční lis z roku 1801.   Fata Morgana Tropický skleník Fata Morgana je moderní stavba s neobvyklým esovitým půdorysem, zapuštěná do skalnatého terénu. Přirozeně členitého povrchu skály, která tvoří zadní stěnu skleníku, je zde důmyslně využito k výsadbě rostlin. Vzniká tak pozoruhodná expoziční plocha o rozloze cca 1750 m2, která svým originálním řešením činí z Fata Morgany evropský unikát Interiér skleníku je rozdělen do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu, v nichž se návštěvník postupně seznamuje s rostlinstvem tropického a částečně i subtropického klimatického pásma. Výsadby jsou členěny podle významných fytogeografických oblastí a jsou uspořádány tak, aby navodily představu přirozených rostlinných společenstev. První část skleníku je věnována vegetaci aridních (suchých) tropů a subtropů. Návštěvníka nejprve uvítá suchý australský buš a ukázka vzácné flóry z ostrova Madagaskar. Dále se seznámí se suchomilnou vegetací jižního Mexika a několika oblastí jižní Afriky. Prostřední a současně největší část skleníku představuje nížinný deštný les humidních (vlhkých) tropů. Se sukulentní částí je spojen podzemní štolou raženou ve skále, na jejímž konci se po obou stranách otevírá pohled do dvou velkých sladkovodních akvárií. Největší část tropického lesa je tvořena rostlinným společenstvem Jižní Ameriky a vybraných středoamerických lokalit, další části jsou vyhrazeny flóře Austrálie a Oceánie, Afriky a Madagaskaru, Vietnamu, Sundských ostrovů a Filipín. Poslední, chlazená část skleníku přibližuje drsné prostředí vysokých hor. Zastoupeny jsou zde rostliny amerických And, horských oblastí pevninské i ostrovní Asie a subtropické jižní Afriky. Centrální část expozice je věnována vzácné vegetaci stolových hor Venezuely.   Zajímavosti / Tipy   Na trávníky Botanické zahrady (mimo Japonské zahrady) je možné vstupovat, polehávat na nich a používat je k piknikům!!! Od 1. května si může (za vratnou zálohu 200,- Kč) zapůjčit zdarma u obou občerstvení na venkovní expozici piknikovou deku. Celoroční permanentku na venkovní expozici pro dospělého (platí 1 rok od data vydání) pořídíte již za 200,- Kč. Permanentka na venkovní expozici pro důchodce nebo děti nad 5 let vyjde na pouhých 100,- Kč, rodinná pak 400,- Kč. Celoroční permanentku na venkovní expozice pro svého pejska zakoupíte za 100,- Kč. Vinotéka na Vinci sv. Klára je otevřena pondělí – čtvrtek od 14 h, od pátku do neděle od 11 hodin. Zdejší vína, oceněná na mnohých soutěžích u nás i v zahraničí, zakoupíte pouze zde.    

Základní kámen k prvnímu tolerančnímu kostelíku v Čechách byl položen 18.5.1785. V říjnu téhož roku byla stavba dokončena. Toleranční kostelíky nesměly mít tehdy ráz kostela, takže stavba postrádala například typickou věž a okna byla čtyřhranná. Při opravě koncem 40. let 19. století došlo k zaklenutí oken, kolem nichž byly udělány šambrány a proražen nový vchod v průčelní zdi. Po vzniku sboru Církve československé v Humpolci mu byl toleranční kostelík propůjčen. Tento stav trval až do roku 1961 kdy si sbor zakoupil objekt bývalé synagogy. Následně až do roku 1975 sloužil jen pro pohřební shromáždění a pak zůstal nevyužit. Kostelík postupně začal chátrat, až v poslední době se započalo s rozsáhlou rekonstrukcí (5/2009-ještě probíhala). Vnitřek barokního kostela byl velmi prostý, původní oltář byl roku 1814 nahrazen oltářem s postranními brankami, který se dochoval dodnes. Varhany umístěné na kruchtě byly pořízeny v roce 1810 od třešťského varhanáře Pohana.

Obecní kaple - Ostřešany, okres Pardubice.

Čichtický židovský hřbitov se nachází na severním úpatí vrchu Hnojnice, zhruba 250 m jižně od obce. Hřbitov byla založen někdy ve druhé čtvrtině 18. století a sloužil do počátku 20. století. Na jeho ploše (1439 m2) se dochovalo na 130 náhrobků většinou jihočeského typu s rostlinou ornamentikou. Hřbitov ohrazuje zeď s dochovanou a zrekonstruovanou obřadní síní. Z jižního okraje obce je potřeba se vydat se polní cestou směrem k blízkému vršku. Po zhruba 200 m za obcí pak vpravo odbočkou na další louku, kde se po pár metrech nachází hřbitov. Parkování je možné krátkodobé u místního rybníka.